Multiculturalismus, Post-colonialismus/Neo-colonialismus/Decolonizace, Feminismus A Technologie
e.g. Haraway, Butler, Benhabib, Fraser, Taylor, Raewyn Connell, Said
Multikulturalismus
Multikulturalismus je politický a kulturní koncept, který uznává a podporuje různorodost kultur a identit v rámci společnosti. Multikulturalismus se zabývá širokou škálou témat, včetně migrace, integrace, rasové a kulturní diskriminace a práv menšin.
V sociálních vědách se multikulturalismus používá k analýze toho, jak různé kultury interagují v rámci jedné společnosti. Sociální vědci zkoumají, jak jsou různé kultury reprezentovány v médiích, jak jsou různé kultury začleněny do vzdělávacího systému a jak různé kultury ovlivňují naše každodenní životy.
Existuje mnoho různých přístupů k multikulturalismu, z nichž každý má své vlastní jedinečné myšlenky a perspektivy. Některé z hlavních přístupů k multikulturalismu zahrnují:
- Asimilační přístup tvrdí, že různé kultury by se měly integrovat do dominantní kultury.
- Multikulturní přístup tvrdí, že různé kultury by měly být uznávány a respektovány.
- Postmoderní přístup kritizuje univerzální pojetí kultury a tvrdí, že kultury jsou složité a proměnlivé.
Multikulturalismus je kontroverzní téma, které vyvolalo mnoho debat. Někteří lidé věří, že multikulturalismus je důležitý pro podporu tolerance a porozumění, zatímco jiní věří, že může vést k kulturní fragmentaci a sociálním konfliktům.
Multikulturalismus měl významný dopad na sociální vědy. Sociální vědci přispěli k našemu chápání multikulturalismu a jeho dopadu na společnost. Jejich práce pomohla změnit způsob, jakým chápeme společnost a jak řešíme problémy multikulturalismu.
Postkolonialismus
Postkolonialismus je teoretický rámec, který zkoumá dopady koloniálního řádu na současnou společnost.Postkolonialismus se zabývá širokou škálou témat, včetně kulturních identit, moci, rasy, etnicity a genderu.
V sociálních vědách se postkolonialismus používá k analýze toho, jak koloniální řád ovlivnil způsob, jakým se lidé myslí a chovají. Sociální vědci zkoumají, jak koloniální myšlenky a praktiky přetrvávají v dnešní společnosti, jak koloniální dědictví ovlivňuje sociální nerovnosti a jak lze dosáhnout dekolonizace.
Existuje mnoho různých přístupů k postkolonialismu, z nichž každý má své vlastní jedinečné myšlenky a perspektivy. Některé z hlavních přístupů k postkolonialismu zahrnují:
- Postkoloniální kritika kritizuje koloniální myšlenky a praktiky a jejich dopad na současnou společnost.
- Postkoloniální teorie zkoumá, jak koloniální řád ovlivnil způsob, jakým se lidé myslí a chovají.
- Postkoloniální literatura zkoumá způsoby, jakými postkoloniální spisovatelé zpracovávají koloniální zkušenost.
Postkolonialismus je kontroverzní téma, které vyvolalo mnoho debat. Někteří lidé věří, že postkolonialismus je důležitý pro pochopení dopadů koloniálního řádu na současnou společnost, zatímco jiní věří, že je příliš kritický vůči západní kultuře.
Postkolonialismus měl významný dopad na sociální vědy. Postkolonialní teoretikové přispěli k našemu chápání koloniálního řádu a jeho dopadu na společnost. Jejich práce pomohla změnit způsob, jakým chápeme společnost a jak řešíme problémy koloniálního dědictví.
Feminismus
Feminismus je teoretický a politický pohyb, který usiluje o rovnost žen a mužů. Feminismus se zabývá širokou škálou témat, včetně genderových rolí, mocenských struktur, sociálních nerovností a práv žen.
V sociálních vědách se feminismus používá k analýze toho, jak gender ovlivňuje naše společnosti. Feministické vědkyně zkoumají, jak jsou genderové role a normy zakořeněné v našich institucích, jak gender ovlivňuje naše chování a zkušenosti a jak lze dosáhnout genderové rovnosti.
Existuje mnoho různých směrů feminismu, z nichž každý má své vlastní jedinečné myšlenky a perspektivy. Některé z hlavních směrů feminismu zahrnují:
- Liberální feminismus se zaměřuje na rovnost žen a mužů v rámci stávajícího společenského řádu.
- Radical feminismus tvrdí, že genderová nerovnost je systémová a že je třeba změnit celý společenský systém, aby byla dosažena rovnost.
- Socialistický feminismus tvrdí, že genderová nerovnost je spojena s ekonomickou nerovností a že je třeba změnit ekonomiku, aby byla dosažena rovnost.
- Postmoderní feminismus kritizuje univerzální pojetí ženství a tvrdí, že genderové identity jsou složité a proměnlivé.
Feminismus měl významný dopad na sociální vědy. Feministické vědkyně přispěly k našemu chápání genderu, moci a sociálních nerovností. Jejich práce pomohla změnit způsob, jakým chápeme společnost a jak řešíme problémy genderové nerovnosti.
Představitelky:
Kate Millet a Shulamith Firestone
– libertariánství = volnomyšlenkářství, nevazanost (nechat věci a do ničeho nezasahovat)
– vyzdvihování. ženských vlastností a schopnosti rodit děti ženu omezuje v rozvíjení jejího plného potenciálu
– protopožaduj.androgynitu, kter. by v sobě spojovala mužsk. a žensk. ctnosti nez.visle na pohlav.
(nejlepš. z maskulinity a feminity)
– dekonstruuje kategorie muž a žena, jde př.mo proti kategorii žena, rozb.j. ji!
– feminismus rovnosti
– individualizace – ať si každý svobodně nalezne sv. lidstv.
Kate Millett
– d.lo: Sexuální politika (1970) – zde argumentuje, že sex je politický předevš.m proto, že vztah
muž-žena je vzorem pro všechny mocensk. vztahy
– patriarch.ln. ideologie přitom přehnaně zdůrazňuje biologick. rozd.ly mezi muži a ženami a
z.roveň přirozenost dominance mužů, kteř. si legitimitu sv.ho postaven. a souhlas žen zajišťuj.
prostřednictv.m instituc. jako c.rkev, škola a rodina
– tento genderový syst.m m. velmi hlubok. kořeny a k jeho odstraněn. nestač. několik
legislativn.ch změn
– ženy samotn. si internalizuj. patriarch.ln. konstrukty a těžko se pak ideologick. „mas.ži“ br.n.
– pokud nezafunguje indoktrinace, nastupuje zastrašov.n. a n.sil.
– Millett kritizovala patriarch.ln. vzorce v uzn.vaných liter.rn.ch d.lech (Lawrence, Miller,
Mailer), v psychologii (Freud) nebo v sociologii (Parsons)
– Millett doufala ve zničen. pohlavn.ho syst.mu a vytvořen. nov. společnosti s integrac.
samostatných mužských a ženských subkultur
– je podle n. např.klad možn. a vhodn. kombinovat v jedn. osobě vlastnosti s.ly a soucitu,
protože tyto dvě ctnosti se vz.jemně doplňuj.
– podle Millett kombinuje ide.ln. androgynn. osoba nejlepš. mužsk. a žensk. vlastnosti
(Firestone nep.še o ž.dn.m možn.m způsobu androgynie)
podle n. měla být zničena vešker. kontrola mužů nad společnost.
– k tomu by se musel eliminovat samotný gender
– mužsk. ideologie je siln. a udržuje se pomoc. instituc.
– ženy by měly odm.tnout patriarch.ln. ideologii a vyj.dřit svou nev.ru v syst.m t.m, že odhod.
femininitu
Millett věřila v budouc. androgynn. společnost, kde budou ženy a muži na stejn. .rovni existence
koncept androgynie nebude ide.ln., pokud v sobě člověk nespoj. femininn. a maskulinn. kvality,
kter. by měly pozitivn. hodnotu i samy o sobě
pohlaví je politické, neboť vztah muž-žena je paradigmatem pro všechny vztahy moci – rasov.,
politick., ekonomick.; pokud maj. Ž být osvobozeny, mužsk. kontrola mus. být eliminov.na;
– k odstraněn. mužsk. nadvl.dy je nutn. odstranit gender (předevš.m sexu.ln. status, role a
temperament), jelikož tyto byly vykonstruov.ny patriarch.tem;
-dle Millett je nutn. zničit pohlavně-genderový syst.m a vytvořit novou společnost, kde si M a Ž
budou rovni na každ. .rovni
3
Shulamith Firestone
– tvrdila, že z.klad sexu.lně/politick. ideologie žensk. submise a mužsk. dominance vych.z. z
reprodukčn.ch rol. mužů a žen
– tvrd., že .tlak žen je založen předevš.m na skutečnosti, že ženy rod. děti
– ženy se plně osvobod., až se objev. uměl. reprodukce (biologie ženy zrazuje)
– Firestone pokl.dala řešen. Millett (odstraněn. dvoj. mor.lky a stejný pod.l na rodičovských
povinnostech) za nedostatečn.
– mohou se osvobodit od „Evina proklet.“ jen t.m, že se zbav. břemene těhotenstv., rozen. a
výchovy dět. – př.rodn. rozmnožov.n. by mělo být nahrazenou umělým
– vedlo by to ke skutečně rovnost.řsk. společnosti
– je zast.ncem toho, že tradičn. rodiny by měly zaniknout a nechat prostor novým typům rodin,
kde by ženy a muži různými způsoby kombinovali sv. vlastnosti a chov.n. (vzniklo by tzv.
oboupohlav.)
nutn. velk. biologick. a soci.ln. revoluce => uměl. reprodukce m. nahradit př.rodn. a vztahy
založen. na př.telstv. maj. nahradit tradičn. biologickou rodinu konstituovanou na z.kl. genet.
vazeb → zlom v oidip.ln. rodinn. situaci, kter. zakazuje incest, genit.ln. sex, důležitý pro
reprodukci, se t.m p.dem stane jen jednou ze sexu.ln.ch možnost. a lid. znovu objev. or.ln. a
an.ln. aktivity jak s opačným tak se stejným pohlav.m => už.v.n.m si polymorfn.ho perversn.ho
sexu se M I Ž osvobod. od maskulinn.ch a femininn.ch rol. (Ž již nebudou pasivn., receptivn.,
zraniteln.); libovoln.m m.šen.m Ž a M vlastnosti se všichni stanou androgyny, i kultura se mus.
st.t androgynn.
Rozd.l mezi Millett a Firestone:
Millett – androgynn. osobnost z těch nejlepš.ch ženských a mužských vlastnost. X Firestone –
nen. jediný spr.vný způsob konstituce androgynity (ženy se plně osvobod., až se objev. uměl.
reprodukce)
RADIKÁLNĚ-KULTURNÍ FEMINISMUS
Představitelky: Marilyn French a Mary Daly
– rekonstruuje kategorie, je v.ce profemininn., odm.t. atributy ženstv. jak se utvořily v
patriarch.ln.m ř.du, požaduje, aby ženy sami za sebe určily sv. vlastnosti
– znovu konstruuje rozdíly mezi pohlavími
– hodnotově radik.ln., ale pokračuje ve skupinov.m naz.r.n.
– nejde cestou .pln.ho rozbit. kategorie žena, chce ho přetvořit
– proti-mužský, vyzvednout ženy, jejich potenci.l; vytv.řet ženskou kulturu
– nach.zet ty vlastnosti, kter. jim daj. s.lu – využ.v. sv. libido
– vytýk. se jim esencialismus (prav., autentick. ženstv.)
– esencialismus – dekonstrukce, znova namodelovat ženstv., zpochybnit kategorie a znovu je
konstruovat
– snaž. se konstruovat jednotn. ženstv. – problém žen jako skupiny
– Greer – d.lo: Eunuška – kritika patriarch.tu – v heterosexu.ln.m stavu nen. nikdy sex
rovnocenný
– muži a ženy se rod. rozd.ln. – na z.kladě vrozen. agresivity muži ovl.daj. a vykořisťuj. ženy
– mužskou nadřazenost d.le podporuj. patriarch.ln. hodnoty společnosti, kter. rodina přej.m.
– kulturn. feministky volaj. po zničen. rodiny jako instituce, a t.m svržen. .tlaku žen
– navrhuj. zakl.d.n. samostatných ženských organizac. a komunit
– ženy v nich vytv.řej. vlastn. ženskou kulturu, pěstuj. sv. řemesla, literaturu a uměn.
– je to jejich vlastn. ženský svět s typicky ženskými vlastnostmi
– krajn. podobou tohoto feministick.ho separatismu je politický lesbismus:
4
ženy, kter. navazuj. heterosexu.ln. vztahy s muži, přij.maj. prostřednictv.m
nich mužskou identitu
takov.ženy nemaj. možnost poznat svou pravou identitu a projevit sv. z.jmy,
st.le jsou udržov.ny v nerovnosti
proto nemohou ani podn.tit změnu cel. společnosti
jedině lesby mohou přemýšlet o změn.ch společnosti, protože se osvobodily od
.tlaku heterosexu.ln.ho vztahu
projevuj. ženskou solidaritu a sesterstv.
-S. Ortner Má se žena k přírodě jako muž ke kultuře? Nutnost zaveden. pojmu kultura a postaven.
ho proti př.rodě, neutr.ln. – pak přirazena žena k př.rodě a muž je kultuře, je to výhodný konstrukt
– RKF souhlas. s t.m, že ženy jsou bl.že př.rodě – rehabilitace ženy, která je spojena s přírodou
(RLF proti tomu, řešen. všech kategori.) – co je na tom feministick.ho?
-udržuje polaritu, ale odmítají hierarchii, otáčejí jí ve prospěch ženy – vlastnosti a činnosti ženy
maj. m.t stejnou hodnotu jako mužsk. – přehodnocov.n., předěl.v.n. znam.nek
Donna Haraway
Donna Haraway (nar. 6. září 1944) je americká bioložka, historička vědy a feministka. Je profesorkou emerita v odděleních historie vědomí a ženských studií na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz. Je známá svými kritickými studiemi vědy a technologie, zejména v kontextu genderu a feminismu.
Harawayova díla jsou často popisována jako posthumanistická. Posthumanismus je myšlenkový směr, který zpochybňuje tradiční představy o člověku jako o transcendentním, odděleném bytí. Haraway tvrdí, že člověk je spíše součástí sítě vztahů s jinými organismy, stroji a technologiemi.
Jedna z Harawayových nejznámějších prací je esej “Manifesto for Cyborgs: Science, Technology, and Socialist Feminism in the 1980s” (1985). V tomto eseji Haraway představuje koncept cyborga, který je hybridem člověka a stroje.Cyborg je symbolem toho, jak jsou lidé dnes propojeni s technologiemi.
Harawayova práce měla významný dopad na feministickou teorii a na studia vědy a technologie. Její práce pomohla zpochybnit tradiční představy o genderu, člověku a technologii.
Zde jsou některé z hlavních myšlenek Harawayovy práce:
- Krize člověka: Haraway věří, že tradiční představy o člověku jsou v krizi. Člověk je spíše součástí sítě vztahů s jinými organismy, stroji a technologiemi.
- Posthumanismus: Haraway je zastánkyní posthumanismu, myšlenkového směru, který zpochybňuje tradiční představy o člověku.
- Cyborgy: Cyborg je symbolem toho, jak jsou lidé dnes propojeni s technologiemi.
- Ženy a technologie: Haraway věří, že ženy mohou hrát důležitou roli v rozvoji nových technologií.
Harawayova práce je komplexní a náročná. Její díla jsou často čtena a interpretována různými způsoby. Její práce však měla významný dopad na feministickou teorii a na studia vědy a technologie.
Judith Butler
Butlerová také kritizuje tradiční představy o identitě. Tvrdí, že identita není něco, co je dané, ale něco, co se vytváří v procesu interakce s ostatními. Butlerová používá termín performativnost k popisu toho, jak lidé znovu vytvářejí a reprodukují své identity prostřednictvím svých každodenních jednání.
Butlerova práce měla významný dopad na feministickou teorii a na studia genderu a sexuality. Její práce pomohla zpochybnit tradiční představy o genderu a identitě a přispěla k rozvoji nových přístupů k těmto tématům.
Zde jsou některé z nejznámějších prací Judith Butlerové:
Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity (1990)
Bodies That Matter: On the Discursive Limits of Sex (1993)
Undoing Gender (2004)
Butlerová je kontroverzní postava. Její práce byla kritizována za to, že je příliš abstraktní a že nedává žádné praktické návrhy, jak změnit společnost. Butlerová však tvrdí, že její práce je zaměřena na to, aby nás přiměla zamyslet se nad našimi vlastními předsudky a ideologiemi.**
Hlavní myšlenky knihy Gender Trouble jsou následující:
- Gender není přirozený, ale kulturně konstruovaný. Butlerová tvrdí, že genderové role a stereotypy nejsou přirozené, ale jsou výsledkem kulturních a sociálních procesů.
- Gender je performativním aktem. Butlerová tvrdí, že gender se nevytváří pouze na základě biologických faktorů, ale také prostřednictvím každodenních jednání.
- Gender je performativitou těla. Butlerová tvrdí, že gender se nevytváří pouze na základě slov a jednání, ale také prostřednictvím těla.
Butlerová knihu Gender Trouble rozděluje do čtyř kapitol:
- V první kapitole Butlerová kritizuje tradiční představy o genderu jako o přirozené vlastnosti člověka.Tvrdí, že tyto představy jsou založeny na binárním dělení na muže a ženy, které je však kulturně konstruované.
- Ve druhé kapitole Butlerová představuje svou teorii genderu jako performativního aktu. Tvrdí, že gender se nevytváří pouze na základě biologických faktorů, ale také prostřednictvím každodenních jednání.
- Ve třetí kapitole Butlerová zkoumá vztah mezi genderem a identitou. Tvrdí, že identita není něco, co je dané,ale něco, co se vytváří v procesu interakce s ostatními.
- Ve čtvrté kapitole Butlerová zkoumá politické implikace své teorie genderu. Tvrdí, že její teorie může být použita k podpoře politických změn, které by vedly k větší rovnosti mezi muži a ženami.
Kniha Gender Trouble je důležitým příspěvkem k feministické teorii a k studiím genderu a sexuality. Butlerova práce pomohla zpochybnit tradiční představy o genderu a identitě a přispěla k rozvoji nových přístupů k těmto tématům.
Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak Butlerová podporuje své myšlenky:
- V první kapitole Butlerová zkoumá koncept “mužského” a “ženského”. Tvrdí, že tyto pojmy nejsou přirozené, ale jsou kulturně konstruované. Butlerová například ukazuje, že koncept “mužského” je často spojen s silou, mocí a racionalitou, zatímco koncept “ženského” je často spojen se slabostí, submisí a emocemi.
- Ve druhé kapitole Butlerová zkoumá koncept “performativního aktu”. Tvrdí, že gender se nevytváří pouze na základě biologických faktorů, ale také prostřednictvím každodenních jednání. Butlerová například ukazuje,jak lidé každodenně opakují genderové role a stereotypy prostřednictvím svého oblečení, mluvy a chování.
- Ve třetí kapitole Butlerová zkoumá koncept “identity”. Tvrdí, že identita není něco, co je dané, ale něco, co se vytváří v procesu interakce s ostatními. Butlerová například ukazuje, jak lidé vytvářejí svou identitu na základě toho, jak jsou vnímáni ostatními.
- Ve čtvrté kapitole Butlerová zkoumá politické implikace své teorie genderu. Tvrdí, že její teorie může být použita k podpoře politických změn, které by vedly k větší rovnosti mezi muži a ženami. Butlerová například ukazuje, jak by její teorie mohla být použita k podpoře práva transsexuálních lidí na sebeurčení.
Seyla Benhabib
eyla Benhabibová je americká filozofka a politologka, známá svou prací v oblasti feministické teorie, politické filosofie a teorie migrace. Je profesorkou politologie a filosofie na Kolumbijské univerzitě.
Benhabibová se narodila v Istanbulu v Turecku v roce 1950. V roce 1972 získala titul bakalářka filozofie na Brandeis University a v roce 1977 titul Ph.D. filozofie na Yale University.
Benhabibová se ve své práci zabývá širokou škálou témat, včetně genderu, identity, pluralismu, migrace a lidských práv.Její práce je ovlivněna širokou škálou myšlenkových směrů, včetně feministické teorie, politické filosofie, Frankfurtské školy a postkolonialismu.
Benhabibová je známá svou teorií veřejných diskusí. Tvrdí, že veřejná diskuse je důležitým nástrojem pro sdílení názorů a prosazování změn. Benhabibová věří, že veřejná diskuse by měla být založena na zásadách univerzalismu,rovnosti a plurality.
Benhabibová je také známá svou prací na problematice migrace. Tvrdí, že migranti mají právo na sebeurčení a že by měli být vítáni v hostitelských zemích. Benhabibová věří, že migrace může být obohacujícím faktorem pro společnosti.
Benhabibová je autorkou řady knih a článků. Mezi její nejznámější díla patří:
- Critique, Norm and Utopia: A Study of the Foundations of Critical Theory (1986)
- The Reluctant Modernism of Hannah Arendt (1996)
- Democracy and Difference: Contesting the Boundaries of the Political (1996)
- Another Cosmopolitanism (2006)
- The Rights of Others: Aliens, Residents and Citizens (2004)
Benhabibová je významnou myslitelkou v oblasti feministické teorie, politické filosofie a teorie migrace. Její práce má významný dopad na tyto oblasti studia.
.
Nancy Fraser
Nancy Fraserová je americká filozofka, feministka a kritická teoretička. Je profesorkou politologie a filosofie na New School University v New Yorku.
Fraserová se narodila v roce 1947 v Baltimore v Marylandu. V roce 1969 získala titul bakalářka filozofie na City University of New York a v roce 1971 titul magisterka filozofie na New York University. V roce 1981 získala titul Ph.D. filozofie na Princeton University.
Fraserová se ve své práci zabývá širokou škálou témat, včetně genderu, identity, sociální spravedlnosti a demokracie.Její práce je ovlivněna širokou škálou myšlenkových směrů, včetně feministické teorie, kritické teorie, Frankfurtské školy a postmarxismu.
Fraserová je známá svou teorií sociální spravedlnosti. Tvrdí, že sociální spravedlnost by měla být chápána v dvourozměrném pojetí, jako distribuční spravedlnost a spravedlnost uznání.
Distribuční spravedlnost se zabývá spravedlivou distribucí zdrojů, příležitostí a rizik. Fraserová věří, že distribuční spravedlnost je důležitá pro zajištění rovnosti a sociální spravedlnosti.
Spravedlnost uznání se zabývá spravedlivou distribucí uznání a úcty. Fraserová věří, že spravedlnost uznání je důležitá pro zajištění rovnosti a sociální spravedlnosti.
Fraserová také zkoumá vztah mezi feminismem a sociální spravedlností. Tvrdí, že feminismus by měl být zaměřen na dosažení sociální spravedlnosti pro všechny, bez ohledu na jejich gender, rasu, třídu nebo sexuální orientaci.
Zde jsou některé z hlavních myšlenek Nancy Fraserové:
- Sociální spravedlnost je dvourozměrná. Fraserová tvrdí, že sociální spravedlnost by měla být chápána v dvourozměrném pojetí, jako distribuční spravedlnost a spravedlnost uznání.
- Distribuční spravedlnost je důležitá pro zajištění rovnosti a sociální spravedlnosti. Fraserová věří, že distribuční spravedlnost je důležitá pro zajištění rovnosti a sociální spravedlnosti.
- Spravedlnost uznání je důležitá pro zajištění rovnosti a sociální spravedlnosti. Fraserová věří, že spravedlnost uznání je důležitá pro zajištění rovnosti a sociální spravedlnosti.
- Feminismus by měl být zaměřen na dosažení sociální spravedlnosti pro všechny. Fraserová tvrdí, že feminismus by měl být zaměřen na dosažení sociální spravedlnosti pro všechny, bez ohledu na jejich gender,rasu, třídu nebo sexuální orientaci.
Práce Nancy Fraserové měla významný dopad na feministickou teorii, kritickou teorii a teorii sociální spravedlnosti. Její práce pomohla zpochybnit tradiční představy o sociální spravedlnosti a podpořit inkluzi a rovnost.
English version
Donna Haraway
Donna J. Haraway is an American professor emerita in the history of consciousness and feminist studies departments at the University of California, Santa Cruz, and a prominent scholar in the field of science and technology studies. She is best known for her work on cyborgs, feminism, and nature.
Haraway’s most famous work is her 1985 essay “A Cyborg Manifesto: Science, Technology, and Socialist-Feminism in the Late Twentieth Century.” In this essay, Haraway argues that the boundaries between humans, animals, and machines are becoming increasingly blurred. She suggests that we should embrace this hybridity and use it to create new ways of being and living.
Haraway’s work has been highly influential in a wide range of fields, including feminist theory, science and technology studies, environmental studies, and media studies. She is a leading figure in the field of cyborg feminism, which explores the intersections of gender, technology, and nature.
Haraway’s work is often challenging and provocative, but it is also deeply insightful and thought-provoking. She has helped us to see the world in new ways and to think critically about the relationships between humans, animals, and machines
Here are some of Donna Haraway’s key contributions to science and technology studies and feminism:
- She developed the concept of “situated knowledge,” which emphasizes that knowledge is always produced from a particular perspective and is not objective or neutral.
- She challenged the traditional boundaries between humans, animals, and machines, and argued for a more inclusive and hybrid understanding of nature.
- She explored the intersections of gender, technology, and nature in her concept of “cyborg feminism.”
- Shecritiqued anthropocentrism (the idea that humans are the most important
species on the planet) and argued for a more multispecies and
multiperspectival understanding of the world.
Haraway’s work is still highly relevant today, as we grapple with the challenges and opportunities of the digital age. She continues to be a leading voice in the fight for a more just and equitable world.
- A Manifesto for Cyborgs: Science, Technology and Socialist Feminism
- Cyborg – a hybrid combining an engine and a living organism
- She defined the term “situated knowledges” – all knowledge comes from positional perspectives.
- Our positionality inherently determines what it is possible to know about an object of interest
- Comprehending situated knowledge “allows us to become answerable for what we learn how to see”
- She points out the changeability of categories which are assigned as natural-essential – gender, race or social class – have no meaning in the era when we are constructed hybrids engines and organisms – cyborgs.
Cyborg manifesto
- The evolution erase borders between people and animals
- The border between artificial and natural is also blurred
- She emphasises the problematics of dualism – self/other, culture/nature, man/woman, civilized/primitive truth/illusion, god/human
- Dualism is always COMPETITION – the poles always fight to each other about the domination
- Hi-technologies offer a solution for these antagonistic dualities
Cyborg theory
- Is a stance against the only code which translates meaning accurate
- She’s got the position against the central dogma of phallocentrism – one-dimensional orientation to masculine values and preferring male domination
- H. offers to create directions around affinities not around identities
Cyborg is a metaphor for a resistance against effectuality of a gender dichotomy and also against totalitarism of categories assigning an identity in general
- Cyborg is artificial but also a part of a human civilization
- Borders or a discourse are being cancelled or moved
- The tension between genders is releasing … Cyborg is a interstate between male and female or natural or artificial
- Instead of emancipation according to a supposed sample of a man or developing allegedly female traits – we should doubt given dualities and admit our entanglement with technology
- Gender, Race, and Nature in the World of Modern Science
- The argument of this book is that primatology is about an Order, a taxonomic and therefore political order that works by the negotiation of boundaries achieved through ordering differences
- Remap the borderlands between nature and culture
- The themes of race, sexuality, gender, nation, family and class have been written into the body of nature in western life sciences since the 19 century
Symbolically nature and culture as well as sex and gender mutually construct each other one pole of dualism cannot exist without the other
Female centred worlds of apes had to give way to the more dynamic “human” family
In the proposed hominid reproductive strategy, the process of pair bonding would not only lead to the direct involvement of males in the survivorship of offspring
It would establish paternity, and thus lead to a gradual replacement of the matrifocal group by a bifocal one-the primitive nuclear family (Lovejoy 1981 347-8)
food sharing patterns emerging from the matrifocal social organization, with selection for more sociable males in that context;
She does not agree with traditional feminism, she calls it the politics of identities which follow excluded
Better and more strategic is to bewilder identities
Judith Butler
Judith Butler is an American philosopher and gender studies scholar whose work has influenced political philosophy, ethics, and the fields of third-wave feminism, queer theory, and literary theory.
Butler is best known for her theory of performativity, which argues that gender is not something that is inherent or innate, but is instead something that is performed through social and cultural norms. She also writes extensively on the topics of power, identity, and subjectivity.
Butler’s work has been highly influential in a wide range of fields, and she is considered to be one of the most important thinkers in the field of gender studies. Her work has been translated into over 20 languages and has been read by millions of people around the world.
Here are some of Judith Butler’s key contributions to gender studies and feminism:
- She developed the theory of performativity, which argues that gender is not something that is inherent or innate, but is instead something that is performed through social and cultural norms.
- She challenged the traditional binary understanding of gender as male/female and argued for a more fluid and expansive understanding of gender identity.
- She explored the intersections of gender, sexuality, and race in her work on queer theory.
- She critiqued heteronormativity (the idea that heterosexuality is the norm and that all other sexualities are deviant) and argued for a more inclusive understanding of sexuality.
Butler’s work is still highly relevant today, as we grapple with the challenges and opportunities of a rapidly changing world. She continues to be a leading voice in the fight for a more just and equitable world.
Here are some of Judith Butler’s most important works:
- Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity (1990)
- Bodies That Matter: On the Discursive Limits of Sex (1993)
- Excitable Speech: A Politics of the Performative (1997)
- Undoing Gender (2004)
- Frames of War: When Is Life Grievable? (2009)
- Notes Toward a Performative Theory of Assembly (2015)
She has helped us to see the world in new ways and to think critically about the relationships between gender, sexuality, and power.
- Gender trouble 1990 and Bodies That Matter 1993
- She doubted the category of a woman in itself and continues on Foucault’s conception
- The traditional feminism creates the artificial word “woman” because this requires certain requests
- This construction excludes certain types of women
- She does not agree with Catherine MacKinnon who criticises pornography. It is only disguised puritanism
Butler vs Freud
- The heterosexual model is an “ideological system”
- She sees a child primarily homosexual
- It takes an oidipian order just to avoid being psychotic
- Homosexual desire is evoked by culture but immediately is suppressed
- Heterosexual pressure is necessary because of the survival of the kin – but we keep our melancholy about a homo-sexual object of lost desire
Object of lost desire
- we all keep it – it lives in culture, fashion and subcultures
- The apṕlication of this thesis is meritorious
- The general definition of cultural power is given by tools on the periphery which are placed there by the centre (of cultural power)
- It looks like they (subcultures) undermine the mainstream culture but they have to accept some rules given by the centre and that is why the subcultures empower the centre (mainstream culture)
- Her theory is close to the theory of Hegemony of Antonio Gramsci
- B. emphasies that this inconspicious opression is not political but it is established by the pressure of shaping a body (style, fashion)
- Pressure in Intimate zones – she calls it performativity
- Gender is a discoursive and cultural category – it is a regulative ideal – not conditioned by biology
- Her claims lead to the effort of creating gender on their own device
- She says that is a misunderstanding because any “gender” must be created by a culture.
- No essential SELF which can create own gender does not exist
Butler vs Lacan
- LACAN – The introduction to language requires acceptance of one gender
- Otherwise the child becomes psychotic and it is no sense to become a social being
- The most important is a falus – acceptance a gender is about having it or not
- The only option how a woman can have a falus is to identify herself with a figure of a terryfying falic mother
Concept of Gender
- Establishment of gender is by language
- Gender is a concept which is created
- It can’t be divided from the language
- Initiative act of socialisation process – a birth “claim of being a boy”
- Femininity and Masculinity are ideals of being a man or a woman
- The normative form of performative rituals is similar to the coercive form of gender
Nancy Fraser
Nancy Fraser is an American philosopher and feminist theorist whose work has had a major impact on contemporary social and political thought. She is best known for her work on justice, social movements, and the relationship between capitalism and feminism.
Fraser argues that there are two dimensions of justice: distributive and recognitive. Distributive justice is concerned with the fair distribution of resources, while recognitive justice is concerned with the recognition of different social identities and groups. She argues that both dimensions of justice are essential for a just society.
Fraser has also written extensively on the relationship between capitalism and feminism. She argues that capitalism is a gendered system that privileges men and subordinates women. She also argues that feminism has become too focused on individual empowerment and has lost sight of its collective roots. She calls for a return to a more radical and transformative feminist politics.
Fraser’s work is highly influential in a wide range of fields, including social philosophy, political science, feminist studies, and sociology. She is one of the most important thinkers in the field of critical social theory.
Here are some of Nancy Fraser’s key contributions to social and political thought:
- She developed a theory of justice that includes both distributive and recognitive dimensions.
- She argued that capitalism is a gendered system and that feminism needs to challenge the system’s deep structures.
- She called for a return to a more radical and transformative feminist politics.
Fraser’s work is still highly relevant today, as we grapple with the challenges of inequality, injustice, and climate change. She continues to be a leading voice in the fight for a more just and equitable world.
Here are some of Nancy Fraser’s most important works:
- Justice Interruptus: Critical Reflections on the “Postsocialist” Condition (1997)
- Fortunes of Feminism: From State-Managed Capitalism to Neoliberal Crisis (2013)
- Cannibal Capitalism: A Critique of Creative Destruction (2016)
- The Will to Change: Hope and Strategy for Left Populism (2018)
Fraser’s work is complex and challenging, but it is also deeply insightful and thought-provoking. She has helped us to see the world in new ways and to think critically about the relationship between justice, capitalism, and feminism.
- Critical theory – politics of identities
- Concept of justice (equity)
- 1 distributive equity
- 2 approval equity
- Coincidencing forms of inequity
- Maldistribution
- Misrecognition
- The persisting problem of “maldistribution”
- Politics of identities – the difference between rich and poor – liberal feminism – “handmaiden” of capitalism
- Feminism is not improving a position of a woman inside existing social hierarchy
- It is more about overcoming of such hierarchies
- The structural sources of gender domination in a capitalist society – should be questioned
- Types of work:
- Productive – joined with men – paid
- Reproductive – joined with women – unpaid
- A deep source of a gender asymmetry
- No emancipation can be if these structures persist
Seyla Benhabib
Seyla Benhabib is a Turkish-American philosopher and political theorist whose work has influenced a wide range of fields, including feminist theory, critical social theory, and democratic theory. She is best known for her work on the relationship between gender, justice, and democracy.
Benhabib is a proponent of deliberative democracy, which is a form of democracy that emphasizes the importance of public debate and deliberation in decision-making. She argues that deliberative democracy is the best form of government for promoting gender equality and other forms of social justice.
Benhabib has also written extensively on the topic of feminism. She is a critic of poststructuralist and postmodern feminist theories, which she argues undermine the possibility of universal moral claims. Instead, she advocates for a feminist theory that is grounded in the Enlightenment values of reason, freedom, and equality.
Benhabib’s work is highly influential in a wide range of fields, and she is considered to be one of the most important thinkers in the field of feminist theory. She is also a leading advocate for deliberative democracy and other forms of participatory governance.
Here are some of Seyla Benhabib’s key contributions to feminist theory and critical social theory:
- She developed a theory of deliberative democracy that emphasizes the importance of public debate and deliberation in decision-making.
- She argued that deliberative democracy is the best form of government for promoting gender equality and other forms of social justice.
- She criticized poststructuralist and postmodern feminist theories for undermining the possibility of universal moral claims.
- She advocated for a feminist theory that is grounded in the Enlightenment values of reason, freedom, and equality.
Benhabib’s work is still highly relevant today, as we grapple with the challenges of inequality, injustice, and climate change. She continues to be a leading voice in the fight for a more just and equitable world.
Here are some of Seyla Benhabib’s most important works:
- Critique, Norm and Utopia: A Study in the Foundations of Critical Theory (1986)
- Situated Rationalities: Science and Society in the Transition to Postmodernity (1991)
- The Claims of Culture: Equality and the Difference Between Cultures (2002)
- Another Philosophy of Human Rights: Otherness, Difference and the Universal Capability Approach (2011)
- Dignity in Adversity: Human Rights in Turbulent Times (2011)
She has helped us to see the world in new ways and to think critically about the relationship between gender, justice, democracy, and human rights.
Charles Taylor
Charles Taylor is a Canadian philosopher who has made significant contributions to a wide range of fields, including political philosophy, the philosophy of social science, the history of philosophy, and intellectual history. He is best known for his work on the modern self, multiculturalism, and the relationship between religion and secularism.
Taylor’s most famous work is his 1989 book Sources of the Self: The Making of the Modern Identity, in which he argues that the modern self is characterized by a tension between two competing ideals: the autonomous self and the relational self. The autonomous self is a self that is independent and self-sufficient, while the relational self is a self that is defined by its relationships with others. Taylor argues that both ideals are important, but that the modern self is often torn between them.
Taylor has also written extensively on the topic of multiculturalism. He argues that multiculturalism is not simply a matter of tolerating different cultures, but rather of actively promoting and supporting the flourishing of different cultural groups. He sees multiculturalism as an essential part of a just and democratic society.
In recent years, Taylor has focused on the relationship between religion and secularism. He argues that both religion and secularism are important parts of a modern society, and that they can coexist peacefully and productively. He sees secularism as a way of protecting religious freedom and pluralism, while also seeing religion as a source of important moral and spiritual values.
Taylor’s work has been highly influential in a wide range of fields, and he is considered to be one of the most important philosophers of our time. He is a recipient of the Kyoto Prize, the Templeton Prize, the Berggruen Prize for Philosophy, and the John W. Kluge Prize.
Here are some of Charles Taylor’s key contributions to philosophy:
- He developed a new understanding of the modern self, one that is characterized by a tension between the autonomous self and the relational self.
- He argued that multiculturalism is an essential part of a just and democratic society.
- He defended the importance of religion in a modern society, while also arguing that secularism is necessary to protect religious freedom and pluralism.
Taylor’s work is still highly relevant today, as we grapple with the challenges of multiculturalism, religious pluralism, and the relationship between religion and secularism. He continues to be a leading voice in the fight for a more just and equitable world.
Raewyn Connell
Raewyn Connell is an Australian sociologist and Professor Emerita at the University of Sydney. She is best known for her work on gender studies, masculinity, and globalization. She is considered to be one of the most influential scholars in the field of gender studies.
Connell is best known for her concept of hegemonic masculinity, which refers to the dominant form of masculinity in a society. Hegemonic masculinity is not simply the most common form of masculinity, but rather the form of masculinity that is most valued and rewarded. Connell argues that hegemonic masculinity is oppressive to both men and women, as it reinforces traditional gender roles and hierarchies.
Connell has also written extensively on the topic of masculinity. She argues that masculinity is not something that is fixed or innate, but rather something that is socially constructed. She also argues that there are multiple forms of masculinity, and that not all forms of masculinity are oppressive.
Here are some of Raewyn Connell’s key contributions to gender studies and sociology:
- She developed the concept of hegemonic masculinity, which is now one of the most widely used concepts in gender studies.
- She argued that masculinity is socially constructed and that there are multiple forms of masculinity.
- She examined the relationship between gender, class, and power.
- She explored the ways in which gender is globalized and how different forms of masculinity are exported around the world.
Connell’s work is still highly relevant today, as we grapple with the challenges of gender inequality and the changing nature of masculinity. She continues to be a leading voice in the fight for a more just and equitable world.
Here are some of Raewyn Connell’s most important works:
- Gender and Power: Society, the Person and Sexual Politics (1987)
- Masculinities (1995)
- The Men and the Boys (2000)
- Southern Theory: The Global Dynamics of Knowledge, Culture, and Power (2007)
- Gender: In World Perspective (2009)
Edward Said
Edward Said (1935-2003) was a Palestinian-American literary critic, public intellectual, and activist. He was a professor of English and comparative literature at Columbia University for over 30 years. Said is best known for his seminal work of postcolonial studies, Orientalism (1978), in which he argues that Western representations of the Orient (the Middle East and Asia) are not neutral or objective, but rather are shaped by Western power and interests.
Said’s work has had a profound impact on a wide range of fields, including literary criticism, postcolonial studies, cultural studies, and international relations. He is considered to be one of the most important thinkers of the late 20th century.
In addition to his work on Orientalism, Said also wrote extensively on a wide range of other topics, including Palestinian rights, the Israeli-Palestinian conflict, and the role of the intellectual in public life. He was a vocal critic of US foreign policy in the Middle East and a passionate advocate for Palestinian self-determination.
Said was a prolific writer and public speaker. He published over 20 books and hundreds of articles and essays. He was also a regular contributor to newspapers and magazines such as The New York Times, The Nation, and Harper’s Magazine.
Said’s work has been praised for its brilliance, originality, and courage. He was a fearless critic of power and injustice, and his work continues to inspire and challenge readers around the world.
Here are some of Edward Said’s key contributions to literary criticism, postcolonial studies, and public life:
- He developed the concept of Orientalism, which has become a central concept in postcolonial studies.
- He argued that the intellectual has a responsibility to speak out against injustice and oppression.
- He was a passionate advocate for Palestinian rights and self-determination.
- He was a prolific writer and speaker, and his work has had a profound impact on a wide range of fields.
Said’s work is still highly relevant today, as we grapple with the challenges of imperialism, colonialism, and racism. He continues to be a leading voice in the fight for a more just and equitable world.
Here are some of Edward Said’s most important works:
- Orientalism (1978)
- Covering Islam: How the Media and the Experts Determine How We See the Rest of the World (1981)
- The Question of Palestine (1979)
- Culture and Imperialism (1993)
- Representations of the Intellectual: The 1993 Reith Lectures (1994)
- Out of Place: A Memoir (1999)
He has helped us to see the world in new ways and to think critically about the relationship between power, knowledge, and culture.