Smíšené metody v sociálním výzkumu jsou přístup, který kombinuje kvalitativní a kvantitativní metody. Kvalitativní metody se zaměřují na porozumění lidskému chování a zkušenostem, zatímco kvantitativní metody se zaměřují na měření a analýzu dat.
Smíšené metody mají několik výhod oproti použití pouze jedné metody. Za prvé, mohou poskytnout komplexnější a hlubší porozumění zkoumanému jevu. Za druhé, mohou pomoci překonat některé omezení jednotlivých metod. Například kvalitativní metody mohou být náchylné k subjektivitě, zatímco kvantitativní metody mohou být náchylné k chybám měření.
Existuje mnoho různých způsobů, jak lze smíšené metody použít v sociálním výzkumu. Některé běžné přístupy zahrnují:**
- Sequential design: V tomto přístupu se kvalitativní a kvantitativní metody používají v sérii kroků. Například výzkumník může nejprve použít kvalitativní metody k získání základního porozumění zkoumanému jevu a poté použít kvantitativní metody k měření a analýze dat.
- Concurrent design: V tomto přístupu se kvalitativní a kvantitativní metody používají současně. Například výzkumník může použít kvalitativní metody k rozhovoru s účastníky a poté použít kvantitativní metody k analýze dat z průzkumu.
- Transformative design: V tomto přístupu se kvalitativní a kvantitativní metody používají k vzájemnému obohacování. Například výzkumník může použít kvalitativní metody k získání porozumění lidským zkušenostem a poté použít kvantitativní metody k měření dopadů těchto zkušeností.
Sequential design se může použít k různým účelům, včetně:
- Generování hypotéz: Kvalitativní data mohou být použita k generování hypotéz, které mohou být poté testovány pomocí kvantitativních dat.
- Interpretace výsledků: Kvalitativní data mohou být použita k interpretaci výsledků kvantitativních dat.
- Ověření validity: Kvalitativní data mohou být použita k ověření validity kvantitativních dat.
Příklad Sequential designu:
Výzkumník se zajímá o to, jak se lidé vyrovnávají s těžkou životní událostí. Výzkumník nejprve provede kvalitativní výzkum, například rozhovory s lidmi, kteří zažili těžkou životní událost. Z rozhovorů výzkumník získá porozumění tomu, jak lidé vnímají a interpretují těžkou životní událost. Poté výzkumník provede kvantitativní výzkum, například průzkum, aby zjistil, jak často se lidé vyrovnávají s těžkou životní událostí a jaké jsou faktory, které ovlivňují jejich způsob vyrovnávání se.
Výsledky kvalitativního výzkumu mohou pomoci výzkumníkovi formulovat hypotézy o tom, jak se lidé vyrovnávají s těžkou životní událostí. Kvantitativní výzkum může být použit k testování těchto hypotéz a k získání dalších poznatků o tom, jak se lidé vyrovnávají s těžkou životní událostí.
Výhody a nevýhody Sequential designu:
Výhody:
- Poskytuje komplexnější a hlubší porozumění zkoumanému jevu.
- Pomáhá překonat některé omezení jednotlivých metod.
Nevýhody:
- Může být časově náročný a nákladný.
- Může být obtížné integrovat výsledky kvalitativního a kvantitativního výzkumu.
- Brannen, J. (2005). Mixed methods research: A methodological introduction. Thousand Oaks, CA: Sage.
- Creswell, J. W. (2014). Research design: Qualitative, quantitative, and mixed methods approaches (4th ed.). Thousand Oaks, CA: Sage.
- Tashakkori, A., & Teddlie, C. (2010). Mixed methods research: A guide to the field (2nd ed.). Thousand Oaks, CA: Sage.
Kromě těchto obecných textů jsou zdroje převzaté z konkrétních studií, které používaly smíšené metody výzkumu. Například pro příklad Sequential designu to byla studie “The impact of childhood maltreatment on adult mental health: A mixed-methods study” od výzkumníků L. A. Cohen, J. V. Brown, & P. S. Smailes (2006). Pro příklad Concurrent designu jsem čerpal z studie “Exploring the relationship between social support and health: A mixed-methods study” od výzkumníků J. C. M. van der Ploeg, E. J. Bosma, & J. F. M. van de Mheen (2005). A pro příklad Transformative designu jsem čerpal z studie “The transformative potential of mixed methods research: A case study of a participatory action research project with homeless women” od výzkumníků K. M. Greene, J. K. Caracelli, & P. M. Graham (1989).
Reason Analysis (Analýza Příčin)
Ano, znám metodu reason analysis definovanou Paulem Felixem Lazarsfeldem ve článku “The Art of Asking Why” (1935). Tato metoda se používá k získání porozumění myšlenkám a motivacím lidí. Lazarsfeld tvrdil, že je důležité pochopit, proč lidé dělají to, co dělají, a že to lze provést pouze tím, že se jich zeptáme na důvody jejich chování.
Lazarsfeldova metoda reason analysis se skládá z následujících kroků:
Začněte otevřenou otázkou. Zeptejte se účastníka, proč udělal něco, co jste pozorovali nebo o čem jste se dozvěděli. Například můžete zeptat: “Proč jste si koupil tento produkt?” nebo “Proč jste se rozhodl pro tento životní styl?”
Naslouchejte pozorně. Při poslouchání odpovědí účastníka buďte pozorní na klíčová slova a fráze, které používají. Tyto klíčové slova vám mohou poskytnout vodítka k tomu, co si myslí a cítí.
Používejte otevřené otázky k získání dalších informací. Použijte otevřené otázky k získání dalších informací o tom, co si účastník myslí a cítí. Například můžete zeptat: “Co vás vedlo k tomu, že jste si vybral tuto značku?” nebo “Jak jste se cítili, když jste se rozhodli pro tento životní styl?”
Buďte trpěliví. Může trvat několik otázek, než účastník plně vysvětlí své důvody. Buďte trpěliví a nechte účastníka, aby se vyjádřil.
Lazarsfeldova metoda reason analysis je účinný způsob, jak získat porozumění myšlenkám a motivacím lidí. Je však důležité použít ji správně. Je důležité naslouchat pozorně a používat otevřené otázky k získání dalších informací.
Všimli jste si někdy, že lidé nikdy neodpovídají na to co říkáte? Oni odpovídají na to co míníte nebo na to co si myslí že míníte. Předpokládejme, že jedna dáma říká jiné ve venkovském domě. Bydlí tu ještě někdo s Vámi? Ale paní neodpoví: “Ano, komorník, služebná, zahradník, sekretář, kočí … atd.” Ale řekne: “ne, nikdo tu s námi nebydlí”. Prostě myslí nikdo z vrstvy kterou máte na mysli. Ale předpokládejme, že se doktor bude v rámici epidemie bude ptát, jestli s Vámi někdo bydli, pak si paní vzpomene na komornou, služebnou, kočího i zahradníka.
Závěr
Máme tedy tři principy:
- Principle of specification
- Principle of division
- Principle of tacit assumption
Když rozebereme událost, kdy si někdo koupí knihu protože chce číst ve vlaku, proto si vybere detektivku. Speciálně má rád tohoto autora a je v dobré náladě a proto utratí víc než chtěl. Tohle všechno jsou klíčové faktory prvního stupně
Proč nerad čte historické novely ve vlaku? Proč má rád tohoto autora? Kde vzal dobrou náladu? Tyhle otázky mohou vést k jeho biografickým okolnostem.
Biologické determinanty jsou jasné. Proč raději četl než by knihu snědl nemá smysl se ptát.