Brinkmann, S. & Kvale, S. 2015. InterViews: learning the craft of qualitative research interviewing. Los Angeles: Sage. David, M. 2010. Methods of interpretive sociology. London: SAGE.

Kvalitativní metodologie

Přehled

Mezi základní kvalitativní výzkumné metody patří:

  • Pozorování: Pozorování je proces systematického sledování chování lidí v jejich přirozeném prostředí. Pozorování může být neúčastnící (výzkumník je přítomen, ale účastníci nejsou vědomi jeho přítomnosti) nebo zúčastněné (výzkumník se aktivně zapojuje do života účastníků).
  • Rozhovor: Rozhovor je rozhovor s účastníky výzkumu, který je zaměřen na získání jejich názorů, zkušeností a pocitů. Rozhovory mohou být strukturované (výzkumník má předem připravený seznam otázek), polostrukturované (výzkumník má pouze obecný rámec rozhovoru) nebo nestrukturované (výzkumník se řídí pouze obecným směrem rozhovoru).
  • Případová studie: Případová studie je hloubkové studium jednoho nebo několika jedinců, skupin nebo událostí. Případové studie se často používají k získání porozumění složitým jevům, které nelze snadno generalizovat na širší populaci.
  • Etnografie: Etnografie je výzkumný přístup, který se zaměřuje na popis a pochopení kultury určité skupiny lidí. Etnografové se často zapojují do dlouhodobého pozorování a rozhovorů s účastníky výzkumu.

Další kvalitativní výzkumné metody zahrnují:

  • Analýzu dokumentů: Analýza dokumentů je proces zkoumání dokumentů, jako jsou fotografie, videa, texty, nebo záznamy rozhovorů. Analýza dokumentů se často používá k získání informací o minulých událostech nebo o skupinách lidí, s nimiž je obtížné se osobně setkat.
  • Analýzu vyprávění: Analýza vyprávění je proces zkoumání příběhů, které lidé vyprávějí o svých životech. Analýza vyprávění se často používá k získání porozumění zkušenostem a perspektivám účastníků výzkumu.
  • Kvalitativní analýzu dat: Kvalitativní analýza dat je proces zkoumání a interpretace dat získaných kvalitativními výzkumnými metodami. Kvalitativní analýza dat může zahrnovat různé techniky, jako je analýza obsahu, tematická analýza nebo diskurzní analýza.

Kvalitativní výzkumné metody mají řadu výhod a nevýhod. Mezi výhody patří:

  • Hloubkové porozumění: Kvalitativní výzkum umožňuje získat hlubší a komplexnější porozumění lidskému chování a zkušenostem než kvantitativní výzkum.
  • Porozumění kontextu: Kvalitativní výzkum umožňuje porozumět chování a zkušenostem v kontextu, ve kterém se vyskytují.
  • Možnost prozkoumat složitá témata: Kvalitativní výzkum se často používá k prozkoumání složitých témat, které nelze snadno generalizovat na širší populaci.

Mezi nevýhody kvalitativního výzkumu patří:

  • Subjektivní interpretace: Kvalitativní výzkum je založen na subjektivní interpretaci dat výzkumníkem. To může vést k různorodosti interpretací stejných dat.
  • Těžkosti s generalizací: Kvalitativní výzkum často nemůže být generalizován na širší populaci.
  • Vysoké náklady: Kvalitativní výzkum může být časově a finančně náročný.

 

Rozhovory

Základní informace o kvalitativních výzkumných rozhovorech

Kvalitativní výzkumné rozhovory jsou jednou z nejčastěji používaných kvalitativních výzkumných metod. Jedná se o rozhovor s účastníky výzkumu, který je zaměřen na získání jejich názorů, zkušeností a pocitů. Rozhovory mohou být strukturované (výzkumník má předem připravený seznam otázek), polostrukturované (výzkumník má pouze obecný rámec rozhovoru) nebo nestrukturované (výzkumník se řídí pouze obecným směrem rozhovoru).

Cíle kvalitativních výzkumných rozhovorů

Cíle kvalitativních výzkumných rozhovorů mohou být různé, ale obecně se směřují k získání hlubšího a komplexnějšího porozumění lidskému chování a zkušenostem. Konkrétně může výzkumník sledovat následující cíle:

  • Získat informace o názorech, zkušenostech a pocitech účastníků výzkumu.
  • Pochopit subjektivní význam, který účastníci výzkumu přikládají svým činům a zkušenostem.
  • Zjistit, jak účastníci výzkumu interpretují své prostředí a životní okolnosti.
  • Porovnat zkušenosti různých účastníků výzkumu.

Předpoklady kvalitativních výzkumných rozhovorů

Kvalitativní výzkumné rozhovory vycházejí z následujících předpokladů:

  • Lidské chování a zkušenosti jsou komplexní a proměnlivé.
  • Lidé přikládají svým činům a zkušenostem subjektivní význam.
  • Aby výzkumník mohl porozumět lidskému chování a zkušenostem, musí se zapojit do dialogu s účastníky výzkumu.

Základní pravidla pro pořizování kvalitativních výzkumných rozhovorů

Při pořizování kvalitativních výzkumných rozhovorů je důležité dodržovat následující pravidla:

  • Příprava: Výzkumník by měl pečlivě připravit rozhovor, včetně výběru účastníků, stanovení cílů rozhovoru a přípravy otázek.
  • Vytvoření vztahu důvěry: Výzkumník by měl vytvořit s účastníkem rozhovoru vztah důvěry, aby mohl získat upřímné odpovědi.
  • Aktivní naslouchání: Výzkumník by měl aktivně naslouchat účastníkovi rozhovoru a dávat mu najevo, že jeho odpovědi jsou důležité.
  • Otázky: Výzkumník by měl klást otevřené otázky, které umožňují účastníkovi rozhovoru vyjádřit své názory a zkušenosti.
  • Kódování: Výzkumník by měl pohovory řádně kódovat, aby mohl analyzovat data.

Výhody a nevýhody kvalitativních výzkumných rozhovorů

Kvalitativní výzkumné rozhovory mají řadu výhod, ale také nevýhod. Mezi výhody patří:

  • Možnost získat hluboké a komplexní porozumění lidskému chování a zkušenostem.
  • Možnost porozumět kontextu, ve kterém se chování a zkušenosti vyskytují.
  • Možnost prozkoumat složitá témata.

Mezi nevýhody kvalitativních výzkumných rozhovorů patří:

  • Subjektivní interpretace: Výsledky kvalitativních výzkumných rozhovorů jsou založeny na subjektivní interpretaci výzkumníka.
  • Těžkosti s generalizací: Výsledky kvalitativních výzkumných rozhovorů nelze snadno generalizovat na širší populaci.
  • Vysoké náklady: Kvalitativní výzkumné rozhovory mohou být časově a finančně náročné.

Kódování

Kódování kvalitativních rozhovorů je proces, který slouží k organizaci a analýze dat získaných kvalitativními výzkumnými rozhovory. Kódování umožňuje výzkumníkovi identifikovat klíčové koncepty a témata v rozhovorech a porozumět jejich vztahům.

Existuje mnoho různých přístupů ke kodování kvalitativních rozhovorů.

Nejběžnější TYPY:

  • Tematická analýza: Tematická analýza je induktivní přístup, který se zaměřuje na identifikaci klíčových témat v rozhovorech. Výzkumník začíná s otevřeným kódováním, při kterém identifikuje základní jednotky významu v rozhovorech. Poté tyto jednotky významu spojí do témat.
  • Kodování pomocí teorie: Kodování pomocí teorie je deduktivní přístup, který se zaměřuje na testování hypotéz nebo teorií na základě dat. Výzkumník začne s předem stanoveným kódovacím rámcem, který je založen na jeho teorii. Poté tento kódovací rámec použije k analýze dat.
  • Axiální kódování: Axiální kódování je technika, která se používá k rozvíjení témat identifikovaných v tematické analýze. Výzkumník identifikuje vztahy mezi tématy a vytvoří hierarchii témat.
  • Selectivní kódování: Selectivní kódování je technika, která se používá k zaměření pozornosti na konkrétní témata nebo koncepty. Výzkumník identifikuje klíčová témata nebo koncepty, která jsou pro jeho výzkum nejdůležitější, a zaměří se na ně svou analýzu.

Výběr přístupu ke kodování závisí na konkrétním výzkumném problému a cílech výzkumu. Výzkumník by měl zvážit následující faktory při výběru přístupu ke kodování:

  • Typ dat: Kódování je vhodné pro různé typy kvalitativních dat, včetně rozhovorů, pozorování a dokumentů.
  • Cíle výzkumu: Cíle výzkumu určují, jaké informace výzkumník chce z dat získat.
  • Teoretický rámec: Teoretický rámec výzkumu může pomoci výzkumníkovi identifikovat klíčové koncepty a témata v datech.

Kódování kvalitativních rozhovorů je důležitou součástí kvalitativního výzkumu. Kódování umožňuje výzkumníkovi porozumět datům a získat z nich hlubší a komplexnější porozumění lidskému chování a zkušenostem.

Tématická analýza

Příklad tematické analýzy

Předpokládejme, že výzkumník provádí kvalitativní výzkum o zkušenostech studentů s online výukou během pandemie COVID-19. Výzkumník provede sérii rozhovorů se studenty z různých oborů a úrovní vzdělávání.

Výzkumník začne s otevřeným kódováním, při kterém identifikuje základní jednotky významu v rozhovorech. Mezi příklady základních jednotek významu patří:

  • Slova: “online výuka”, “pandemie”, “obtíže”, “výhody”
  • Fráze: “Bylo to náročné, ale také jsem se toho hodně naučil.”
  • Celá věta: “Online výuka mi dala větší flexibilitu, ale také jsem se cítil izolovaný.”

Výzkumník identifikuje tyto základní jednotky významu a přiřadí jim kód. Kódování je proces, při kterém výzkumník přiřazuje k textu označení nebo klíčové slovo. V tomto příkladu by výzkumník mohl kódům přiřadit následující názvy:

  • online výuka
  • pandemie
  • obtíže
  • výhody
  • náročnost
  • flexibilita
  • izolace

Po provedení otevřeného kódování výzkumník přejde k axiálnímu kódování. 

Axiální kódování

Axiální kódování je technika, která se používá k rozvíjení témat identifikovaných v tematické analýze. Výzkumník identifikuje vztahy mezi tématy a vytvoří hierarchii témat.

V tomto příkladu by výzkumník mohl identifikovat následující témata:

  • Výhody a nevýhody online výuky
  • Náročnost online výuky
  • Sociální a emocionální dopady online výuky

Výzkumník by mohl také identifikovat vztahy mezi těmito tématy. Například by mohl zjistit, že výhody online výuky, jako je flexibilita a přístup k informacím, mohou být kompenzovány jejími nevýhodami, jako je náročnost a sociální izolace.

Konečně by výzkumník mohl provést selectivní kódování, které se používá k zaměření pozornosti na konkrétní témata nebo koncepty. Výzkumník by mohl identifikovat klíčová témata nebo koncepty, která jsou pro jeho výzkum nejdůležitější, a zaměřit se na ně svou analýzu.

V tomto příkladu by výzkumník mohl zaměřit svou analýzu na téma sociální a emocionální dopady online výuky. Výzkumník by mohl například zjistit, že studenti se cítili izolovaní a osamělí, a že to mělo negativní dopad na jejich psychické zdraví.

Výzkumník může také vytvořit hierarchii konceptů. V tomto příkladu by mohl vytvořit následující hierarchii:

Celková témata:

  • Výhody a nevýhody online výuky

Podtémata:

  • Výhody online výuky: flexibilita, přístup k informacím, možnost vrátit se k přednáškám
  • Nevýhody online výuky: náročnost, sociální izolace, nedostatek interakce s pedagogy

Konkrétní koncepty:

  • Flexibilita online výuky může být výhodou pro studenty, kteří mají jiné závazky, ale může být také nevýhodou pro studenty, kteří potřebují více struktury.
  • Sociální izolace může vést k pocitům osamělosti a deprese.

Axiální kódování je důležitou součástí tematické analýzy. Axiální kódování umožňuje výzkumníkovi porozumět vztahům mezi klíčovými koncepty v datech.

Tematická analýza je užitečným nástrojem pro analýzu kvalitativních dat. Tematická analýza umožňuje výzkumníkovi identifikovat klíčové témata a koncepty v datech a porozumět jejich vztahům.

Kódování pomocí teorie

Příklad kódu pomocí teorie

Předpokládejme, že výzkumník provádí kvalitativní výzkum o zkušenostech studentů s online výukou během pandemie COVID-19. Výzkumník má teoretický rámec, který se zaměřuje na koncept adaptability, tedy schopnosti přizpůsobit se novým situacím.

Výzkumník provede otevřené kódování rozhovorů a identifikuje následující klíčové koncepty:

  • Výhody online výuky: flexibilita, přístup k informacím, možnost vrátit se k přednáškám
  • Nevýhody online výuky: náročnost, sociální izolace, nedostatek interakce s pedagogy

Po provedení otevřeného kódování výzkumník přejde k kódu pomocí teorie. Kódování pomocí teorie se zaměřuje na použití teorie k interpretaci dat. Výzkumník může například identifikovat následující vztahy:

  • Studenti, kteří jsou adaptabilnější, mohou lépe zvládnout výzvy online výuky. Například studenti, kteří jsou zvyklí se rychle učit nové věci a přizpůsobovat se novým situacím, mohou být lépe schopni zvládnout náročnost online výuky.
  • Sociální izolace může mít negativní dopad na adaptaci studentů. Studenti, kteří se cítí izolovaní, mohou mít menší motivaci k učení a mohou mít potíže s udržením pozornosti.

Výzkumník může také vytvořit hierarchii konceptů. V tomto příkladu by mohl vytvořit následující hierarchii:

Celková témata:

  • Výhody a nevýhody online výuky

Podtémata:

  • Výhody online výuky: flexibilita, přístup k informacím, možnost vrátit se k přednáškám
  • Nevýhody online výuky: náročnost, sociální izolace, nedostatek interakce s pedagogy

Konkrétní koncepty:

  • Flexibilita online výuky může být výhodou pro studenty, kteří jsou adaptabilnější.
  • Sociální izolace může vést k pocitům osamělosti a deprese, což může negativně ovlivnit adaptaci studentů.

Kódování pomocí teorie je důležitou součástí kvalitativního výzkumu. Kódování pomocí teorie umožňuje výzkumníkovi porozumět datům z perspektivy teorie a identifikovat vztahy mezi daty a teorií.

V tomto konkrétním příkladu by výzkumník mohl použít svůj teoretický rámec k podpoře následujících závěrů:

  • Online výuka může být pro studenty výzvou, ale studenti, kteří jsou adaptabilnější, mohou lépe zvládnout tyto výzvy.
  • Sociální izolace je významným problémem online výuky, protože může negativně ovlivnit adaptaci studentů.

Selektivní kódování

Příklad selektivního kódování

Předpokládejme, že výzkumník provádí kvalitativní výzkum o zkušenostech studentů s online výukou během pandemie COVID-19. Výzkumník má zájem o téma social isolation, tedy sociální izolace.

Výzkumník provede otevřené kódování rozhovorů a identifikuje následující klíčové koncepty:

  • Výhody online výuky: flexibilita, přístup k informacím, možnost vrátit se k přednáškám
  • Nevýhody online výuky: náročnost, sociální izolace, nedostatek interakce s pedagogy

Po provedení otevřeného kódování výzkumník přejde k axiálnímu kódování. Axiální kódování identifikuje vztahy mezi klíčovými koncepty. Výzkumník identifikuje následující vztahy:

  • Sociální izolace může mít negativní dopad na adaptaci studentů.
  • Sociální izolace může vést k pocitům osamělosti a deprese.

Konečně výzkumník provede selektivní kódování, které se zaměřuje na konkrétní téma nebo koncept. Výzkumník se zaměří na téma sociální izolace a identifikuje následující klíčové myšlenky:

  • Studenti se cítili izolovaní od svých spolužáků a přátel.
  • Studenti se cítili izolovaní od svých pedagogů.
  • Studenti se cítili izolovaní od akademické komunity.

Výzkumník může tyto myšlenky použít k podpoře svých závěrů o tom, jak sociální izolace může mít negativní dopad na zkušenosti studentů s online výukou.

V tomto konkrétním příkladu by výzkumník mohl použít své závěry k podpoře následujících doporučení:

  • Online výuka by měla být navržena tak, aby podporovala sociální interakci mezi studenty a pedagogy.
  • Studentům by měly být poskytnuty příležitosti k účasti na online komunitách a aktivitách.

Selectivní kódování je důležitou součástí kvalitativního výzkumu. Selectivní kódování umožňuje výzkumníkovi zaměřit svou analýzu na konkrétní témata nebo koncepty, které jsou pro jeho výzkum nejdůležitější.

Druhy Analýzy kvalitativních rozhovorů

Druhy analýzy kvalitativních rozhovorů

Kromě těchto typů analýzy lze kvalitativní rozhovory analyzovat také podle následujících druhů:

  • Narativní analýza se zaměřuje na identifikaci a interpretaci narativních struktur v rozhovorech.
  • Diskurzivní analýza se zaměřuje na identifikaci a interpretaci způsobů, jakými účastníci rozhovoru používají jazyk k vytváření významu.
  • Konceptuální analýza se zaměřuje na identifikaci a interpretaci konceptů, které účastníci rozhovoru používají k pochopení svého světa.
  • Fenomenologická analýza se zaměřuje na porozumění subjektivním zkušenostem účastníků rozhovoru.
  • Hermeneutická analýza se zaměřuje na porozumění významu, který účastníci rozhovoru přikládají svým zkušenostem.

Výběr typu a druhu analýzy

Výběr typu a druhu analýzy kvalitativních rozhovorů závisí na konkrétním výzkumném problému a cílech výzkumu. Výzkumník by měl zvážit následující faktory při výběru typu a druhu analýzy:

  • Cíle výzkumu: Cíle výzkumu určují, jaké informace výzkumník chce z dat získat.
  • Teoretický rámec: Teoretický rámec výzkumu může pomoci výzkumníkovi identifikovat klíčové koncepty a témata v datech.
  • Typ dat: Kódování je vhodné pro různé typy kvalitativních dat, včetně rozhovorů, pozorování a dokumentů.

Narativní Analýza

Narativní analýza je druh kvalitativní analýzy, která se zaměřuje na identifikaci a interpretaci narativních struktur v datech. Narativní struktury jsou způsoby, jakými lidé organizují své zkušenosti do příběhů.

Narativní analýza může být použita k analýze různých typů dat, včetně rozhovorů, osobních deníků, autobiografií a uměleckých děl.

Proces narativní analýzy

Proces narativní analýzy lze rozdělit do následujících kroků:

  1. Přečtení a porozumění datům: Výzkumník si pečlivě přečte data a pokusí se porozumět tomu, co účastníci rozhovoru říkají.
  2. Identifikace narativních struktur: Výzkumník identifikuje narativní struktury v datech. Narativní struktury mohou být identifikovány na základě následujících znaků:
    • Postavy: Kdo jsou hlavní postavy v příběhu?
    • Konflikty: Jaké jsou konflikty, které postavy čelí?
    • Rozuzlení: Jak jsou konflikty vyřešeny?
  3. Interpretace narativních struktur: Výzkumník interpretuje narativní struktury v datech. Interpretace narativních struktur může pomoci výzkumníkovi pochopit význam zkušeností účastníků rozhovoru.

Příklad použití narativní analýzy

Předpokládejme, že výzkumník provádí kvalitativní výzkum o zkušenostech dětí s rozvodem rodičů. Výzkumník provede sérii rozhovorů s dětmi, které prošly rozvodem svých rodičů.

Výzkumník může použít narativní analýzu k analýze těchto rozhovorů. Výzkumník může například identifikovat následující narativní struktury v rozhovorech:

  • Postavy: Děti, rodiče, soudci, psychologové, přátelé
  • Konflikty: Ztráta bezpečí, ztráta stability, ztráta lásky
  • Rozuzlení: Adaptace na novou situaci, hledání nové identity

Výzkumník může tyto narativní struktury interpretovat tak, aby pochopil, jak děti prožívají rozvod svých rodičů. Výzkumník může například zjistit, že děti často prožívají rozvod jako ztrátu bezpečí a lásky. Výzkumník může také zjistit, že děti potřebují čas a podporu, aby se adaptovaly na novou situaci.

Výhody narativní analýzy

Narativní analýza má následující výhody:

  • Poskytuje hlubší porozumění lidským zkušenostem: Narativní analýza umožňuje výzkumníkovi porozumět tomu, jak lidé interpretují své zkušenosti a jak jim tyto zkušenosti dávají smysl.
  • Je flexibilní a může být použita k analýze různých typů dat: Narativní analýza může být použita k analýze rozhovorů, osobních deníků, autobiografií a uměleckých děl.
  • Je relativně snadno naučitelná: Narativní analýza je relativně snadno naučitelná a může být použita výzkumníky bez předchozího výzkumného školení.

Nevýhody narativní analýzy

Narativní analýza má následující nevýhody:

  • Může být časově náročná: Narativní analýza může být časově náročná, protože vyžaduje pečlivé čtení a porozumění datům.
  • Může být subjektivní: Narativní analýza je subjektivní, protože výzkumník musí interpretovat význam narativních struktur.
  • Může být obtížné ji replikovat: Narativní analýza může být obtížné replikovat ze stejného důvodu.

Konceptuální analýza

Konceptuální analýza je druh kvalitativní analýzy, která se zaměřuje na identifikaci a interpretaci konceptů, které účastníci výzkumu používají k pochopení svého světa. Koncepty jsou abstraktní představy, které lidé používají k uchopeni a pochopení reality.

Konceptuální analýza může být použita k analýze různých typů dat, včetně rozhovorů, pozorování a dokumentů.

Proces konceptuální analýzy

Proces konceptuální analýzy lze rozdělit do následujících kroků:

  1. Přečtení a porozumění datům: Výzkumník si pečlivě přečte data a pokusí se porozumět tomu, co účastníci výzkumu říkají.
  2. Identifikace konceptů: Výzkumník identifikuje koncepty v datech. Koncepty mohou být identifikovány na základě následujících znaků:
    • Slovní zásoba: Výzkumník si může všimnout, že účastníci výzkumu používají určitá slova nebo fráze opakovaně.
    • Ideologické vzorce: Výzkumník si může všimnout, že účastníci výzkumu používají určité koncepty k vysvětlení svých zkušeností.
  3. Interpretace konceptů: Výzkumník interpretuje koncepty v datech. Interpretace konceptů může pomoci výzkumníkovi pochopit význam zkušeností účastníků výzkumu.

Příklad použití konceptuální analýzy

Předpokládejme, že výzkumník provádí kvalitativní výzkum o zkušenostech studentů s online výukou během pandemie COVID-19. Výzkumník provede sérii rozhovorů se studenty, kteří absolvovali online výuku.

Výzkumník může použít konceptuální analýzu k analýze těchto rozhovorů. Výzkumník může například identifikovat následující koncepty v rozhovorech:

  • Samostatnost: Studenti si často cení samostatnosti, kterou jim online výuka nabízí.
  • Flexibilita: Studenti si také cení flexibility, kterou jim online výuka nabízí.
  • Sociální izolace: Studenti však také vnímají sociální izolaci jako problém spojený s online výukou.

Výzkumník může tyto koncepty interpretovat tak, aby pochopil, jak studenti prožívají online výuku. Výzkumník může například zjistit, že studenti oceňují flexibilitu a samostatnost, kterou jim online výuka nabízí. Výzkumník může také zjistit, že studenti se obávají sociální izolace spojené s online výukou.

Výhody konceptuální analýzy

Konceptuální analýza má následující výhody:

  • Poskytuje hlubší porozumění lidskému myšlení: Konceptuální analýza umožňuje výzkumníkovi porozumět tomu, jak lidé chápou a interpretují svět kolem sebe.
  • Je flexibilní a může být použita k analýze různých typů dat: Konceptuální analýza může být použita k analýze rozhovorů, pozorování a dokumentů.
  • Je relativně snadno naučitelná: Konceptuální analýza je relativně snadno naučitelná a může být použita výzkumníky bez předchozího výzkumného školení.

Nevýhody konceptuální analýzy

Konceptuální analýza má následující nevýhody:

  • Může být časově náročná: Konceptuální analýza může být časově náročná, protože vyžaduje pečlivé čtení a porozumění datům.
  • Může být subjektivní: Konceptuální analýza je subjektivní, protože výzkumník musí interpretovat význam konceptů.
  • Obtížné ji replikovat: Konceptuální analýza může být obtížné replikovat, protože výzkumník musí interpretovat význam konceptů.

Fenomenologická analýza

Fenomenologická analýza je druh kvalitativní analýzy, která se zaměřuje na porozumění subjektivním zkušenostem účastníků výzkumu. Fenomenologie je filozofický přístup, který se zaměřuje na to, jak lidé vnímají a interpretují svou zkušenost.

Fenomenologická analýza může být použita k analýze různých typů dat, včetně rozhovorů, osobních deníků, autobiografií a uměleckých děl.

Proces fenomenologického analýzy

Proces fenomenologického analýzy lze rozdělit do následujících kroků:

  1. Přečtení a porozumění datům: Výzkumník si pečlivě přečte data a pokusí se porozumět tomu, co účastníci výzkumu říkají.
  2. Identifikace podstatných prvků zkušenosti: Výzkumník identifikuje podstatné prvky zkušenosti účastníků výzkumu. Podstatné prvky jsou to, co účastníci výzkumu považují za důležité a významné ve své zkušenosti.
  3. Interpretace podstatných prvků: Výzkumník interpretuje podstatné prvky zkušenosti účastníků výzkumu. Interpretace podstatných prvků může pomoci výzkumníkovi pochopit význam zkušenosti účastníků výzkumu.

Příklad použití fenomenologického analýzy

Předpokládejme, že výzkumník provádí kvalitativní výzkum o zkušenostech lidí s chronickou bolestí. Výzkumník provede sérii rozhovorů s lidmi, kteří trpí chronickou bolestí.

Výzkumník může použít fenomenologickou analýzu k analýze těchto rozhovorů. Výzkumník může například identifikovat následující podstatné prvky zkušenosti chronické bolesti:

  • Cílení na tělo: Chronická bolest je často zaměřena na tělo. Lidé s chronickou bolestí často pociťují bolest v konkrétních částech těla.
  • Cílení na emoce: Chronická bolest může mít také významný dopad na emoce lidí. Lidé s chronickou bolestí mohou pociťovat smutek, vztek nebo úzkost.
  • Cílení na sociální interakce: Chronická bolest může také narušit sociální interakce lidí. Lidé s chronickou bolestí se mohou cítit izolovaní nebo osamělí.

Výzkumník může tyto podstatné prvky interpretovat tak, aby pochopil, jak lidé prožívají chronickou bolest. Výzkumník může například zjistit, že chronická bolest je komplexní zkušenost, která má dopad na fyzické, emocionální a sociální aspekty života lidí.

Výhody fenomenologického analýzy

Fenomenologická analýza má následující výhody:

  • Poskytuje hlubší porozumění subjektivním zkušenostem: Fenomenologická analýza umožňuje výzkumníkovi porozumět tomu, jak lidé vnímají a interpretují svou zkušenost.
  • Je relativně snadno naučitelná: Fenomenologická analýza je relativně snadno naučitelná a může být použita výzkumníky bez předchozího výzkumného školení.

Nevýhody fenomenologického analýzy

Fenomenologická analýza má následující nevýhody:

  • Může být časově náročná: Fenomenologická analýza může být časově náročná, protože vyžaduje pečlivé čtení a porozumění datům.
  • Může být subjektivní: Fenomenologická analýza je subjektivní, protože výzkumník musí interpretovat význam podstatných prvků zkušenosti.
  • Obtížné ji replikovat: Fenomenologická analýza může být obtížné replikovat, protože výzkumník musí interpretovat význam podstatných prvků zkušenosti.

Hermeneutická analýza

Principy hermeneutické analýzy

Hermeneutická analýza je druh kvalitativní analýzy, která se zaměřuje na porozumění významu lidského jednání a zkušeností. Hermeneutická analýza vychází z hermeneutického přístupu, který se zaměřuje na interpretaci textů a významů.

Hlavními principy hermeneutické analýzy jsou následující:

  • Kruhovost: Hermeneutický proces je cyklický, výzkumník se neustále vrací k datům a jejich interpretaci.
  • Předpokládání: Výzkumník musí mít předem určitá předpoklady o tom, co může znamenat data. Tyto předpoklady mohou být založeny na výzkumníkově teoretickém rámci, osobních zkušenostech nebo intuici.
  • Kompatibilita: Výzkumník musí hledat interpretace, které jsou v souladu s daty.
  • Reflexivita: Výzkumník musí být vědom svých vlastních předsudků a předpokladů, které mohou ovlivnit jeho interpretaci dat.

Příklad použití hermeneutické analýzy

Předpokládejme, že výzkumník provádí kvalitativní výzkum o zkušenostech lidí s duševním onemocněním. Výzkumník provede sérii rozhovorů s lidmi, kteří trpí duševním onemocněním.

Výzkumník může použít hermeneutickou analýzu k analýze těchto rozhovorů. Výzkumník může například identifikovat následující klíčové koncepty v rozhovorech:

  • Ztráta kontroly: Lidé s duševním onemocněním často pociťují ztrátu kontroly nad svým životem.
  • Sociální izolace: Lidé s duševním onemocněním se mohou cítit sociálně izolovaní od ostatních lidí.
  • Naděje: Lidé s duševním onemocněním však mohou také pociťovat naději, že jejich stav zlepší.

Výzkumník může tyto koncepty interpretovat tak, aby pochopil, jak lidé prožívají duševní onemocnění. Výzkumník může například zjistit, že duševní onemocnění může být velmi znepokojující zkušenost, která může vést ke ztrátě kontroly a sociální izolaci. Výzkumník může také zjistit, že lidé s duševním onemocněním mohou najít naději v různých zdrojích, například v rodině, přátelích nebo v léčbě.

Výhody hermeneutické analýzy

Hermeneutická analýza má následující výhody:

  • Poskytuje hlubší porozumění významu: Hermeneutická analýza umožňuje výzkumníkovi porozumět tomu, jak lidé interpretují svou zkušenost a jak jim tyto interpretace dávají smysl.
  • Je flexibilní a může být použita k analýze různých typů dat: Hermeneutická analýza může být použita k analýze rozhovorů, pozorování a dokumentů.
  • Je relativně snadno naučitelná: Hermeneutická analýza je relativně snadno naučitelná a může být použita výzkumníky bez předchozího výzkumného školení.

Nevýhody hermeneutické analýzy

Hermeneutická analýza má následující nevýhody:

  • Může být časově náročná: Hermeneutická analýza může být časově náročná, protože vyžaduje pečlivé čtení a porozumění datům.
  • Může být subjektivní: Hermeneutická analýza je subjektivní, protože výzkumník musí interpretovat význam dat.
  • Obtížné ji replikovat: Hermeneutická analýza může být obtížné replikovat, protože výzkumník musí interpretovat význam dat.

Analýza Rámců (Frame Analysis)

Je to kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na porozumění tomu, jak lidé organizují a interpretují svou zkušenost. Analýza rámců vychází z teorie rámců, kterou vytvořil Erving Goffman.

Teorie rámců

Teorie rámců je socio-psychologický přístup, který se zaměřuje na způsoby, jakými lidé interpretují a chápou své prostředí. Goffman tvrdí, že lidé používají rámce k uspořádání svých zkušeností a k tomu, aby jim porozuměli. Rámce jsou způsoby, jakými lidé definují a interpretují situaci.

Analýza rámců

Analýza rámců je metoda, která se používá k identifikaci a interpretaci rámců, které lidé používají k uspořádání a interpretaci svých zkušeností. Analýza rámců může být použita k analýze různých typů dat, včetně rozhovorů, pozorování a dokumentů.

Proces analýzy rámců

Proces analýzy rámců lze rozdělit do následujících kroků:

  1. Přečtení a porozumění datům: Výzkumník si pečlivě přečte data a pokusí se porozumět tomu, co účastníci výzkumu říkají.
  2. Identifikace rámců: Výzkumník identifikuje rámce, které účastníci výzkumu používají k uspořádání a interpretaci svých zkušeností. Rámce mohou být identifikovány na základě následujících znaků:
    • Slovní zásoba: Výzkumník si může všimnout, že účastníci výzkumu používají určitá slova nebo fráze opakovaně.
    • Ideologické vzorce: Výzkumník si může všimnout, že účastníci výzkumu používají určité koncepty k vysvětlení svých zkušeností.
  3. Interpretace rámců: Výzkumník interpretuje rámce, které účastníci výzkumu používají k uspořádání a interpretaci svých zkušeností. Interpretace rámců může pomoci výzkumníkovi pochopit význam zkušeností účastníků výzkumu.

Příklad použití analýzy rámců

Předpokládejme, že výzkumník provádí kvalitativní výzkum o zkušenostech lidí s chronickou bolestí. Výzkumník provede sérii rozhovorů s lidmi, kteří trpí chronickou bolestí.

Výzkumník může použít analýzu rámců k analýze těchto rozhovorů. Výzkumník může například identifikovat následující rámce, které účastníci výzkumu používají k uspořádání a interpretaci své zkušenosti:

  • Rámec nemoci: Tento rámec vnímá chronickou bolest jako nemoc, která má fyzické příčiny.
  • Rámec sociálního handicapu: Tento rámec vnímá chronickou bolest jako sociální handicap, který může vést k izolaci a diskriminaci.
  • Rámec osobní výzvy: Tento rámec vnímá chronickou bolest jako osobní výzvu, která může vést k osobnímu růstu.

Výzkumník může tyto rámce interpretovat tak, aby pochopil, jak lidé prožívají chronickou bolest. Výzkumník může například zjistit, že lidé s chronickou bolestí často vnímají svou bolest jako nemoc, která má fyzické příčiny. Výzkumník může také zjistit, že lidé s chronickou bolestí mohou pociťovat sociální izolaci a diskriminaci v důsledku své bolesti. Výzkumník může také zjistit, že lidé s chronickou bolestí mohou najít smysl v své bolesti, když ji vnímají jako osobní výzvu.

Výhody analýzy rámců

Analýza rámců má následující výhody:

  • Poskytuje hlubší porozumění významu: Analýza rámců umožňuje výzkumníkovi porozumět tomu, jak lidé interpretují svou zkušenost a jak jim tyto interpretace dávají smysl.
  • Je flexibilní a může být použita k analýze různých typů dat: Analýza rámců může být použita k analýze rozhovorů, pozorování a dokumentů.
  • Je relativně snadno naučitelná: Analýza rámců je relativně snadno naučitelná a může být použita výzkumníky bez předchozího výzkumného školení.

 

Teorie Rámců

Teorie rámců je socio-psychologický přístup, který se zaměřuje na způsoby, jakými lidé interpretují a chápou své prostředí. Goffman tvrdí, že lidé používají rámce k uspořádání svých zkušeností a k tomu, aby jim porozuměli. Rámce jsou způsoby, jakými lidé definují a interpretují situaci.

Rámec je kognitivní struktura, která nám pomáhá porozumět světu kolem nás. Rámce nám pomáhají kategorizovat informace, určovat, co je důležité a co není, a předvídat, co se může stát.

Teorie rámců má následující základní předpoklady:

  • Rámce jsou sociální produkty. Lidé se učí používat rámce od ostatních lidí v průběhu svého života.
  • Rámce jsou dynamické. Rámce se mohou měnit v závislosti na situaci a na interakci s ostatními lidmi.
  • Rámce mohou být v konfliktu. V některých situacích mohou lidé používat různé rámce k interpretaci téže situace.

Rámce lze rozdělit do několika typů:

  • Rámce události: Tyto rámce definují, co je událostí a jak se má událost interpretovat. Například návštěva lékaře je událostí, která má být interpretována jako lékařská konzultace.
  • Rámce rolí: Tyto rámce definují, jaké role lidé hrají v dané situaci. Například v lékařské konzultaci je pacient v roli pacienta a lékař v roli lékaře.
  • Rámce žánru: Tyto rámce definují, jaké jsou očekávání v dané situaci. Například v divadelním představení se očekává, že lidé budou sedět a sledovat představení.

Teorie rámců byla použita k analýze různých jevů, včetně:

  • Interakcí mezi lidmi: Teorie rámců byla použita k analýze toho, jak lidé používají rámce k utváření své interakce s ostatními lidmi.
  • Sociálních rolí: Teorie rámců byla použita k analýze toho, jak lidé používají rámce k definici svých sociálních rolí.
  • Mediálního obsahu: Teorie rámců byla použita k analýze toho, jak média používají rámce k prezentování informací.

Teorie rámců je důležitý nástroj pro pochopení toho, jak lidé interpretují a chápou svět kolem sebe.

Diskurzivní analýza

Diskurzivní analýza je kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na porozumění tomu, jak jazyk vytváří a udržuje sociální realitu. Diskurzivní analýza vychází z předpokladu, že jazyk není jen prostředkem komunikace, ale také způsobem, jakým lidé chápou a interpretují svět kolem sebe.

Proces diskursivní analýzy lze rozdělit do následujících kroků:

  1. Shromáždění dat: Výzkumník shromáždí data v podobě rozhovorů, pozorování nebo dokumentů.

  2. Přečtení a porozumění datům: Výzkumník pečlivě přečte data a pokusí se porozumět tomu, co účastníci výzkumu říkají.

  3. Identifikace diskursivních vzorců: Výzkumník identifikuje diskursivní vzorce v datech. Diskursivní vzorce jsou opakující se způsoby, jakými účastníci výzkumu používají jazyk k reprezentaci reality.

  4. Interpretace diskursivních vzorců: Výzkumník interpretuje diskursivní vzorce tak, aby porozuměl tomu, jak účastníci výzkumu chápou a interpretují svět kolem sebe.

Diskurzivní analýza může být použita k analýze různých typů dat, včetně:

  • Rozhovory: Diskurzivní analýza byla použita k analýze rozhovorů s účastníky výzkumu o různých tématech, jako je identita, politika nebo kultura.
  • Pozorování: Diskurzivní analýza byla použita k analýze pozorování interakcí mezi lidmi.
  • Dokumenty: Diskurzivní analýza byla použita k analýze dokumentů, jako jsou novinové články, zákony nebo sociální média.

Diskurzivní analýza má následující výhody:

  • Poskytuje hlubší porozumění významu: Diskurzivní analýza umožňuje výzkumníkovi porozumět tomu, jak účastníci výzkumu chápou a interpretují svět kolem sebe.
  • Je flexibilní a může být použita k analýze různých typů dat: Diskurzivní analýza může být použita k analýze rozhovorů, pozorování a dokumentů.
  • Je relativně snadno naučitelná: Diskurzivní analýza je relativně snadno naučitelná a může být použita výzkumníky bez předchozího výzkumného školení.

Diskurzivní analýza však má také své nevýhody:

  • Může být časově náročná: Diskurzivní analýza může být časově náročná, protože vyžaduje pečlivé čtení a porozumění datům.
  • Může být subjektivní: Diskurzivní analýza je subjektivní, protože výzkumník musí interpretovat význam dat.
  • Obtížné ji replikovat: Diskurzivní analýza může být obtížné replikovat, protože výzkumník musí interpretovat význam dat.

Příklad diskursivní fenomenologické analýzy, který se zaměřuje na zkušenosti lidí s chronickou bolestí. Výzkumník provedl sérii rozhovorů s lidmi, kteří trpí chronickou bolestí.

Výzkumník identifikoval několik klíčových konceptů, které účastníci výzkumu používali k reprezentaci své zkušenosti. Mezi tyto koncepty patřily:

  • Fyzická bolest: Účastníci výzkumu často popisovali svou fyzickou bolest jako intenzivní, trvalou a omezující.
  • Emocionální bolest: Účastníci výzkumu také popisovali svou emocionální bolest jako pocit smutku, úzkosti a beznaděje.
  • Sociální izolace: Účastníci výzkumu často popisovali, jak jejich bolest vedla k sociální izolaci.

Výzkumník interpretoval tyto koncepty tak, aby porozuměl tomu, jak účastníci výzkumu chápou a interpretují svou zkušenost s chronickou bolestí. Výzkumník zjistil, že účastníci výzkumu často pociťovali, že jejich bolest je nekontrolovatelná a omezující. Cítili se také izolovaní od ostatních lidí a obávali se, že jejich bolest nikdy neskončí.

Tento výzkum poskytuje důležité porozumění tomu, jak lidé prožívají chronickou bolest. Výzkum může být použit k vývoji nových způsobů léčby chronické bolesti a k podpoře lidí, kteří trpí chronickou bolestí.

 
 

Overview

  • Research data are collected without limitations
  • The researcher does not define variables before the research
  • The patterns are being searched during the study
  • An output of the qualitative research is a new hypothesis or theory
  • It should be mentioned how our informants were taken into the research

Overview

Qualitative Approach

  • Phenomena are being explored entirely with all consequences
  • It is a detail-oriented process in a small number of objects
  • The main goal is an exploration and the results can not be generalized
  • Results are easily influenced by the researcher’s personality
Research design
  • Practical advice:
  • First step – narrowing the topic
  • Flow chart
  • Defining a puzzle 
  • Approaching lens
  • Why was X developed? (developing question)
  • How does X work? (mechanistic question)
  • Which characteristics have people who do…(
  • causality )

Validity

  • Qualitative research uses “triangulation” as a way how to provide validity
  • In cartography is this word used for three points which placement is known
  • The meaning is to get more independent sources for verification of our results
  • Usually, it means using a more qualitative method to create a set of a stable condition

The third variable

  • This method confines reductionism
  • I want to avoid explicating complex social issues or areas just with a simple “one-reason” explanation

Typology

  • Case study – it is a detail-oriented study which seeks for reasons, factors, effects processes or experiences that precedes to the result (eg. drug addiction)
  • Study of community – marked as sociography
    • Analysis of patterns in maind aspect of the community
    • Urban sociology
    • https://doi.org/10.1016/B978-0-08-097086-8.32024-4
  • Study of social groups – analyses relationships
  • Study of institutions – similar focus 
Case study
  • The basic idea of a case study is that one case can be studied in detail, using whatever methods seem appropriate. 
  • The “case” – can be a single unit. (a person, a community…)
  • This is used for a purely descriptive approach

Typology Goals

  • Intrinsic study – a researcher is engaged in the topic personally (not a well-known phenomenon)
  •  Instrumental cases – the results are aimed behind the single case – generalization
  • Collective study – exploring more phenomena together – the goal is to find connections and relationships between them

Typology Purpose

  • Exploratory studies – seek the structure of a case which is not known
  • Explanatory study – looks for reason chains and explains the whole process (reason an?)
  • Descriptive study – generates a complete description of a phenomenon
  • Evaluation study – the goal can be description, explanation or exploration  in order to assign an intervention program
Approaches
  • Phenomenological -(hermeneutic) – the aim is to get access to a private world of an object
  • Grounded theory – (Glaser & Strauss) – It uses systematic technics and methods to create a new theory (middle range theory) 
  • Ethnography – is based on observing everyday life and activities – The aim is to gain a holistic view of a specified group or community.
  • Biographic research – Let us say that it is a specific type of case study – The Polish Peasant in Europe and America
  • Action research – is based on two equivalent subjects – a researcher and “an observed”
  • Critical research – is similar as action research but the goal is to change some aspects of the recent reality
  • Historical research – psychohistory (Lloyd deMause) – psychological motivations of historical events
  • History of childhood and psychobiography 
  • and group-psychohistory
Analysis of Documents
  • Documents analysis (Hendl 2016)
  • Non-reactive collection of data
  • Analysis of newspapers or records of talks or diaries, books, paintings, posters movies, and photographs. 
  • It means all the footprints of human existence
  • Reliability: eg. official document is more reliable than newspapers
Collecting data

Methods of collecting data:

  • Interviews
  • Focus Groups
  • Naturally Occurring Data
  • Observation
Interviews
  • In qualitative research commonly used unstructured interviews
  • A free-flowing conversational style is adopted 
  • Respondents are encouraged to raise issues not originally included in the schedule
  • Biographical interviews aim at the elicitation of personal stories with minimum researcher prompting
  • Semi-structured interviews are the most common
Focus Groups
  • They were originally developed in market research
  • Are used in research projects that involve previously unexamined topics
  • Focus groups provide a context which allows for the development of argumentation and counter argumentation and for the exploration of the interactional mechanisms involved in sense-making
  • Used for marginalized voices
Naturally occurring data
  • Is not influenced or distorted by the researcher’s intention 
  • This includes a range of texts and interactions produced in the course of everyday life
  • It includes archival documents, television programs, internet materials, official institutional archival data or naturally occurring conversations (therapy sessions, telephone calls recorded by service providers) – also visuals photos etc
Observation
  • Different types of observation are constructed on the basis of criteria if the researchers intervene in the phenomenon of study or interact with research participants
  • Structured observation refers to a situation where the researcher creates the context where behaviour can occur
  • Participant observation refers to a form of systematic observation whereby the observer interacts with the people being observed.

 

Data Analysis - Methods

  • Interpretative Phenomenological Analysis IPA
  • Grounded Theory – GT
  • Narrative Analysis
  • Discursive Methods
  • Conversation Analysis
  • Rhetorical Analysis
  • Thematic Analysis
Interpretative phenomenological analysis – IPA
  • The researcher explores the experience of one single person (or a unit)
  • Lived experience – is a key term in this type of analysis
  • The most important is to stick with the perspective of the informant
  • Double hermeneutics – means merging the informant’s experience with the researcher’s personality added during an analysis

IPA – goals

  • The main goal of IPA is to formulate topics which define the essence of the explored phenomenon
  • A process of analysis starts with the first case (interview)
  • Developing of insider’s perspective 
  • Coding fieldnotes: semantic, similarities vs differences, summarizing, paraphrasing, associations

IPA – developing a topic

  • During the analysis are rising new topics
  • Searching for coincidences across the topics
  • Some topics work as a magnet, they attract similar topics
  • Some topics are superior to each other and the others become one
  • Creating a structure of topics and naming these classes

IPA – what to notice

  • A degree of abstraction
  • Integration–related topics under one umbrella
  • Polarization – differences between topics
  • Contextualization – identifying narrative elements
  • Frequency of occurrences
  • Functions – finding positive or negative connotations
  • Restructuralisation of topics
Grounded theory
  • Is a research method which is grounded in data that has been systematically collected and analysed (Glaser and Strauss)
  • Features:
    • Data collection and analysis occur simultaneously
    • Categories and codes developed from data
    • Abstract categories constructed inductively
    • Social processes discovered in the data
    • Analytical memos used between coding and writing
    • Categories integrated into a theoretical framework
  • The foundation is clearly defining a question

  • This is focused on a process or stages of a phenomenon

  • The aim is to describe the rules of this process

  • Glaser – claims that the question should be stated after contact with the terrain

  • It means talking about the topic with future participants before the research design is done

Theoretical sensitivity

  • A researcher is able to develop a theory that is grounded theoretically dense and cohesive
  • It concerns the researcher being able to give meaning to data and understand what the data says. 
  • And researcher is able to separate out what is relevant and what is not

Ground theory – research process

  • Step 1 – research question
  • Step 2 – collecting data
  • Step 4 – creating concepts
  • Step 5 – searching for theoretical relationships between concepts
  • Step 6 – a choice of the central concepts and formulation of a theory

GT – Analysis – open coding

  • “open coding” – The aim is to conceptualize data – creating essential terms
  • Concepts and key phares are identified and highlighted and moved into subcategories…
  • This breaks the data down into conceptual components
  • The researcher can start to theorise or reflect on the content and understand the sense of the data
  • The data from each participant will be constantly compared for similarities

GT analysis – coding

  • Axial coding- at this stage relationships are identified between the categories and connections identified
  • Selective coding: this involves identifying the core category and methodically relating it to other categories. Categories are then integrated together and GT identified

GT – Core Category

  • Is the chief phenomenon around which the categories are built. 
  • The theory is generated around a core category
  • The core category should account for the variation found in the data, and the categories will relate to it in some way.
Narrative analysis
  • Refers to a cluster of analytic methods for interpreting texts or visual data that have a storied form
  • A common assumption of the narrative method is:
    • People tell stories to help organize information and make sense of their lives
    • Their storied accounts are functional and purposeful
  • Different approaches of NA are categorized whether they focus on the structure or content of narratives

Narrative analysis is a qualitative data analysis method that focuses on understanding the meaning of stories. It was developed by sociologists and psychologists in the 1980s and has since become a widely used method in qualitative research.

Core principles of narrative analysis:

  • Focus on stories: Narrative analysis focuses on understanding the meaning of stories, which are considered to be fundamental to human experience and understanding.

  • Focus on interpretation: Narrative analysis emphasizes the role of interpretation in understanding the meaning of stories, as stories can have multiple interpretations.

  • Focus on context: Narrative analysis recognizes that stories are embedded in a social, cultural, and historical context, and that they can only be fully understood in light of that context.

Key steps in narrative analysis:

  1. Transcription: Transcribe the data verbatim.

  2. Narrative identification: Identify the stories within the data.

  3. Narrative analysis: Analyze the structure, content, and function of the stories.

  4. Narrative interpretation: Interpret the meaning of the stories in light of the context.

  5. Narrative representation: Represent the findings in a way that is both accurate and meaningful.

Benefits of using narrative analysis:

  • Provides a deep understanding of stories: Narrative analysis can provide a rich and nuanced understanding of the meaning of stories.

  • Captures the subjective perspective: Narrative analysis is well-suited for capturing the subjective perspective of storytellers.

  • Helps to make sense of lived experience: Narrative analysis can help to make sense of lived experience by providing a framework for interpreting stories.

  • Flexible and adaptable: Narrative analysis can be adapted to study a wide variety of topics and research questions.

Examples of narrative analysis:

  • A study of how people tell stories of trauma.

  • A study of how people make sense of their identity through stories.

  • A study of how stories are used to shape social and cultural understandings.

DISCURSIVE METHODS

Discourse analysis is an approach to the analysis of language that focuses on how language is used to construct meaning and social reality. It was developed by a range of scholars, including Michel Foucault, Stuart Hall, and Norman Fairclough.

Core principles of discourse analysis:

  • Focus on language: Discourse analysis focuses on how language is used to construct meaning and social reality.

  • Social construction: Discourse analysis recognizes that language is not a neutral medium for conveying information, but rather a social and political tool.

  • Power: Discourse analysis examines how language is used to maintain or challenge power relations.

  • Context: Discourse analysis recognizes that language is always used in a context, and that the meaning of language is shaped by that context.

Key steps in discourse analysis:

  1. Transcription: Transcribe the data verbatim.

  2. Framing: Identify the overall framing of the discourse.

  3. Lexical analysis: Analyze the vocabulary used in the discourse.

  4. Grammatical analysis: Analyze the grammar of the discourse.

  5. Ideological analysis: Analyze the ideological content of the discourse.

  6. Representational analysis: Analyze how the discourse represents different social groups or identities.

  7. Critical analysis: Critically evaluate the power relations embedded in the discourse.

Benefits of using discourse analysis:

  • Provides a deeper understanding of language: Discourse analysis can provide a rich and nuanced understanding of how language is used to construct meaning.

  • Identifies power relations: Discourse analysis can help to identify and challenge power relations embedded in language.

  • Helps to make sense of social and cultural phenomena: Discourse analysis can help to make sense of social and cultural phenomena by examining the language used to describe them.

  • Flexible and adaptable: Discourse analysis can be adapted to study a wide variety of topics and research questions.

Examples of discourse analysis:

  • A study of how political discourse is used to shape public opinion.

  • A study of how media discourse is used to construct stereotypes.

  • A study of how everyday conversations are used to maintain social hierarchies.

Overall, discourse analysis is a powerful and versatile tool for understanding the role of language in constructing meaning and social reality. It can be used to study a wide range of topics and research questions.

  • Usually called discourse analysis
  • The key of the different method is the recognition of the vital role of discourse in social life
  • An approach to language as social practice instead of a pahtway to inner cognitive entities (social constructionism)
  • The term discourse is used to refer to virtually any language use and is considered interpretative repertoires (recurrently used units of content)
Conversational analysis

Conversation analysis (CA) is a qualitative research method that systematically studies the structure and function of naturally occurring conversations. It was developed by Harvey Sacks, Emanuel Schegloff, and Gail Jefferson in the 1960s.

Core principles of CA:

  • Focus on naturally occurring conversation: CA focuses on analyzing naturally occurring conversation, rather than data that is elicited or manipulated by researchers.

  • Formal analysis: CA employs a formal analysis of conversation, focusing on the sequential organization and patterns of language use.

  • Action orientation: CA views conversation as an action-oriented activity, where participants use language to achieve specific goals.

  • Recipient design: CA emphasizes the fact that speakers design their utterances to be understood by their recipients.

  • Embodied interaction: CA recognizes that conversation is an embodied activity, with speakers using gesture, posture, and facial expression to convey meaning.

Key steps in CA:

  1. Transcription: Transcribe the data verbatim, capturing the details of language use, including pauses, overlaps, and non-verbal cues.

  2. Basic analysis: Identify the basic structures of conversation, such as turn-taking and adjacency pairs.

  3. Sequential analysis: Analyze the sequential organization of conversation, examining how utterances are related to each other.

  4. Action analysis: Analyze the actions that speakers perform in conversation, such as requests, apologies, and compliments.

  5. Membership categorization: Analyze how speakers use membership categories to categorize themselves and others.

  6. Institutional talk: Analyze how conversation is shaped by institutional contexts, such as classrooms and doctor’s offices.

Benefits of using CA:

  • Provides a detailed and nuanced understanding of conversation: CA can provide a rich and insightful understanding of how conversation is organized and how participants use language to achieve their goals.

  • Identifies patterns and regularities in conversation: CA can help to identify patterns and regularities in conversation that might not be apparent to casual observers.

  • Helps to understand the social and cultural context of conversation: CA can help to understand the social and cultural context in which conversation takes place.

  • Flexible and adaptable: CA can be adapted to study a wide variety of conversations, from everyday interactions to institutional settings.

Examples of CA research:

  • A study of how turn-taking is used in conversation.

  • A study of how people use apologies to repair damaged relationships.

  • A study of how people use membership categories to construct their identities.

  • CA refers to a specific approach to the analysis of interaction (Harvey Sacks)
  • CA is interested to understand social order by focusing analytically on the sequence of talk in interaction 
  • And on the ways, how participants organize mundane conversation
Thematic analysis

thematic analysis is a method for identifying, analyzing, and reporting patterns (themes) within qualitative data. It is a flexible method that can be used with a variety of data types, including interview transcripts, focus group transcripts, field notes, and documents.

Core principles of thematic analysis:

  • Focus on themes: Thematic analysis aims to identify and analyze recurring patterns or themes within qualitative data.

  • Data-driven approach: Thematic analysis is a data-driven approach, meaning that the themes emerge from the data itself.

  • Inductive and iterative: Thematic analysis is an inductive and iterative process, meaning that the themes are identified and refined through an ongoing cycle of analysis.

  • Flexible and adaptable: Thematic analysis is a flexible and adaptable method that can be used with a variety of data types and research questions.

Steps in thematic analysis:

  1. Data familiarization: Read through the data repeatedly to gain a general sense of the content and identify potential themes.

  2. Data coding: Code the data using keywords or phrases that represent key ideas or concepts.

  3. Theme identification: Identify recurring patterns or themes within the coded data.

  4. Theme development: Develop descriptions and definitions for each theme.

  5. Theme organization: Organize the themes into a hierarchical structure.

  6. Interpretation: Interpret the meaning of the themes in light of the research question and wider context.

  7. Reporting: Present the findings in a clear and concise manner, using tables, charts, and quotes to illustrate the themes.

Benefits of using thematic analysis:

  • Provides a systematic way to analyze qualitative data: Thematic analysis provides a structured and systematic approach to analyzing qualitative data, which can help to ensure that the analysis is rigorous and comprehensive.

  • Can be used with a variety of data types: Thematic analysis can be used with a variety of data types, including interview transcripts, focus group transcripts, field notes, and documents.

  • Flexible and adaptable: Thematic analysis is a flexible and adaptable method that can be used to study a wide range of research questions.

  • Can be used to identify and analyze complex patterns: Thematic analysis can be used to identify and analyze complex patterns within qualitative data.

Examples of thematic analysis research:

  • A study of how people experience and cope with chronic pain.

  • A study of how people make sense of their identity after a traumatic event.

  • A study of how people experience and interpret their social interactions.

  • A definition what thematic analysis means is quite inconsistent
  • Mainly, it involves coding qualitative data into clusters of similar entities or conceptual categories
  • Identification of consistent patterns and relationships between themes
Rhetorical analysis

rhetorical analysis is a critical method for examining how language is used to persuade, inform, or entertain an audience. It can be applied to a wide range of texts, including speeches, essays, advertisements, and even everyday conversations.

Core principles of rhetorical analysis:

  • Focus on persuasion: Rhetorical analysis focuses on how language is used to persuade an audience to believe or do something.

  • Consideration of context: Rhetorical analysis considers the context in which the text was created and how it would have been received by the original audience.

  • Identification of rhetorical devices: Rhetorical analysis identifies and analyzes the rhetorical devices that are used in the text, such as metaphors, figures of speech, and appeals to emotion or logic.

  • Interpretation of meaning: Rhetorical analysis interprets the meaning of the text and the impact that it has on the audience.

  • Consideration of ethical implications: Rhetorical analysis considers the ethical implications of the text and the ways in which it may manipulate or mislead the audience.

Steps in rhetorical analysis:

  1. Identify the rhetorical context: Consider the historical, social, and cultural context in which the text was created.

  2. Analyze the audience: Consider the intended audience and their likely reactions to the text.

  3. Identify the rhetorical purpose: Determine the author’s or speaker’s purpose in creating the text.

  4. Identify the rhetorical devices: Identify the rhetorical devices that are used in the text.

  5. Analyze the effectiveness of the rhetorical devices: Evaluate how effectively the rhetorical devices are used.

  6. Interpret the meaning of the text: Interpret the meaning of the text and consider the impact that it has on the audience.

  7. Consider the ethical implications: Consider the ethical implications of the text and the ways in which it may manipulate or mislead the audience.

Benefits of using rhetorical analysis:

  • Increased critical thinking: Rhetorical analysis can help to develop critical thinking skills by providing a framework for analyzing the persuasive techniques used in language.

  • Deeper understanding of texts: Rhetorical analysis can provide a deeper understanding of texts by revealing the underlying rhetorical strategies that are employed by the author or speaker.

  • Able to identify bias and manipulation: Rhetorical analysis can help to identify bias and manipulation in texts by revealing the rhetorical devices that are used to influence the audience.

  • Improved communication skills: Rhetorical analysis can improve communication skills by providing insights into how language can be used effectively to persuade, inform, or entertain an audience.

Examples of rhetorical analysis research:

  • A study of how Martin Luther King Jr. used rhetorical devices in his “I Have a Dream” speech.

  • A study of how advertisers use rhetorical appeals to sell products.

  • A study of how political leaders use rhetoric to gain and maintain power.

  • Interest in rhetoric also arose as part of the discursive turn
  • The key text constitutes Arguing and Thinking (Billig 1987)
  • This helps deeper understanding of how to approach analytically context and content in qualitative research by advocating the need to consider the rhetorical relation between topics (as units of analysis)