VÝzkumný projekt lifestylové migrace
Projekt Únik Z Města se skládá z několika dílčích projektů, na kterých průběžně pracujeme. První část projektu se zabývá rezidenčními preferencemi, tedy cílovými lokalitami, které si migranti vybírají za svůj nový domov. Zajímají nás kritéria, která jsou důležitá pro jejich výběr destinace a analyzujeme proces rozhodování. Druhá část projektu porovnává výsledky výzkumu Petera Rossiho a naše vlastní zjištění. V našem projektu používáme stejnou metodiku „reason analysis“, kterou musíme patřičně upravit na základě vlastních zjištění. Třetí část projektu se zaměřuje na rozložení motivace migrantů podle známé pyramidy potřeb Abrahama Maslowa. V této části projektu analyzujeme, jak motiv seberealizace ovlivňuje schéma rozhodování o přesídlení.
Privilegovaná Decentralizační Migrace: Cílové Lokality, Motivace a preference
Cílem projektu je prostřednictvím empirického výzkumu podrobná analýza hierarchických vzorců rozhodování jednotlivců a rodin v případech, kdy se rozhodnou přestěhovat z velkého města na venkov. Tento jev se obvykle označuje jako „kontraurbanizace“ a v současné době se zvyšuje díky komunikačním technologiím, které umožňují některým profesím pracovat na dálku. „Kontraurbanizace“ způsobuje změny sociální struktury v cílových a opuštěných lokalitách. Konkrétní skupiny mohou sdílet výsledek rozhodovacího procesu na cestách a volba destinace je výsledkem tohoto rozhodovacího procesu. Kritéria zvolená během rozhodovacího procesu a jejich priority mohou být podobné jako u určitých skupin, které míří do konkrétních lokalit. Základní hledisko pro analýzu je založeno na teorii motivace (Maslow 1987), která pomůže identifikovat charakteristiky respondentů a jejich individuální „životní preference“. Empirický výzkum bude využívat metodu „reason analysis“, která kombinuje kvalitativní a kvantitativní přístup a umožňuje detailní analýzu rozhodovacího procesu respondentů v jeho průběhu. První rok bude shromážděno deset nestrukturovaných rozhovorů. Ve druhém ročníku bude shromážděno 50 polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky projektu budou publikovány v knižní podobě a prezentovány na mezinárodní konferenci.
Objevování měnících se motivací v Lifestylové migraci: srovnávací analýza
Tato studie vychází ze základního výzkumu Petera Rossiho z 50. let 20. století o motivaci migrace a zkoumá hlavní důvody městské mobility. Rossi pomocí metodologie analýzy důvodů, kterou propagoval Paul Felix Lazarsfeld, identifikoval klíčové faktory ovlivňující rozhodnutí o přemístění. Podobný přístup, přizpůsobený současnému prostředí, využíváme k vysvětlení skladby motivů kontraurbanizačních hnutí a porovnání Rossiho zjištění s daty shromážděnými v posledních letech. Tato srovnávací analýza osvětluje, jak se hlavní motivy relokace měnily v průběhu času.
Výzkum zkoumá faktory, které vedou jednotlivce ke změnám životního stylu prostřednictvím migrace, a analyzuje relativní důležitost různých motivací v současné krajině. Zatímco naše zjištění naznačují, že základní faktory jako fyzické atributy (velikost) a vlastnictví (pravděpodobně majetku) zůstávají relevantní, sociální prostředí má dnes jiný význam.
Na rozdíl od dřívějšího zaměření na sociální postavení sousedů, migranti se současným životním stylem upřednostňují, jak je místo v souladu s jejich pracovními a volnočasovými aktivitami. Koníčky, které často přispívají k příjmu domácnosti, nyní zapadají do rovnice sociálního prostředí a utvářejí požadované charakteristiky komunity.
Tato studie zkoumá historické i současné trendy a vrhá světlo na vyvíjející se povahu lidské mobility a faktory, které utvářejí rozhodnutí lidí přesídlit za účelem lepší kvality života.
Jak Motiv sebeRozvoje ovlivňuje migraci jednotlivců a rodin?
Tato prezentace nabízí aktuální studii o motivech a důvodech, které měly rodiny, které změnily bydliště, k přestěhování z Prahy, hlavního města České republiky, na venkov nebo do nemetropolitní oblasti, kde si kupují nebo staví vlastní dům. Tato studie vysvětluje, jak může změna bydlení, zejména stěhování z městské oblasti, vyřešit touhy nebo potřeby jednotlivců nebo rodin. Motivace hraje při rozhodování o novém bydlení klíčovou roli a výsledek vždy ovlivňuje kombinace mnoha důvodů. Důraz je kladen na dynamiku procesu rozhodování. První částí je cesta ke „spouštěči“, po které konečné řešení odejde. Druhá část procesu je „hledání místa“. Tento výzkum si klade za cíl osvětlit důsledky mezi motivy a vzory v rozhodovacím procesu, které jsou určovány souborem rozhodovacích kroků. Jedná se o rozhodovací proces, tzv. „strom rozhodování“, který může vytvářet specifické vzory. Existuje slavná studie Paula Rossiho z 50. let, která se zaměřila na základní motivy stěhování. Tato studie použila metodologii zvanou „analýza důvodů“. Tato metoda je určena pro analýzu rozhodovacího procesu a v tomto výzkumu bude použita upravená verze této metody.
Shrnutí
Všichni to známe, všichni jsme to někdy zažili. Některá místa nás osloví na první pohled a u některých víme, že nepotřebujeme ani vystoupit z auta, aby nám bylo jasné, že tady “doma” nikdy nebudeme.
Na první pohled je to jednoduché, my jasně víme co přesně chceme, hezký výhled a klid, ale je to opravdu tak jednoduché? Co jsou naše hlubší motivy a co všechno vlastně hledáme, když odcházíme z města někam blíže k přírodě. A hledáme všichni totéž? Nebo máme diametrálně odlišné potřeby než naši sousedi, ale přesto ocitneme se ve stejné vesnici? A co z toho pak pro nás vyplývá? Tyto otázky a mnoho dalších otazníků s nimi spojených se snaží rozklíčovat náš výzkum, který má poněkud suchopárně znějící název “Privilegovaná decentralizační migrace: cílové lokality, motivace a preference”, nicméně odhaluje vztahy a závislosti, které se hluboce dotýkají každého z nás. Snaží se sestavit mozaiku důvodů a vlivů, které dokáží z nějakého neutrálního místa udělat domov.
Máte zájem zúčastnit se výzkumu?
Pokud budete ochotni s námi sdílet svůj příběh jak jste vybírali místo na venkově, kterému teď říkáte domov, tak budete první, kdo získá výsledky výzkumu shrnuté v publikaci, která bude popisovat proces rozhodování včetně různých důvodů proč jsou některé lokality oblíbenější než jiné a proč vlastně řada lidí odchází z měst. Jestli Vás toto téma zajímá tak budeme moc rádi, když nám vyplníte nášdotazník: https://saturnin.info/cs/dotaznik/
vyzkum@saturnin.eu
Hlavní cíle studie:
design výzkumu
Jaké jsou charakteristiky lidí, kteří preferují určité lokality před jinými?
Proč lidé upřednostňují některé lokality před jinými?
Jaká je skladba a důležitost důvodů k odchodu z města?
odhalení procesu rozhodnutí
- – Motiv seberozvoje
- – Nejdůležitější faktory, které mají vliv.
- – Kombinace faktorů a jejich intenzity.
jak motiv seberozvoje ovlivňuje
migraci jednotlivců a rodin?
Co znamená seberozvoj?
- – “What a man can be, he must be” Maslow (1954)
- – Vnímá se jako plná realizace tvořivých možností jedince
- – intelektuální a sociální potenciál
- – obvykle je vnímán jako typická B-potřeba (podle Maslowa)
– D-potřeba (Deficiency)
Rozdíl v motivaci: při nedostatku je nutné zaplnit chybějící místa, ale nemá smysl překročit hranici nutnosti (např. jídlo, bydlení, bezpečí). Jsou to elementární potřeby, ale když jsou naplněny, tak vzniká homeostáza, která umožňuje jedinci uvědomit si jeho sebe-rozvojové potřeby
Co je přesně sebe-aktualizace (Maslow pyramid)
Používám velmi slavný obrázek pro tuto definici. Sebe-aktualizace byla zmíňována jako vrcholná lidská potřeba které se objevuje v momentě, kdy ostatní potřeby jsou naplněny, ale pozdější výzkum ukazuje složitější souvislosti v tomto modelu.
Co je SEBE-AKTUALIZACE?
Maslow defininoval sebe-aktualizaci prohlášením: “Čím člověk může být – tím musí být“. Tuto potřebu můžeme nazvat sebe-aktualizací. ” (Maslow, 1943).
Jinýmy slovy můžeme popsat pro naše potřeby, že sebe-aktualizace může být plné rozvinutí našeho potenciálu v naší tvořivé a kreativní i sociální rovině. V současné době se můžeme ve stejném významu setkat s využitím termínu seberozvoj.
Můžeme změnit naše potřeby?
Základní pevně zakotvené “hard-wired” vs. Rozšířené, kulturně podmíněné.
Když dokážeme rozlišit, které jsou v nás „pevně zapojené“ a které jsou jen produktem naší kultury, nazvěme první typ „nezbytný“ a druhý typ „rozšířený“. Nemůžeme nahradit „pevné“ potřeby. Ale kulturní vzorce se mohou v různých zemích nebo kulturách lišit a lze je změnit. Když se společnost v čase mění, mění se i rozšířené potřeby. To je proces, kterého jsme neustále svědky. Maslow označil druhý typ za povrchní, ale lze předpokládat, že tyto potřeby jsou kulturně podmíněné, tedy jde pouze o součást příslušnosti ke skupině. Naplnění tohoto druhu potřeby pomáhá lidem cítit se více jako součást skupiny.
Vědomé nebo Nevědomé
Naše základní potřeby jsou obvykle nevědomé, protože ve chvíli, kdy jsou naplněny, na ně nikdo nemyslí. Objevují se pouze v případě nedostatku. Lidé, kteří dbají na svůj osobní rozvoj směřující k seberealizaci, vědomě vidí i potřeby, které jsou již naplněny.
Růstové potřeby (B-needs) vs nedostatkové potřeby D-needs
Základní potřeby jsou obvykle označovány jako deficitní potřeby, které se objevují pouze tehdy, když je nedostatek, a proto se jim také říká D-potřeby. Sebeaktualizace bývá kategorizována jako B-potřeba, která je jednou z potřeb růstu, seberozvoje osobnosti. Motivaci seberealizace lze odlišit tím, že nepochází z nedostatku, ale je to směr, jak najít potenciál člověka. Touhu po kreativitě lze vidět různými způsoby. Obvykle je velmi vědomá, ale někteří lidé si to neuvědomují, přestože tuto motivaci mají, ale je skrytá a může se jevit jako jiná motivace.
Dva základní důvody, proč se lidé stěhují, jsou dva:
Push factory a pull factory.
Oba typy jsou založeny na řešení nenaplněných potřeb, nebo to může být pokus o hledání příležitosti k osobnímu rozvoji, vědomému nebo možná nevědomému.
Okolí Prahy - Nově příchozí
-
Jaké kombinace jsou nejčastější v určitých místech.
-
Jak bylo rozhodnutí pro lokalitu přijato
-
– V nejrůstovějších lokalitách
- – V méně růstových lokalitách
Okolí Prahy – Nově příchozí
Nejvíce rostoucí lokality jsou tmavé
Nejméně rostoucí lokality jsou bílé.
Pokud se podíváme na tuto mapu, můžete vidět zřejmé rozdíly mezi lokalitami. Některé z nich mají vysoký počet nově příchozích a některé z nich populačně příliš nerostou. Existují určité vlastnosti, které lidi přitahují, a některé z nich nejsou tak zajímavé. Pravdou ale je, že mezi těmito lokalitami není velký rozdíl, nejsou vzdálené, ani kvalita prostředí se příliš neliší. Některé z nich jsou ale atraktivnější než jiné. Tento výzkum má v úmyslu najít více podrobností v souboru důvodů, proč se lidé rozhodnou zaujmout jedno místo před druhým.
Odhalování rozhodovacího procesu
Přestože je konečný výběr pouze přímočarým výběrem místa a vybraného objektu, existuje celá řada důvodů v určitém pořadí a různé intenzitě vlivu na konečné řešení. V jednotlivých krocích bude odhalen celý proces rozhodování.
Všechny faktory budou testovány, pokud jsou významné ve specifickém vzorku výběru pro každou skupinu vzorku. Některé z nich lze vzít v úvahu, ale jejich skutečný dopad nemusí být nutně viditelný, nebo některé z nich lze brát nevědomě bez zmínky. Je to problém, který by měl být ve výzkumu vyřešen.
Jaké jsou kombinace faktorů, které fungují na různých místech?
Jak je prováděno rozhodnutí o přestěhování?
Je zde mapa okolí Prahy, především dvou významných okresů Praha-západ a Praha-východ. Tento okruh kolem Prahy je vzdálen 15-30 km od centra města. Bílé pole je metropolitní oblast a barevná pole jsou specifické regiony a tmavší má výraznější nárůst nově příchozích. Vezmu pět lokalit v různých typech a v každé najdu své informátory.
Rozhovory byly pořízeny převážně v jižní části pražského zázemí, ale i v severním regionu. V plánu je obsadit pět lokalit v každém směru. Dvě oblasti budou zásobovat jižní směr.
Role osobního rozvoje v rozhodovacím procesu výběru lokality
Osobní rozvoj jako motiv – jeho důležitost a intenzita působení v procesu
Proces rozhodování o konečném místě pro bydlení obsahuje více druhů motivace. Jedním z nich je seberealizace. Tato motivace je zvláštní, protože se předpokládá, že je vždy přítomná, někdy není zjevná, ale skrytá v jiné formě
Může se objevit průsečík mezi lidmi, které vědomě hledají „smysluplný život“ a lidmi, kterým si to nenárokují, ale hledají to samé, i když si toho nejsou vědomi.
- Vliv technologií
- Možnost pracovat z domova
Technologie stále více mění naše životy. Ve společnosti můžeme pozorovat nový trend, že více zaměstnání může pracovat z jejich domovů. Nemusí každý den dojíždět do kanceláře, protože si mohou zařídit tzv. „home-office“. Tento trend může výrazně ovlivnit rozložení populační mapy. Atraktivita míst může být méně ovlivněna vzdáleností města v případě, že nově příchozí mají tuto možnost: home office. Tento jev může změnit chování pohybujících se lidí.
MetODOLOGIE
Analýza příčin (Reason Analysis)
Studie využívá specifickou metodu, která kombinuje kvalitativní a kvantitativní přístup. Tuto metodologii použil pro zkoumání rezidenčních preferencí již Peter Rossi v roce 1955. Jeho výzkum byl publikován v knize „Proč se rodiny stěhují“. Nejprve tuto metodu objevil Paul Lazarsfeld v roce 1943
Tato metoda je navržena tak, aby určitým způsobem popsala rozhodovací proces se zvláštním zaměřením na rozhodovací schémata, místa, kde je proces rozdělen do více větví, které jsou závislé na předchozí volbě. Metodický přístup je organizován ve dvou fázích.
I. fáze Nestrukturované rozhovory se zpracovávají a výsledky se používají k vytvoření „rozhodovacího schématu“, což znamená najít možné vzorce pomocí několika jednoduchých bodů rozhodování.
Analýza – vytvoření „rozhodovacího schématu“
II. fáze Výsledkem tohoto výzkumu budou schémata rozhodovacího procesu v konkrétních případech s „rozhodovacím schématem“. Navržené vzory z 1. výzkumné fáze jsou testovány, zda fungují, nebo je třeba provést úpravu a které konkrétní skupiny tyto vzory používají.
Proces Sběru DAT
"Strom Rozhodnutí"
-
KOŘENY– Seznam Push Faktorů●KMEN– Rozmezí lokality●KORUNA– Seznam Pull Faktorů