Co víme o privilegované migraci, jaké jsou její formy a koho se týká.

Definice migrace

Migrace zahrnuje (více či méně) trvalý pohyb jednotlivců nebo skupin přes symbolické nebo politické hranice do nových obytných oblastí a komunit.

—Encyclopedia—

Migrace představuje způsob řešení jak tvořit vlastní život podle vlastních představ v rámci možností, které moderní společnost poskytuje. Jedinci v tomto ohledu naplňují teorii individualizace Ulricha Becka, kdy berou odpovědnost za tvorbu vlastní biografie v kontextu, který nemohou z velké části ovlivnit. (Beck 2002). Migrace v tomto případě plní roli dostupného řešení nevyhovující situace.

Téma migrace je neodmyslitelně spjato s otázkou důvodů, proč k migraci dochází. Rozborem motivací se ve své práci zabývá Hans Zetterberg (Zetterberg 2012), když rozlišuje a) důvody pro opuštění původního sídla, tedy jak hodnotí svou „původní adresu“ „previous choice“, b) důvody pro přestěhování na novou adresu „prospective choice“ a c) bezprostřední příčinu změny „trigger event“, tedy jakýsi „spouštěč akce“. (Zetterberg 2012: 43) V jiné své publikaci Zetterberg podrobně rozlišuje mezi racionálním a emocionálním rozhodováním. (Zetterberg 2009: 155-160)

Co je privilegovaná migrace?

Vymezení privilegované formy migrace je pak dáno motivací ke změně, která neřeší zajištění základních potřeb (potrava, bezpečí..) ale řeší nenanplněné potřeby člověka ve vyšších úrovních pyramidy potřeb (Maslow 1943)

Fenomén privilegovné migrace je v současné literatuře označován třemi kategoriemi, které sledují podobný fenomén jen z jiného úhlu pohledu.

• Kontraurbanizace („couterurbanisation“)
• Amenitní migrace („amenity migration“)
• Lifestyle migration

Kontraurbanizace

Nejvíce používaným termínem v této souvislosti je kontraurbanizace („counterurbanisation“). Tento koncept zahrnuje obecnou představu o střední třídě která odchází na venkov z důvodů většího pohodlí, prostoru a částečně z důvodu zvýšení sociálního statusu, tedy jakýsi „mainstream“ v migraci do venkovských lokalit (Mitchell 2004, Halfacree 2011).
Současnou podobu rozboru úlohy pro rozbor motivací uvádí Hans Zetterberg (Zetterberg 2012), když rozlišuje a) důvody pro opuštění původního sídla, tedy jak hodnotí svou „původní adresu“ „previous choice“, b) důvody pro přestěhování na novou adresu „prospective choice“ a c) bezprostřední příčinu změny „trigger event“, tedy jakýsi „spouštěč akce“. (Zetterberg 2012: 43) V jiné své publikaci Zetterberg podrobně rozlišuje mezi racionálním a emocionálním rozhodováním. (Zetterberg 2009: 155-160)

Amenitní migrace

Další koncept používaný v podobné souvislosti je amenitní migrace („amenity migration“). Tento je zaměřen na jedince, kteří odcházejí i do odlehlých lokalit a hledají tam intenzivnější kontakt s přírodou a zemí než běžný „counterurbanisation mainstream“ (Halfacree 2001; Moss 2006, Glorioso, Moss 2006, Osbaldiston 2010). Fenomén amenitní migrace je možné odlišit od kontraurbanizace právě svými specifickými důvody, které mohou být definovány dvěma základními typy: kvalita životního prostředí a kvalita sociálního prostředí (Moss 1998)

Lifestyle migrace

Benson a O‘Reilly představují jinou perspektivu pohledu na migraci tzv „lifestyle migration“, kde důvody k odchodu na venkov jsou spojeny s žádaným životním stylem (Benson, O‘Reilly 2009). V tomto případě je hlavním důvodem migrace hledání „dobrého života“ (good life) (Benson, O’Reilly 2009 str. 621). Vzhledem k tomu, že cílové místo je nazíráno jako součást životního stylu, můžeme tedy očekávat důsledně zvažovanou volbu, která není primárně založena na finančních aspektech. Nicméně to neznamená že ekonomické důvody nehrají v těchto migračních strategiích žádnou roli. Naopak v některých případech jim právě migrace umožní život ve větším materiálním komfortu, než by byl dosažitelný v původním domově. Ekonomické faktory se prolínají s faktory ostatními I když v těchto případech nejsou klíčové nebo převažující. (Benson, O’Reilly 2009 str. 621)

Všechny uvedené koncepty jsou zaměřené na migraci, která je dobrovolná a neřeší základní potřeby přežití nebo ekonomické nouze, ale jakési vyšší aspirace („higher aspiration“) (Petersen 1958). Jedná se tedy v každém případě o migraci „privilegovanou“. (Benson 2012).

Možné důvody pro výběr určitého místa

V rámci konceptu kontraurbanizace odcházejí příslušníci střední třídy na venkov, aby si zajistili větší míru soukromí a klidu a částečně i zvýšili sociální status (Halfacree 2008, Benson, O‘Reilly 2009). V samotném výběru místa sehrává významnou roli vizuální preference místa (Bijker, Haartsen 2012). Často jsou vyhledávány specifické vlastnosti míst („amenity“), které obvykle leží v typu krajiny, případně právě v sociálních strukturách daného místa (Moss 2006). Koncept amenitní migrace vysvětluje preference určitých míst prostřednictvím rozdělení míst na typy, které jsou spojené s určitými tématy: „sacred“ – téma vzestupu, „mundane“ – téma každodennosti (běžný, obvyklý stav), „liminal“ – téma absurdity (rozporuplnosti) nebo „profane“ – téma úpadku (Smith 1999). Lidé vyhledávají blízkost míst označovaných jako “sacred” a vyhýbají se místům “profane” (Osbaldiston 2012; Benson, O‘Reilly 2016; Moss 2006). Prostředí metropolí jsou často viděna jako místa symbolizující právě úpadek (Moos 2006). Případně může jít o přesun mezi místem vnímaným jako běžné (mundane) do místa spojeného s tématem vzestupu (sacred). Žádaná místa jsou především panenská příroda (Moss 2006, Osbaldiston 2010) nicméně místa spadající do téže kategorie mohou být i ta, která jsou spojena s hrdinskými činy (Benson, O‘Reilly 2009).

Kromě výše uvedených faktorůje popsána ještě řada dalších, které spoluurčují výběr určité lokality pro její specifické vlastnosti. Velmi detailně popsaným faktorem jako podstatným kritériem pro výběr lokality je hledisko estetické a tento aspekt je nahlížen jako esenciální pro určitý typ migrantů (Moss 2006). Dalším popsaným faktorem je duchovní hloubka místa (Locke 2006; Osbaldiston 2011) “spiritual dimension”, které shledává jako klíčový důvod pro výběr daného místa ve specifických případech. Působení okolí v estetické rovině je čistě záležitostí zraku, ale preference určitých míst ovlivněny i jinými smysly (Pink 2015). Opravdovost, nefalšovanost (Osbaldiston 2011) místa („authenticity“) nebo naopak jeho osobitost (Low 2003) může působit atraktivně. Místo může mít určitou specifickou vlastnost, určité uspořádání nebo jedinečný objekt. Můžeme se setkat i s přístupem kde estetického vnímání krajiny není nic jiného než náš pocit vytvoření ideální vize krajiny, kde se „cítíme bezpečně“ (Brook 2013 str. 111) tedy krajina, která poskytuje útočiště, ale zároveň dostatek zdrojů (Ingold 2002). Místo a krajina, která k němu náleží, může mít svůj příběh. který může mít největší vliv na naše vnímání místa (Cílek 2002). Ještě jiný pohled můžeme najít v dichotomii pojmů “landscape” a “taskscape” (Ingold 2002), která vystihuje rozdíl, zda je člověk součástí dění v daném místě nebo zda je jen pozorovatelem.

Při srovnání situace v České Republice a v jiných zemínch (obzvláště v USA) je nutné přihlédnout k rozdílnosti prostředí, které je dané rozlohou země, ale i odlišnými kulturními a ekonomickými podmínkami. Volbu místa k bydlení určuje mnoho faktorů současně. Některé z nich mohou být vnímány v různých zemích shodně, ale jiné budou vnímány různě právě v závislosti na specifickém prostředí dané země. Zde se otevírá možnost reflexe těchto rozdílů.

Situace v České republice

V České Republice byly provedeny výzkumy mapující důvody pro odstěhování z města a mezi nejčastěji popisované patří:

• rodinné a bytové důvody (Tuček, 2003, Maříková 2003)
• bydlení v rodinném domě (Posová, 2004)
• kvalita životního prostředí (Moss, 1994)
• kvalita sociálního prostředí (Moss,1994)
• volnočasové aktivity (Bernard, 2006)
• ekonomické důvody (Tomáš Potočný, 2006)
• vlastnické bydlení, ekonomická iracionalita (Lux, 2015)

Jedním z nejčastěji uváděných důvodů stěhování z města jsou rodinné nebo bytové důvody (Tuček 2003; Maříková,2003), především přání bydlet ve vlastním rodinném domě (Posová, 2004). Dalším důležitým důvodem může být kvalita nejen přírodního, ale i sociálního prostředí (Moss, 1994), přičemž z hlučných a prašných centrálních částí měst mají obvykle zájem odejít především rodiny (Gremlica 2002).

Výzkumy realizované v českém prostředí se zaměřují i na faktory, které ovlivňují výběr konkrétních lokalit a jsou to:
• dopravní obslužnost (Stanislav Kraft, Marián Halás, Michal Vančura 2014)
• kvalita životního prostředí (Ouředníček, Temelová 2011)
• upřednostnění jihu před severem (Štěpánková, Drbohlav 2014; Špačková, Ouředníček 2012)

Sídelní preference okolo Prahy

Největší migrační pohyb směrem z pražského městského regionu je zaznamenán do zázemí Prahy, konkrétně do okresů Praha-Západ a Praha-Východ (Špačková, Ouředníček, 2012). Nejsilnější migrační vlna do zázemí měst probíhala podle grafických podkladů (Špačková, Ouředníček, 2012) v letech 1996-2000.

Výzkum z roku 2003 ukázal, že migrace do zázemí Prahy je selektivní: “Při hlubší analýze po okresech a větších obcích Středočeského kraje je zřejmý selektivní charakter migrace, která výrazně závisí na dopravním a funkčním napojení obcí na hlavní město. Odlehlejší části středních Čech jsou málo atraktivní a populačně ztrácejí” (Ouředníček, 2003).

S ohledem na faktor dopravní dostupnosti se ovšem nabízí otázka, zda vzrůstající trend práce z domova prostřednictvím technologií toto kritérium, které na přelomu tisíciletí hrálo jednu z nejdůležitějších rolí pro výběr lokality k bydlení, má stejnou důležitost i v současnosti. Tato otázka je také řešena v rámci tohoto výzkumného projektu.

Z empirického výzkumu sídelních preferencí dále vyplynulo, že jižní okraj pražského zázemí je více vyhledávaný než ostatní směry. “Lokality s nejvyšší intenzitou bytové výstavby jsou soustředěné v jižní, jihovýchodní a východní části Pražského městského regionu při administrativní hranici hlavního města Prahy, jen na jihu zasahují do vzdálenějšího zázemí” (Ouředníček, Posová, 2006, str. 107).

Tato tendence má shodné rysy s výsledky výzkumu sídelních preferencí v roce 2014, kde obecně jižní část České republiky je atraktivnějším cílem pro přestěhování než její severní část (Drbohlav, Štefánková, 2014). Podle empirického výzkumu sídelních preferencí obyvatel je obecná vyšší oblíbenost jižního směru dána přepokládanou vysokou kvalitou životního prostředí v těchto oblastech (Štefánková, Drbohlav, 2014).

Neméně důležitým faktorem jsou dále ekonomické důvody. Některé lokality jsou hodnotnější než jiné, tedy pokud je v souvislosti se stěhováním zvažována výhodná investice, pak hraje roli, zda cílová lokalita patří mezi vyhledávaná místa (Tomáš Potočný, 2006). Na stranu druhou, důvodem pro volbu určité lokality může být i charakteristika místa a míra, do které odpovídá určitému preferovanému způsobu trávení volného času (Bernard, 2006)

Kdo odchází z města….

Výzkumy příměstské migrace v ČR věnují pozornost také sociální struktuře migračních toků. Jednou z hlavních složek příměstské migrace jsou mladé rodiny podle výzkumu Tento trend může být vysvětlen částečně tím, že Praha je zajímavá pro mladé lidi do chvíle, než začnou zakládat rodinu. V tento moment obvykle mění své priority a míří právě do jejího zázemí (Špačková, Ouředníček, 2012, str. 342)


Migrace do venkovských lokalit je také předmětem výzkumného týmu Hany Librové. Její přístup je kvalitativní a longitudinální, oslovuje stejné rodiny po letech a velmi detailně se věnuje jejich životnímu stylu, hodnotám, postojům a motivacím. Respondenti těchto výzkumů jsou specifičtí jedinci a rodiny vymykající se běžnému standardu. Nicméně tyto výzkumy jsou inspirující v rozšíření možných důvodů pro migraci a jejich motivační sílu i pro jiné skupiny migrantů než jsou specifičtí „Pestří a Zelení“, „Vlažní a Váhaví“ a „Věrní a Rozumní“ (Librová 1994, 2003, 2016). Určité prvky z životního stylu a hodnot těchto lidí je možné hledat i u jiných částí populace a postihnout tak případný posun v určitých postojích jedinců v rámci celé společnosti ve srovnání s minulostí.

…..A proč?

Důvody proč lidé odcházejí z měst na venkov (ale i případně jinými směry) se liší podle toho co lidé na novém místě hledají a le hlavně podle toho co jim na původním místě vadilo. Podle těchto charakteristik potom hledají svůj nový domov. Celková motivace jednotlivých respondentů je jako mozaika nebo možná spíš vývojový diagream různých otázek, které si kladou když se rozhodují, které vlastnosti různých lokalit a objektů jsou pro ně přitažlivé a které naopak z dalšího výběru vypadnou z nějakého důvodu, který je pro ně nepřijatelný. Tento rozhodovací proces se mění v rámci času a s měnící se společností již nejsou důležité stejné charakteristiky jako před deseti lety a nebo jsou možná důležité méně a některé naopak více. Tato dynamika společnosti je právě předmětem zkoumání našeho výzkumu. 

Použitá literatura

Beck, U., E. Beck-Gernsheim. 2002. Individualization. Institutionalized

Individualism and its Social and Political Consequences . London: Sage.

Benson, M., & O’Reilly, K. (2009). Migration and the search for a better way of life: a critical exploration of lifestyle migration. The sociological review, 57(4), 608-625.

Benson, M. (2012). How culturally significant imaginings are translated into lifestyle migration. Journal of Ethnic and Migration Studies, 38(10), 1681-1696.

Bijker, R. A., & Haartsen, T. (2012). More than counter‐urbanisation: Migration to popular and less‐popular rural areas in the Netherlands. Population, Space and Place, 18(5), 643-657.

Brook, I. (2013). Aesthetic appreciation of Landscape. The Routledge companion to landscape studies, Oxon, Routledge, 108-18.

Cílek, V. (2002). Krajiny vnitřní a vnější. Dokořán, Praha.

Glorioso, R. S., & Moss, L. A. (2006). Santa Fe, a fading dream: 1986 profile and 2005 postscript. Moss, LAG Amenity Migrants: Seeking and Sustaining Mountains and Their Cultures, 73-93.

Halfacree, K. (2008). To revitalise counterurbanisation research? Recognising an international and fuller picture. Population, Space and Place, 14(6), 479-495.

Halfacree, K. (2011). ‘A solid partner in a fluid world’and/or ‘line of flight’? Interpreting second homes in the era of mobilities. Norsk Geografisk Tidsskrift-Norwegian Journal of Geography, 65(3), 144-153.

Halfacree, K. (2001). Constructing the object: taxonomic practices,‘counterurbanisation’and positioning marginal rural settlement. International Journal of Population Geography, 7(6), 395-411.

Halliday, J., & Coombes, M. (1995). In search of counterurbanisation: some evidence from Devon on the relationship between patterns of migration and motivation. Journal of Rural Studies, 11(4), 433-446.

Ingold, T. (2002). The perception of the environment: essays on livelihood, dwelling and skill. Routledge.

Kraft, S., Halas, M., & Vančura, M. (2014). The delimitation of urban hinterlands based on transport flows: a case study of regional capitals in the Czech Republic. Moravian geographical reports, 22(1), 24-32.

Librová, H. (1994). Pestří a zelení:(Kapitoly o dobrovolné skromnosti. Veronica, Hnutí Duha.

LIBROVÁ, H. Vlažní a váhaví. 1. vydání Brno: Doplněk, 2003.

Librová, H., & Slámy, M. (2016). Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti. Masarykova univerzita.

Locke, H. (2006). The spiritual dimension of moving to the mountains. The amenity migrants: Seeking and sustaining mountains and their cultures, 26-33.

Low, S. M. (2003). Embodied space (s) anthropological theories of body, space, and culture. Space and culture, 6(1), 9-18.

Lux, M. (2015). Standardy bydlení 2014/2015. Sociální normy a rozhodování na trhu bydlení.

Maslow, A. H., Frager, R., Fadiman, J., McReynolds, C., & Cox, R. (1987). Motivation and personality, 3rd. New York.

Mitchell, C. J. (2004). Making sense of counterurbanization. Journal of rural studies, 20(1), 15-34

Moss, L. A. (1994). Beyond tourism: the amenity migrants. Chaos in our uncommon futures, 121-128.

Moss, L. (2006). The amenity migrants. Seeking and sustaining mountains and their cultures. Wallingford: CABI.

Moss, L. A., & Glorioso, R. S. (2014). Global Amenity Migration.

Osbaldiston, N. (2010). Elementary forms of place in seachange. Journal of Sociology, 46(3), 239-256.

Osbaldiston, N. (2011). The authentic place in the amenity migration discourse. Space and Culture, 14(2), 214-226.

Osbaldiston, N. (2012). Seeking authenticity in place, culture, and the self: The great urban escape. Springer.

Ouředníček, M., & Temelová, J. (2011). Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky. L. Pospíšilová (Ed.). Univerzita Karlova v Praze.

Ouředníček, M., Špačková, P., & Novák, J. (Eds.). (2013). Sub Urbs: Krajina, sídla a lidé. Academia.

Petersen, W. (1958). A general typology of migration. American Sociological Review, 23(3), 256-266.

Pink, S. (2015). Doing sensory ethnography. Sage.

Rossi, P. H. (1955). Why families move: A study in the social psychology of urban residential mobility. Glencoe, IL: Free Press.

Rossi, P. H. (1955a). Why families move. Pp. 457-468. In: Lazarsfeld, P. F. & Rosenberg. M. eds. The Language of Social Research. New York: The Free Press 1965.

Smith, P. (1999). The elementary forms of place and their transformations: a Durkheimian model. Qualitative Sociology, 22(1), 13-36.

Špačková, P., & Ouředníček, M. (2012). Spinning the web: new social contacts of Prague’s suburbanites. Cities, 29(5), 341-349.

Stefankova, M., & Drbohlav, D. (2014). ” Golden Prague”,” a Promised South” and the rest…? Regional and settlement preferences of the inhabitants of Czechia. GEOGRAFIE, 119(3), 218-239.

Šimon, M. (2012). Kontraurbanizace: rytmy, identity, domovy.

Walmsley, D. J., Epps, W. R., & Duncan, C. J. (1998). Migration to the New South Wales north coast 1986–1991: Lifestyle motivated counterurbanisation. Geoforum, 29(1), 105-118.

Zetterberg, Hans (2009). The Many-Splendored Society. Vol. 1. Surrounded by Symbols. Stockholm: Zetterberg.

Zetterberg, Hans (2012). Asking for Justifications: An Aspect of Paul Lazarsfeld’s „Reason Analysis“. pp. 43-48. In: Early Days of Survey Research and Their Importance Today. Vienna, Braumüller Verlag.