Media a Jejich Vliv

Media Effects and Society (Elizabeth Perse, Jennifer Lambe)

Kniha Media Effects and Society od Elizabeth Perse a Jennifer Lambe poskytuje komplexní přehled o účincích médií na jednotlivce a společnost. Autorky vycházejí z předpokladu, že mediální účinky jsou běžné a jsou často podceňovány.

Kniha je rozdělena do 12 kapitol, které pokrývají širokou škálu témat, včetně:

Teorie mediálních účinků: Tato kapitola poskytuje přehled hlavních teorií, které se snaží vysvětlit, jak média ovlivňují jednotlivce a společnost. Mezi tyto teorie patří teorie kognitivního zpracování informací, teorie sociálního učení a teorie kulturního kódu.
Šíření zpráv: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují, jak lidé získávají informace o světě kolem sebe.Autorky diskutují o faktorech, které ovlivňují, jak jsou zprávy vytvářeny, jak jsou distribuovány a jak jsou vnímány diváky.
Učení z médií: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují, co lidé vědí a jak myslí. Autorky diskutují o tom,jak média mohou ovlivnit naše znalosti o světě, naše názory a naše chování.
Socializace dětí a dospívajících: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují vývoj dětí a dospívajících.Autorky diskutují o tom, jak média mohou ovlivnit náš vývojový proces, naše hodnoty a naše chování.
Vliv na veřejné mínění a volby: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují, jak lidé myslí o důležitých společenských otázkách a jak volí. Autorky diskutují o tom, jak média mohou ovlivnit naše názory na politiku,ekonomiku a sociální otázky.
Vliv násilného a sexuálně explicitního obsahu: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují naše chování a naše názory na násilí a sex. Autorky diskutují o důkazech o tom, že násilný a sexuálně explicitní obsah může vést k agresivnímu chování a k negativním názorům na ženy a menšiny.

Kromě těchto témat kniha také diskutuje o vlivu médií na kulturu, na ekonomiku a na společnost jako celek.

V kapitole o teoriích mediálních účinků autorky diskutují o teorii sociálního učení. Tato teorie tvrdí, že lidé se učí prostřednictvím pozorování a napodobování chování ostatních.

Média mohou ovlivňovat sídelní preference tím, že lidem prezentují určité obrazy a stereotypy o různých typech sídel. Například televizní pořady a filmy často zobrazují městské život jako rušný, vzrušující a plný příležitostí, zatímco venkovský život je často zobrazován jako klidný, idylický a plný přírody.

Lidé, kteří jsou vystaveni těmto obrazům, mohou být ovlivněni k tomu, aby si vybrali sídlo, které odpovídá těmto stereotypům.

V kapitole o šíření zpráv autorky diskutují o tom, jak média mohou ovlivňovat to, jak lidé vnímají různá místa.

Například zprávy o zločinu v určité oblasti mohou vést lidi k tomu, že tuto oblast budou vnímat jako nebezpečnou a nebudou se tam chtít stěhovat.

Naopak, zprávy o pozitivních stránkách určité oblasti, jako je například dostupnost pracovních příležitostí nebo dobré školy, mohou vést lidi k tomu, že se do této oblasti budou chtít stěhovat.

V kapitole o učení z médií autorky diskutují o tom, jak média mohou ovlivňovat naše hodnoty a názory.

Například média mohou zvyšovat povědomí o určitých problémech, jako je například dostupnost bydlení nebo životní prostředí. To může vést lidi k tomu, že budou tyto problémy brát v úvahu při rozhodování o tom, kde se chtějí usadit.

Na základě těchto souvislostí lze tedy říci, že média mohou ovlivňovat sídelní preference několika způsoby. Mohou to dělat tím, že lidem prezentují určité obrazy a stereotypy o různých typech sídel, mohou ovlivňovat to, jak lidé vnímají různá místa a mohou zvyšovat povědomí o určitých problémech, které mohou ovlivnit rozhodování o sídlení.

Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak média mohou ovlivňovat sídelní preference:

Televizní seriál “Přátelé” byl populárním pořadem, který se odehrával v New Yorku. Tento seriál mohl přispět k tomu, že se mnoho lidí rozhodlo stěhovat do New Yorku.
Zprávy o nepokojích v roce 2020 v Minneapolisu mohly vést některé lidi k tomu, že se rozhodli stěhovat z tohoto města.

Zprávy o klimatických změnách mohou vést lidi k tomu, že se budou chtít stěhovat do oblastí, které jsou méně ohroženy změnami klimatu.

A Media Sociology for the Networked Public Sphere: The Hierarchy of Influences Model (Rees, Shoemaker)

Kniha A Media Sociology for the Networked Public Sphere: The Hierarchy of Influences Model od Stephena Reese a Pamely Shoemaker poskytuje přehled o modelu hierarchie vlivů, který je teoretickým rámcem pro pochopení toho, jak média ovlivňují společnost.

Model hierarchie vlivů tvrdí, že média jsou ovlivňována řadou faktorů, které lze rozdělit do čtyř úrovní:

Úroveň jednotlivce: Tato úroveň zahrnuje faktory, jako jsou osobnost, hodnoty, zkušenosti a kognitivní schopnosti jednotlivce.
Úroveň organizace: Tato úroveň zahrnuje faktory, jako jsou struktura organizace, organizační kultura a profesionální normy.
Úroveň instituce: Tato úroveň zahrnuje faktory, jako jsou ekonomické podmínky, politická struktura a kulturní hodnoty.
Úroveň společenského systému: Tato úroveň zahrnuje faktory, jako jsou mocenské vztahy, sociální nerovnost a sociální konflikty.

Model hierarchie vlivů tvrdí, že vliv médií na společnost je zprostředkován těmito čtyřmi úrovněmi. Například, zprávy o zločinu mohou ovlivnit veřejné mínění o zločinu, ale vliv těchto zpráv bude záviset na tom, jak jsou zprávy prezentovány, kdo je vytváří a jak jsou distribuovány.

Kniha A Media Sociology for the Networked Public Sphere: The Hierarchy of Influences Model se zabývá také tím, jak se model hierarchie vlivů vztahuje k síťové veřejné sféře. Síťová veřejná sféra je prostor, kde lidé mohou komunikovat a sdílet informace prostřednictvím internetu.

Autoři tvrdí, že model hierarchie vlivů je stále relevantní pro pochopení toho, jak média ovlivňují síťovou veřejnou sféru. Například, mocenské vztahy v síťové veřejné sféře mohou ovlivnit, které zprávy jsou zveřejňovány a jak jsou tyto zprávy interpretovány.

Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak může model hierarchie vlivů být použit k pochopení vlivu médií na společnost:

Úroveň jednotlivce: Osobnost člověka může ovlivnit, jak člověk vnímá zprávy o určitém tématu. Například,člověk, který je konzervativní, může být více náchylný věřit zprávám, které podporují konzervativní názory.
Úroveň organizace: Organizační kultura média může ovlivnit, jak jsou zprávy vytvářeny a prezentovány.Například, médium, které se zaměřuje na zisk, může být více náchylné vytvářet zprávy, které jsou zajímavé a vzrušující, i když nejsou přesné.
Úroveň instituce: Ekonomické podmínky mohou ovlivnit, jak jsou média financována. Například, média, která jsou financována velkými korporacemi, mohou být více náchylná vytvářet zprávy, které podporují zájmy těchto korporací.
Úroveň společenského systému: Mocenské vztahy v společnosti mohou ovlivnit, které zprávy jsou zveřejňovány a jak jsou tyto zprávy interpretovány. Například, média v autoritářské společnosti mohou být více náchylná cenzurovat zprávy, které jsou kritické vůči vládě.

Na úrovni jednotlivce mohou média ovlivnit sídelní preference prostřednictvím:

Zobrazení a stereotypů: Média často zobrazují různé typy sídel určitým způsobem. Například, město může být zobrazeno jako rušné a vzrušující, zatímco venkov může být zobrazen jako klidný a idylický. Tyto zobrazení mohou ovlivnit to, jak lidé vnímají různé typy sídel a mohou je vést k tomu, že si vyberou sídlo, které odpovídá těmto stereotypům.
Vzdělávání a informovanost: Média mohou informovat lidi o dostupných možnostech sídlení. To může lidem pomoci při rozhodování o tom, kde se chtějí usadit.
Názorové vůdcovství: Média mohou šířit názory, které mohou ovlivnit to, jak lidé přemýšlejí o různých typech sídlení. Například, pokud média pozitivně zobrazují městský život, může to vést lidi k tomu, že budou více přitahováni k městskému životu.

Na úrovni organizace mohou média ovlivnit sídelní preference prostřednictvím:

Zaměření: Média se mohou zaměřovat na určité typy sídel nebo na určité aspekty sídlení. Například, médium,které se zaměřuje na zprávy o zločinu, může vést lidi k tomu, že budou méně pravděpodobně chtít žít v oblasti s vysokou mírou kriminality.
Reprezentace: Média mohou reprezentovat různé typy lidí a komunit. To může ovlivnit to, jak lidé vnímají různé typy sídel a mohou je vést k tomu, že si vyberou sídlo, které je více reprezentativní pro jejich vlastní zkušenosti.

Na úrovni instituce mohou média ovlivnit sídelní preference prostřednictvím:

Ekonomických podmínek: Ekonomické podmínky mohou ovlivnit dostupnost bydlení v různých oblastech.Například, pokud jsou ceny bydlení v určité oblasti vysoké, může to vést lidi k tomu, že se budou chtít stěhovat do oblasti s nižšími cenami bydlení.
Politických podmínek: Politické podmínky mohou ovlivnit dostupnost pracovních příležitostí, kvalitu vzdělávání a další faktory, které mohou ovlivnit sídelní preference. Například, pokud jsou pracovní příležitosti v určité oblasti omezené, může to vést lidi k tomu, že se budou chtít stěhovat do oblasti s více pracovními příležitostmi.

Na úrovni společenského systému mohou média ovlivnit sídelní preference prostřednictvím:

Kulturních hodnot: Kulturní hodnoty mohou ovlivnit to, jak lidé vnímají různé typy sídel. Například, v kulturě,která oceňuje individualismus, může být městský život více přijatelnější než v kulturě, která oceňuje kolektivismus.
Sociálních nerovností: Sociální nerovnosti mohou ovlivnit to, jaké možnosti sídlení jsou lidem dostupné.Například, lidé s nižšími příjmy mohou mít méně možností si vybrat sídlo, které odpovídá jejich potřebám.

Zde je důležité poznamenat, že vliv médií na sídelní preference je často složitý a nelze jej snadno stanovit. Mnoho faktorů může ovlivnit rozhodnutí lidí o tom, kde se chtějí usa

Mediating the Message in the 21st Century: A Media Sociology Perspective

Kniha Mediating the Message in the 21st Century: A Media Sociology Perspective od Stephena Reeseho a Pamely Shoemakerové poskytuje komplexní přehled o tom, jak média fungují a jak ovlivňují společnost.

Kniha je rozdělena do 12 kapitol, které pokrývají širokou škálu témat, včetně:

Úvod: Tato kapitola poskytuje přehled o knihě a o tom, jak se media sociology zabývá studiem médií.
Teorie mediálních účinků: Tato kapitola poskytuje přehled o hlavních teoriích, které se snaží vysvětlit, jak média ovlivňují jednotlivce a společnost.
Šíření zpráv: Tato kapitola se zabývá tím, jak jsou zprávy vytvářeny, jak jsou distribuovány a jak jsou vnímány diváky.
Učení z médií: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují to, co lidé vědí a jak myslí.
Socializace dětí a dospívajících: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují vývoj dětí a dospívajících.
Vliv na veřejné mínění a volby: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují veřejné mínění a volby.
Vliv násilného a sexuálně explicitního obsahu: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují naše chování a naše názory na násilí a sex.
Média a kultura: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují kulturu.
Média a ekonomika: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují ekonomiku.
Média a politika: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují politiku.

Kniha Mediating the Message in the 21st Century: A Media Sociology Perspective je cenným zdrojem pro každého, kdo se zajímá o média a jejich vliv na společnost. Autoři poskytují komplexní a aktuální přehled o tomto důležitém tématu.

Manufacturing consent: The political economy of the mass media

Kniha Manufacturing Consent: The Political Economy of the Mass Media od Edwarda S. Hermana a Noama Chomskyho je kritickou analýzou toho, jak média fungují a jak ovlivňují společnost. Autoři tvrdí, že média jsou ovládána mocnými ekonomickými a politickými zájmy a že tato ovládnutí ovlivňuje to, jak média informují veřejnost.

Kniha je rozdělena do sedmi kapitol, které pokrývají širokou škálu témat, včetně:

Úvod: Tato kapitola poskytuje přehled o knihě a o tom, jak se média vztahují k politické ekonomii.
Pět filtrů: Tato kapitola představuje klíčový koncept knihy, pět filtrů, které ovlivňují to, jak média informují veřejnost. Tyto filtry jsou:
- Vlastnické zájmy: Média jsou ovládána velkými korporacemi, které mají vlastní ekonomické zájmy. Tyto zájmy mohou ovlivnit to, jak média informují o otázkách, které se týkají těchto zájmů.
- Reklamní příjem: Média jsou závislá na reklamním příjmu, který může ovlivnit to, jaké zprávy jsou zveřejňovány a jak jsou tyto zprávy prezentovány.
- Profesionální normy: Média jsou ovlivněna profesionálními normami, které mohou ovlivnit to, jak jsou zprávy vytvářeny a prezentovány.
- Konsensus elit: Média jsou ovlivněna konsensem elit, který je dohodou mezi mocnými skupinami v společnosti. Tento konsensus může ovlivnit to, jaké zprávy jsou zveřejňovány a jak jsou tyto zprávy prezentovány.
- Disidentní hlasy: Média jsou ovlivněna disidentními hlasy, které mohou ohrozit konsensus elit. Tyto hlasy mohou být marginalizovány nebo ignorovány.
Zprávy o válce: Tato kapitola analyzuje, jak média informují o válce. Autoři tvrdí, že média často podporují válečnou politiku vlád a dalších mocných skupin.
Zprávy o ekonomice: Tato kapitola analyzuje, jak média informují o ekonomice. Autoři tvrdí, že média často podporují ekonomické zájmy mocných skupin.
Zprávy o sociálních otázkách: Tato kapitola analyzuje, jak média informují o sociálních otázkách. Autoři tvrdí, že média často podporují status quo a konzervativní hodnoty.
Závěr: Tato kapitola shrnuje hlavní argumenty knihy.

Kniha Manufacturing Consent byla kriticky i komerčně úspěšná. Byla přeložena do více než 20 jazyků a prodalo se jí více než milion výtisků. Kniha je považována za jeden z nejvlivnějších textů o médiích a politické ekonomii.

Kritika knihy Manufacturing Consent se zaměřuje na to, že autoři příliš zjednodušují vliv médií na společnost. Někteří kritici tvrdí, že média mohou hrát i pozitivní roli v informování veřejnosti a v podpoře demokracie.

I přes kritiku je kniha Manufacturing Consent důležitým příspěvkem k diskusi o roli médií v společnosti. Kniha poskytuje komplexní analýzu toho, jak média fungují a jak ovlivňují společnost.

Media and society: Critical perspectives (Graem Burton)

Kniha Media and society: Critical perspectives od Graemeho Burtona je komplexní přehled o tom, jak média fungují a jak ovlivňují společnost. Kniha je rozdělena do 13 kapitol, které pokrývají širokou škálu témat, včetně:

Úvod: Tato kapitola poskytuje přehled o knihě a o tom, jak se média vztahují ke společnosti.
Teorie mediálních účinků: Tato kapitola poskytuje přehled o hlavních teoriích, které se snaží vysvětlit, jak média ovlivňují jednotlivce a společnost.
Šíření zpráv: Tato kapitola se zabývá tím, jak jsou zprávy vytvářeny, jak jsou distribuovány a jak jsou vnímány diváky.
Učení z médií: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují to, co lidé vědí a jak myslí.
Socializace dětí a dospívajících: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují vývoj dětí a dospívajících.
Vliv na veřejné mínění a volby: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují veřejné mínění a volby.
Vliv násilného a sexuálně explicitního obsahu: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují naše chování a naše názory na násilí a sex.
Média a kultura: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují kulturu.
Média a ekonomika: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují ekonomiku.
Média a politika: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují politiku.
Média a globalizace: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují globalizaci.

Kniha Media and society: Critical perspectives je cenným zdrojem pro každého, kdo se zajímá o média a jejich vliv na společnost. Autoři poskytují komplexní a aktuální přehled o tomto důležitém tématu.

Kniha Media and society (Jamese Curran)

Úvod: Tato kapitola poskytuje přehled o knihě a o tom, jak se média vztahují ke společnosti.
Teorie mediálních účinků: Tato kapitola poskytuje přehled o hlavních teoriích, které se snaží vysvětlit, jak média ovlivňují jednotlivce a společnost.
Šíření zpráv: Tato kapitola se zabývá tím, jak jsou zprávy vytvářeny, jak jsou distribuovány a jak jsou vnímány diváky.
Učení z médií: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují to, co lidé vědí a jak myslí.
Socializace dětí a dospívajících: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují vývoj dětí a dospívajících.
Vliv na veřejné mínění a volby: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují veřejné mínění a volby.
Vliv násilného a sexuálně explicitního obsahu: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují naše chování a naše názory na násilí a sex.
Média a kultura: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují kulturu.
Média a ekonomika: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují ekonomiku.
Média a politika: Tato kapitola se zabývá tím, jak média ovlivňují politiku.

Hlavní myšlenky knihy Media and society:

Média jsou důležitou součástí společnosti. Ovlivňují to, co lidé vědí, jak myslí a jak se chovají.
Média jsou komplexní systémy, které jsou ovlivněny řadou faktorů, včetně vlastnických struktur, technologií a politického kontextu.
Média mohou mít pozitivní i negativní účinky na společnost. Mohou například informovat, vzdělávat a bavit,ale mohou také šířit dezinformace, násilí a diskriminaci.

"The Public Opinion doesn't exist?" (1979)

Článek Pierra Bourdieu “The Public Opinion doesn’t exist?” (1979) kritizuje tradiční pojetí veřejného mínění jako homogenního a jednotného celku. Bourdieu tvrdí, že veřejné mínění je ve skutečnosti složitým a rozmanitým fenoménem, který je ovlivňován řadou faktorů, včetně sociálního postavení, vzdělání, ideologie a médií.

Bourdieu začíná tím, že kritizuje pojetí veřejného mínění jako objektivního a neutrálního odrazu reality. Podle Bourdieu je veřejné mínění vždy subjektivní a ideologicky zabarvené. Je to odrazem dominantních hodnot a názorů ve společnosti.

Bourdieu dále ukazuje, že veřejné mínění je ovlivňováno sociálním postavením lidí. Lidé z různých sociálních skupin mají různé zájmy a perspektivy, což se odráží v jejich názorech na veřejná témata.

Bourdieu také ukazuje, že veřejné mínění je ovlivňováno vzděláním. Lidé s vyšším vzděláním mají tendenci být informovanější o veřejných otázkách a mají také tendenci být více kritičtí k dominantním názorům.

Bourdieu dále ukazuje, že veřejné mínění je ovlivňováno ideologií. Lidé, kteří sdílejí společnou ideologii, mají tendenci mít podobné názory na veřejná témata.

Bourdieu nakonec ukazuje, že veřejné mínění je ovlivňováno médii. Média hrají důležitou roli v tom, jak jsou veřejné otázky prezentovány veřejnosti. Média mohou ovlivnit to, jak lidé vnímají veřejná témata a mohou také ovlivnit to, jak se lidé rozhodují.

Bourdieu uzavírá svůj článek tím, že konstatuje, že veřejné mínění je složitým a rozmanitým fenoménem, který nelze chápat jako homogenní a jednotný celek. Podle Bourdieu je důležité si uvědomit, že veřejné mínění je ovlivňováno řadou faktorů, včetně sociálního postavení, vzdělání, ideologie a médií.

Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak Bourdieu ukazuje, že veřejné mínění je ovlivňováno různými faktory:

Sociální postavení: Bourdieu uvádí příklad, jak lidé z nižších sociálních tříd mají tendenci být více kritičtí k autoritám než lidé z vyšších sociálních tříd. To je proto, že lidé z nižších sociálních tříd mají méně moci a jsou více ohroženi autoritami.
Vzdělání: Bourdieu uvádí příklad, jak lidé s vyšším vzděláním mají tendenci být více informováni o veřejných otázkách než lidé s nižším vzděláním. To je proto, že lidé s vyšším vzděláním mají přístup k více informacím a jsou také učeni kriticky myslet.
Ideologie: Bourdieu uvádí příklad, jak lidé, kteří sdílejí stejnou ideologii, mají tendenci mít podobné názory na veřejná témata. To je proto, že lidé sdílejí společné hodnoty a názory na svět.
Média: Bourdieu uvádí příklad, jak média mohou ovlivnit to, jak lidé vnímají veřejná témata. Například, média mohou zdůrazňovat určité aspekty veřejného tématu a ignorovat jiné aspekty. To může vést k tomu, že lidé budou mít o veřejném tématu zkreslené nebo neúplné informace.

Bourdieuův článek poskytuje důležitou kritiku tradičního pojetí veřejného mínění. Bourdieu ukazuje, že veřejné mínění je ve skutečnosti složitým a rozmanitým fenoménem, který nelze chápat jako homogenní a jednotný celek.