Je potřeba si napřed ujasnit co si představujeme pod pojmem pravda. Když řeknu, že je teď pět hodin, tak je to pravda jen pro lidi, kteří žijí v mém časovém pásmu. Když řeknu, že péct chleba je užitečná práce, tak to platí jen pro lidi, kteří nemají celiakii. Nebo můžu taky prohlásit že tráva je zelená, ale taky to platí jen pro místa, kde zrovna nepracují zedníci, protože na staveništi je tráva šedá. Takhle bychom mohli pokračovat do nekonečna.
Pravda totiž vlastně neexistuje nebo alespoň neexistuje žádná univerzálně platná pravda. Vždy je nutné k jakémukoliv tvrzení dodat za jakých okolností je platné, aby to mola být pravda. Ve chvíli když slyšíme někoho hlásat “jeho pravdu” je tedy nejen zcela legitimní, ale přímo nutné se ho zeptat právě za “jakých okolností” jeho pravda platí. Nebo se můžeme ptát pro které objekty nebo jaké jiné podmínky musí být splněné aby řečená pravda mohla být pravdou. Vypadá to tak samozřejmě, ale dost často se takto neptáme a některá tvrzení považujeme automaticky za univerzálně platné. Zkusme si tedy klást tuhle jednoduchou otázku nebo ji zkusme klást hlasatelům různých pravd, dříve než něčemu bezhlavě uvěříme.