Intersubjektivita je pojem, který označuje schopnost lidí sdílet a chápat společný svět. Je to předpoklad sociální interakce, protože umožňuje lidem komunikovat a spolupracovat.
Interakční řád je pojem, který označuje systém pravidel a zvyklostí, které regulují sociální interakci. Interakční řád je založen na intersubjektivitě, protože je založen na předpokladu, že lidé sdílejí společný svět a chápou stejné hodnoty a normy.
Základní myšlenky o intersubjektivitě a interakčním řádu v sociologii lze shrnout následovně:
- Intersubjektivita je předpokladem sociální interakce. Lidé musí být schopni sdílet a chápat společný svět, aby mohli komunikovat a spolupracovat.
- Interakční řád je založen na intersubjektivitě. Interakční řád je systém pravidel a zvyklostí, které regulují sociální interakci. Je založen na předpokladu, že lidé sdílejí společný svět a chápou stejné hodnoty a normy.
Intersubjektivita a interakční řád jsou důležitými koncepty v sociologii, protože pomáhají vysvětlit, jak lidé spolupracují a vytvářejí společnost.
Symbolický interakcionismus
Symbolický interakcionismus je přístup v sociologii, který zkoumá společnost skrze interakci jedinců a její následnou interpretaci. Jedinec přiřazuje sociálním interakcím významy, které pak následným sdílením přecházejí v symboly určující chování a jednání jedince. Vzájemná interakce jedinců je zprostředkovávána především řečí (včetně neverbálních projevů, gest a mimiky), která je postavena na základě už existujícího společenského systému symbolů.
Základní myšlenky symbolického interakcionismu lze shrnout následovně:
- Lidé jednají na základě významů, které věcem sami připisují. Tyto významy mohou být různé, a to v závislosti na individuálních zkušenostech a kulturním kontextu.
- Význam věcí je odvozen či vzniká v sociální interakci, která probíhá mezi jedinci. Tito jedinci si tyto významy vzájemně sdílejí a upravují.
- Tyto významy se používají a mění v procesu interpretace, kterou používá každá osoba z toho důvodu, aby se vypořádala s věcmi, se kterými se střetává.
Symbolický interakcionismus je založen na následujících předpokladech:
- Sociální realita je vytvořena interakcí jedinců.
- Lidé jsou aktivní činitelé, kteří interpretují a mění sociální realitu.
- Sociální interakce je založena na symbolech a významech.
Symbolický interakcionismus je důležitým přístupem v sociologii, protože pomáhá vysvětlit, jak lidé spolupracují a vytvářejí společnost.
Některé konkrétní příklady symbolického interakcionismu v každodenním životě zahrnují:
- Lidé se dokážou dohodnout na tom, co znamená slovo “pes”. To je možné proto, že lidé sdílejí společnou zkušenost světa a chápou, že slovo “pes” se vztahuje na konkrétní druh zvířete.
- Lidé se dokážou dohodnout na tom, jak se chovat v restauraci. To je možné proto, že lidé sdílejí společnou zkušenost světa a chápou, že v restauraci se lidé chovají určitým způsobem.
Symbolický interakcionismus byl také použit k objasnění různých sociálních jevů, jako je například kriminalita, sociální mobilita nebo sociální konflikty.
Georg Herbert Mead
George Herbert Mead (27. února 1863 – 26. dubna 1931) byl americký filosof, sociální psycholog a sociolog, který je považován za jednoho ze zakladatelů symbolického interakcionismu.
Mead se narodil v South Hadley v Massachusettsu a studoval filozofii na Oberlin College a Harvardově univerzitě. Po ukončení studií působil jako profesor filozofie a sociální psychologie na Univerzitě v Chicagu.
Meadova teorie symbolického interakcionismu zdůrazňuje roli symbolů a významů v sociální interakci. Mead tvrdil, že lidé jednají na základě významů, které věcem připisují. Tyto významy jsou odvozeny ze sociální interakce, která probíhá mezi jedinci.
Meadova teorie se zaměřuje na tři klíčové koncepty:
- Self je vědomí sebe sama. Self se vyvíjí v průběhu sociální interakce.
- I je aspekt self, který je zaměřen na sebe sama.
- Me je aspekt self, který je zaměřen na druhé.
Mead tvrdil, že self se vyvíjí v průběhu procesu role-taking, což je proces, při kterém se lidé snaží pochopit pohledy ostatních. V procesu role-taking se lidé učí, jak se chovat v různých sociálních situacích.
U dětí k tomu dochází v průběhu hraní her.
typ hry PLAY je hra kdy je jedinec zaměřený sám na sebe a nevnímá okolí
typ hry GAME je hraní s ostatnímí, sdílení společných pravidel hry, jinak by hra nemohla existovat
Meadova teorie symbolického interakcionismu měla významný dopad na sociologii. Meadova práce byla inspirací pro řadu dalších sociálních psychologů a sociologů, včetně Herberta Blumera, Charlese Cooleyho a Ervinga Goffmana.
Meadovy hlavní přínosy pro sociologii lze shrnout následovně:
- Meadova teorie symbolického interakcionismu zdůraznila důležitost symbolů a významů v sociální interakci.
- Meadova teorie self poskytla nový pohled na to, jak si lidé utvářejí vnímání sebe sama.
- Meadova práce inspirovala řadu dalších sociálních psychologů a sociologů, kteří rozvíjeli jeho teorii.
Erwin Goffman
Erving Goffman (11. června 1922 – 19. listopadu 1982) byl americký sociolog, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů symbolického interakcionismu.
Goffman se narodil v Manitobě v Kanadě a studoval sociologii na Chicagské univerzitě. Po ukončení studií působil jako profesor sociologie na různých amerických univerzitách, včetně Univerzity v Pensylvánii a Kalifornské univerzity v Berkeley.
Goffmanova teorie interakčního řádu zdůrazňuje důležitost každodenního života a každodenních interakcí v sociálním životě. Goffman tvrdil, že lidé se snaží kontrolovat dojem, který na ostatní dělají, a že tato kontrola je založena na systému pravidel a zvyklostí, které nazývá interakční řád.
Goffmanova teorie interakčního řádu se zaměřuje na následující klíčové koncepty:
- Façade je obraz, který lidé prezentují ostatním. Façade je založena na sociálních rolích, které lidé zastávají.
- Face-work je proces, při kterém lidé udržují svůj obraz. Face-work může zahrnovat různé strategie, například komplementaci, omluvu nebo humor.
- Territoriality je způsob, jakým lidé kontrolují prostor, ve kterém se pohybují.
- Rituály jsou společensky stanovená chování, která mají určitý účel.
Goffmanova hlavní myšlenky k interakčnímu řádu lze shrnout následovně:
- Lidé se snaží kontrolovat dojem, který na ostatní dělají.
- Tato kontrola je založena na systému pravidel a zvyklostí, které nazýváme interakční řád.
- Interakční řád je založen na sociálních rolích, které lidé zastávají.
- Lidé používají různé strategie k udržení svého obrazu, například face-work.
- Lidé kontrolují prostor, ve kterém se pohybují, pomocí teritoriality.
- Společnosti mají různé rituály, které mají určitý účel.
Goffmanova teorie interakčního řádu měla významný dopad na sociologii. Goffmanova práce byla inspirací pro řadu dalších sociologů, kteří se zabývali každodenním životem a každodenními interakcemi.
Frame Analysis
Frame analysis je metoda sociální analýzy, která se zaměřuje na způsob, jakým lidé chápou a interpretují svět kolem sebe. Frame analysis byl vyvinut Ervingem Goffmanem ve své knize Frame Analysis: An Essay on the Organization of Experience (1974).
Základní principy frame analysis lze shrnout následovně:
- Svět je rámován. Lidé nevnímají svět přímo, ale prostřednictvím rámů. Rámy jsou kognitivní struktury, které nám pomáhají porozumět světu a interpretovat události.
- Rámování je proces. Rámy nejsou statické, ale dynamické. Lidé neustále rámují a překrámují svět kolem sebe.
- Rámování je sociální. Rámy jsou sdíleny členy společnosti.
Rámy mají následující funkce:
- Poskytují nám strukturu pro vnímání světa. Rámy nám pomáhají organizovat informace a porozumět událostem.
- Poskytují nám významy. Rámy nám pomáhají přiřadit významy událostem a situacím.
- Poskytují nám směrnice pro chování. Rámy nám pomáhají rozhodnout, jak se v určité situaci chovat.
Frame analysis byl použit k analýze různých sociálních jevů, včetně:
- Sociálního chování
- Mediální komunikace
- Politiky
- Kultury
Některé konkrétní příklady rámování v každodenním životě zahrnují:
- Lidé chápou návštěvu lékaře jako lékařský zákrok. Tato návštěva je rámována jako lékařský zákrok, protože lidé chápou, že lékař je odborníkem na zdraví a že návštěva lékaře má určitý účel.
- Lidé chápou návštěvu restaurace jako sociální událost. Tato návštěva je rámována jako sociální událost,protože lidé chápou, že restaurace je místem, kde se lidé scházejí, aby se najedli a popovídali si.
Frame analysis je důležitým analytickým nástrojem, který nám pomáhá pochopit, jak lidé chápou a interpretují svět kolem sebe.
Harold Garfinkel
Harold Garfinkel byl americký sociolog, který je považován za zakladatele etnometodologie. Etnometodologie je přístup v sociologii, který se zaměřuje na každodenní život a každodenní interakce.
Garfinkelovy úvahy o sociálních interakcích a procesu komunikace lze shrnout do následujících bodů:
- Sociální interakce je založena na dohodě o významech. Lidé musí sdílet společné porozumění tomu, co znamenají slova, činy a předměty, aby mohli spolu komunikovat a spolupracovat.
- Sociální interakce je založena na pravidlech a zvyklostech. Lidé se učí, jak se chovat v různých sociálních situacích, a to prostřednictvím procesu sociálního učení.
- Sociální interakce je neustále vyjednávána. Lidé neustále upravují své chování v závislosti na situaci a na ostatních lidech.
Garfinkelovy myšlenky o sociálních interakcích a procesu komunikace měly významný dopad na sociologii.Garfinkelova práce inspirovala řadu dalších sociologů, kteří se zabývali každodenním životem a každodenními interakcemi.
Některé konkrétní příklady Garfinkelových myšlenek v každodenním životě zahrnují:
- Lidé se domlouvají na významu slov. Například, když řeknete “ahoj”, očekáváte, že ostatní lidé toto slovo pochopí jako pozdrav.
- Lidé se učí, jak se chovat v různých sociálních situacích. Například, když jste na pohřbu, očekává se, že budete chovat smutně.
- Lidé neustále upravují své chování v závislosti na situaci. Například, když se setkáte s někým, koho znáte,budete se chovat jinak než když se setkáte s někým, koho neznáte.
Garfinkelovy úvahy o sociálních interakcích a procesu komunikace jsou důležité pro pochopení toho, jak lidé spolupracují a vytvářejí společnost.
Ethnometodologie
Etnometodologie je přístup v sociologii, který se zaměřuje na každodenní život a každodenní interakce.Etnometodologové se snaží pochopit, jak lidé porozumívají a interpretují svět kolem sebe a jak používají znalosti a dovednosti k tomu, aby se v tomto světě orientovali a úspěšně v něm fungovali.
Základní postupy používané v etnometodologii lze shrnout následovně:
- **** Etnografický výzkum: Etnometodologové často používají etnografický výzkum, který zahrnuje pozorování a rozhovory s lidmi v jejich přirozených prostředích. Etnografický výzkum umožňuje etnometodologům získat hluboký a komplexní vhled do každodenního života.
- **** Analýza každodenních činností: Etnometodologové často analyzují každodenní činnosti, jako je jídlo,konverzace nebo práce. Analýza každodenních činností pomáhá etnometodologům pochopit, jak lidé porozumívají a interpretují tyto činnosti a jak je používají k tomu, aby se v každodenním životě orientovali.
- **** Výzkum sociálních interakcí: Etnometodologové často studují sociální interakce, jako jsou rozhovory,schůzky nebo lékařské prohlídky. Výzkum sociálních interakcí pomáhá etnometodologům pochopit, jak lidé spolupracují a vytvářejí společný svět.
Etnometodologie je důležitým přístupem v sociologii, protože nám pomáhá pochopit, jak lidé porozumívají a interpretují svět kolem sebe a jak používají znalosti a dovednosti k tomu, aby se v tomto světě orientovali a úspěšně v něm fungovali.
Alfred Schutz
Alfred Schutz byl rakouský sociolog, který je považován za jednoho ze zakladatelů fenomenologické sociologie.Schutzova teorie sociální reality zdůrazňuje důležitost každodenních interakcí v procesu vytváření sociální reality.
Hlavní myšlenky Alfreda Schutze o tom, jak lidé používají běžné každodenní interakce k vytváření pocitu reality, lze shrnout následovně:
- Lidé jsou aktivní činitelé, kteří interpretují a vytvářejí sociální realitu.
- Sociální realita je založena na dohodě o významech.
- Každodenní interakce jsou důležitým prostředkem, kterým lidé dospívají k dohodě o významech.
Schutz tvrdil, že lidé jsou aktivní činitelé, kteří interpretují a vytvářejí sociální realitu. Lidé nevnímají svět pasvně, ale aktivně ho interpretují a přikládají mu významy. Tyto významy jsou založeny na zkušenostech a znalostech,které lidé mají.
Schutz také tvrdil, že sociální realita je založena na dohodě o významech. Aby lidé mohli spolupracovat a porozumět si, musí sdílet společné porozumění tomu, co znamenají slova, činy a předměty.
Každodenní interakce jsou důležitým prostředkem, kterým lidé dospívají k dohodě o významech. V každodenních interakcích lidé sdílejí své zkušenosti a znalosti a vzájemně si vysvětlují významy slov, činů a předmětů.
Schutzovy myšlenky o tom, jak lidé používají běžné každodenní interakce k vytváření pocitu reality, měly významný dopad na sociologii. Schutzova práce inspirovala řadu dalších sociologů, kteří se zabývali každodenním životem a každodenními interakcemi.
Některé konkrétní příklady toho, jak lidé používají běžné každodenní interakce k vytváření pocitu reality, zahrnují:
- Když se setkáte s někým novým, snažíte se porozumět jeho řeči a chování. V této interakci dochází k dohodě o významech, která vám umožňuje porozumět si navzájem a spolupracovat.
- Když jdete do obchodu, očekáváte, že prodavačka bude mluvit určitým způsobem a že bude mít určité zboží. Tato očekávání jsou založena na vašich zkušenostech a znalostech, které jste získali v předchozích interakcích s prodavači.
- Když sledujete zprávy, snažíte se porozumět tomu, co se děje ve světě. V této interakci dochází k dohodě o významech, která vám umožňuje porozumět událostem a vytvořit si vlastní názor na to, co se děje.
Schutzovy myšlenky jsou důležité pro pochopení toho, jak lidé spolupracují a vytvářejí společnost. Lidé se učí a rozvíjejí své porozumění světu prostřednictvím každodenních interakcí.
Arlie Russel Hochschild
Arlie Russell Hochschild je americká socioložka, která se zabývá sociálními emocemi, genderem a prací. Její práce je často označována za “sociologii emocí”.
Nejdůležitější úvahy Arlie Russel Hochschild lze shrnout do následujících bodů:
- Emocionální práce je práce, která zahrnuje vyjadřování, kontrolu a manipulaci emocemi.
- Emocionální práce je důležitou součástí mnoha zaměstnání, zejména v oblasti služeb.
- Emocionální práce je často neplacená a podceňovaná.
Hochschild tvrdí, že emocionální práce je důležitou součástí mnoha zaměstnání, zejména v oblasti služeb. V těchto zaměstnáních jsou zaměstnanci často povinni vyjadřovat určité emoce, například štěstí nebo empatii. Tento požadavek může být náročný a vyčerpávající.
Hochschild také tvrdí, že emocionální práce je často neplacená a podceňovaná. Zaměstnanci, kteří vykonávají emocionální práci, často nejsou adekvátně odměněni za svou práci. To může vést k pocitům frustrace a nespravedlnosti.
Hochschildova práce přispěla k pochopení důležitosti emocionální práce v moderní společnosti. Její práce také pomohla zvýšit povědomí o problémech, kterým čelí zaměstnanci, kteří vykonávají emocionální práci.
Některé konkrétní příklady emocionální práce zahrnují:
- Prodavačka v obchodě, která se snaží být milá a vstřícná k zákazníkům.
- Sestra v nemocnici, která se snaží být soucitná a chápající k pacientům.
- Policie, která se snaží být zdrženlivá a profesionální při vyšetřování zločinu.
Všechny tyto práce zahrnují vyjadřování, kontrolu a manipulaci emocemi.
Intersubjectivity a interaction order
intersubjectivity and interaction order are two crucial concepts in sociology that delve into the nature of social interactions and the shared understandings that underpin them.
Intersubjectivity refers to the shared understandings and experiences that arise from social interactions. It encompasses the ability of individuals to comprehend and respond to the perspectives, intentions, and emotions of others. Intersubjectivity is facilitated by communication, as individuals exchange verbal and nonverbal cues that convey their thoughts, feelings, and intentions.
Interaction order, on the other hand, refers to the system of rules, norms, and expectations that govern social interactions. These norms and expectations govern how individuals interact with each other, maintain social order, and negotiate meaning. They encompass aspects such as turn-taking, politeness, and deference.
Both intersubjectivity and interaction order are essential for understanding how individuals navigate the complexities of social life. Without intersubjectivity, individuals would be unable to form meaningful relationships or engage in effective communication. Without an established interaction order, social interactions would be chaotic and unpredictable.
Key thoughts about intersubjectivity and interaction order in sociology include:
Social interactions are inherently subjective. Individuals interpret social cues and situations based on their own experiences, beliefs, and biases.
Intersubjectivity emerges from shared experiences and communication. As individuals interact, they develop a shared understanding of each other’s perspectives and intentions.
Interaction order provides a framework for social interactions. Norms and expectations guide how individuals interact, maintain social order, and negotiate meaning.
Intersubjectivity and interaction order are mutually reinforcing. Intersubjectivity enables the negotiation of interaction order, while interaction order provides a context for intersubjectivity to develop.
Intersubjectivity and interaction order are dynamic and evolving. As individuals and societies change, so do the norms and expectations that govern social interactions.
The study of intersubjectivity and interaction order has implications for various fields, including:
Social psychology: Understanding the psychological processes that underlie social interactions and shared understandings
Communication studies: Investigating how communication facilitates the development of intersubjectivity and upholds interaction order
Anthropology: Studying the cultural variations in norms, expectations, and interaction styles
Organizational behavior: Analyzing how interaction order and intersubjectivity impact organizational dynamics
Political science: Understanding how intersubjectivity and interaction order influence political processes and decision-making
Symbolic interactionism
symbolic interactionism is a sociological perspective that emphasizes the role of symbols in shaping human interactions and social reality. It posits that individuals interpret and assign meaning to symbols, which they use to communicate,form relationships, and make sense of the world around them.
Key ideas of symbolic interactionism in sociology include:
The social world is constructed through interaction: Individuals create and maintain social reality through their interactions with others. They interpret and use symbols to negotiate meaning, establish social norms, and define their identities.
Symbols are essential for communication: Symbols are the building blocks of communication, allowing individuals to convey thoughts, feelings, and intentions to others. They can be verbal, nonverbal, or even objects.
Humans are meaning-making creatures: Individuals actively interpret and assign meaning to symbols, which influences their thoughts, feelings, and behaviors. This process of meaning-making is central to social interaction and social order.
The self is a social construction: Individuals develop their sense of self through interactions with others. They learn to take on roles, adopt identities, and understand their place in society through social interaction.
Human agency: Individuals are not passive recipients of social structure; they are active agents who shape their own social realities through their interactions and interpretations of symbols.
Symbolic interactionism has been applied to a wide range of sociological phenomena, including:
Social construction of gender: Symbolic interactionism helps to explain how gender is a social construct that is negotiated through interactions and the use of symbols.
Social stigma: Symbolic interactionism helps to explain how individuals who are stigmatized are labeled and treated differently based on their perceived deviance.
Social movements: Symbolic interactionism helps to explain how social movements use symbols and communication to mobilize and empower their members.
Consumer culture: Symbolic interactionism helps to explain how individuals create and maintain their identities through their consumption of goods and services.
Symbolic interactionism is a powerful tool for understanding how individuals make sense of the world around them and how they interact with others. It provides a framework for analyzing social phenomena and for understanding how social order is created and maintained.
- The main idea of SI is that human action and interaction are understandable only through the exchange of meaningful communication or symbols.
- The main part of human behaviour is not determined by objectives of a situation but more by meaning which people insert to the situation.
- What we name “reality” is a social construct – we invest our attention in it – other things we see as irrelevant
Georg Herbert Mead
George Herbert Mead, an American sociologist and philosopher, is considered one of the founders of symbolic interactionism. He believed that symbols, such as language, are essential for communication and the development of self-awareness.
Mead’s main ideas about symbols in communication include:
Symbols are arbitrary: Symbols do not have inherent meaning; their meaning is assigned by people.
Symbols are shared: In order for communication to occur, people must share a common understanding of symbols.
Symbols are the basis of language: Language is a system of symbols that allows us to communicate complex ideas and feelings.
Symbols are used to take the role of the other: By taking the role of the other, we can understand how others see the world and how they might respond to our actions.
Symbols are used to develop a sense of self: Our sense of self is developed through our interactions with others and the symbols we use to communicate.
Mead’s ideas about symbols in communication have been influential in various fields, including:
Child development: Mead’s theory of the “I” and the “Me” has been used to explain how children develop a sense of self.
Social psychology: Mead’s concept of role-taking has been used to explain how we understand and respond to others’ behavior.
Communication studies: Mead’s work has been used to analyze the role of symbols in communication and persuasion.
Anthropology: Mead’s work has been used to compare and contrast the use of symbols in different cultures.
Mead’s ideas about symbols in communication provide a valuable framework for understanding how we use language and other symbols to interact with each other and develop our sense of self.
- Interaction of individuals is analyzed afterward. The individual assigns meanings to interactions. These meanings are shared and transformed to symbols regulating behaviour.
- Personality is not an indivisible part of our biological basis and it is not a result of development of the human brain
- He shows that studying of individual personality can not be divided from studying of society
- Both parts of SELF are developing by two types of activity:
- Play – The first phase of socialization
- The “I” self is presented in the activity “play” – does not include other people – “play on something”
- Game – The second phase of socialization
- The “Me” self is presented in the activity “game” which includes rules and roles – other people are part of this
- Human action is based on symbols
- The individual recognize the meaning of the symbols during the process of socialization
- Understanding two parts of the personality
- I: active part of self
- Me: the part of self which is seen by others
Erwing Goffmann
Erving Goffman, a renowned American sociologist, made seminal contributions to the understanding of interaction order.His work emphasized the theatrical nature of social interactions and the intricate dynamics that govern them.
Goffman’s key ideas about interaction order include:
Social interactions as a social drama: Goffman viewed social interactions as akin to theatrical performances,where individuals act out roles and strive to maintain a desired impression on others.
Facework: Individuals seek to maintain their social ‘face,’ which encompasses their self-image and social standing.They employ various strategies, such as deference, apologies, and humor, to manage their face and preserve social harmony.
Territorial control: Individuals establish territories, both physical and metaphorical, to assert their identity and maintain control over their interactions. This includes personal space, social circles, and institutional spaces.
Frame analysis: Goffman introduced the concept of ‘frames’ to explain how individuals categorize and interpret social interactions. Frames provide a context for understanding what is considered appropriate or inappropriate behavior in specific situations.
Interaction rituals: Goffman identified various interaction rituals that individuals use to maintain social order and establish common ground. These rituals include greetings, apologies, and expressions of gratitude.
Bathos and incongruity: Goffman explored how individuals navigate moments of bathos, or embarrassing or awkward situations, and how they employ strategies to maintain composure and minimize disruptions to the interaction order.
Goffman’s insights into interaction order have had a profound impact on various fields, including social psychology,communication studies, and anthropology. His work continues to inspire research on the complexities of social interactions and the mechanisms that govern them.
- Much of his work was about organization of everyday behavior – interaction order
- He contributed to the concept of “framing” (frame analysis) to game theory (the concept of strategic interaction)
- Goffman often employed qualitative approaches, specifically ethnography
- most famously in his study of social aspects of mental illness, in particular the functioning of total institutions
- His contributions are valued as a bridge between “agency-and-structure” for popularizing:
- Social constructionism, symbolic interaction, conversation analyss
- He defined “impression management” as an acceptable image to present self to others.
- That includes also concealing inappropriate info
frame analysis is a sociological approach that emphasizes how individuals categorize and interpret social situations. It was developed by Erving Goffman in his 1974 book Frame Analysis: An Essay on the Organization of Experience.
Frame analysis is the study of how individuals organize and interpret information. Frames are cognitive structures that provide a context for understanding events and experiences. They can be thought of as mental boxes that we use to categorize and label things.
Goffman identified four key elements of frame analysis:
Keying: This is the process of reinterpreting an event in a new way. For example, a casual conversation with a friend might be keyed as romantic if both people are flirting.
Frame switching: This is the process of moving from one frame to another. For example, a child might switch from play mode to learning mode when it is time for school.
Frame alignment: This is the process of ensuring that everyone involved in an interaction is interpreting it in the same way. For example, a teacher might use cues such as tone of voice and body language to align the frames of their students.
Frame strain: This is the tension that arises when different people interpret an event in different ways. For example, a conflict between two friends might arise because they are interpreting a situation differently.
Frame analysis has been applied to a wide range of sociological phenomena, including:
Social movements: Social movements use frames to help them mobilize support and achieve their goals.
Consumer culture: Consumer culture is full of frames that shape how we see products and services.
Mass media: The mass media use frames to tell stories and persuade people.
Everyday life: We use frames all the time to make sense of the world around us.
Frame analysis is a valuable tool for understanding how individuals interpret and make sense of the world around them.It can also help us to understand how social phenomena are created and maintained.
Harold Garfinkel
- He defined a term “ethnometodology” in 1967
- He was rooted in symbolic interactionism of GHM and phenomenology – studying phenomens from a human perspective
- It is a method which explores a daily reality of life
- Social interactions and communication processes
- It uses methods which can be used for studying how people communicate to understand and interprete actions of others
- People apply methods which are already established
- Many of these methods must be axiomatic otherwise any communication would not be possible
- It creates a certain order in a daily communication
- He did experiments with his students
- They were supposed to breach the standard rules in conversation
- They had to ask about specific details in standard general questions
- He claims that these phrases are the basic element of social life – if it is disrupted the conversation fails
Alfred Schutz
- Phenomenology is a study things as they appear
- Social phenomenology is concerned with how people use ordinary, everyday interactions to produce feeling of reality and intersubjectivity
- Schutz et al are principally concerned with the happenings of everyday life or what Schutz refers to as the lifeworld
- His main interest were two questions
- Ontological : appearance of the lifeworld and reciprocal understanding
- Methodological: how should look the science which is engaged in this type of lifeworld and methods which is possible to use for it.
- Lifeworld is an intersubjective world constrained by the preexisting social and cultural structures created by their predecessors
- Schutz dives more into a difference between intimate face to face relationships and distant and impersonal relationships
- He divided the lifeworld to subworlds
- 1. the social reality that has been directly experienced
- 2. the social reality that is on the horizon of direct experience
- The former consists of the UMWELT (environment) – is defined by perception of the agents
- A fellow-man who shares with me a community
- This is an environment of consociates
- In contrast of those are three options where Schutz does not see his fellow-man
- 1 The world of contemporaries mitwelt
- 2 The world of predecessors vorwelt
- 3 The world of successors folgewelt
- Ït represents the past and the future or the presence which is not happening at the same place
- Schutz was interested in documenting the transition from direct to indirect experience
- And the series of experiences in between
- He wanted to map the progressive anonymisation of the contemporaries
- Which was a measurement of increasing anonymity of my absent friend…
Arlie Russel Hochschild
- She focuses on human emotions which underlie moral beliefs, practices and social life generally
- Human emotions are social (joy, sadness, anger, elation, jealousy, envy, despair)
- Kundera “lítost” – indefinable longing mixed with remorse and grief
- It is not that non-Czechs never feel litost, she notes; it is that they are not, in the same way, invited to lift out and affirm the feeling—instead of to disregard or suppress it.
- We evaluate the fit between feeling and context inlight of what she calls “feeling rules”
- We are constantly managing our feelings in order to keep these rules
- Framing rules governing how we situations
- Example:
- The norm that women should be at home is a framing rule, while the norm to feel happy about being at home, or to feel guilty about being absent, is a feeling rule.
- Emotional Labour
- in The Managed Heart Hochschild writes of how flight attendants are trained to control passengers’ feelings during times of turbulence and dangerous situations while suppressing their own fear or anxiety.
- Bill collectors, too, are often trained to imagine debtors as lazy or dishonest, and so to feel suspicious and be intimidating.
- Global care chain – to refer to a pattern of women leaving their own families to care for children of well-off families
- The Second Shift applies her perspectiove to the American family
- Most mothers work for pay outisde the home – that is the revolution
- She traces links between a couple’s division of labor and underlying “economy of gratitude”
- Working parents in US put in long hours at work
- This work is much more rewarding than their home lives
- She found a fifth of these working parents feeling their work as home and home as work.
- The result is creating a “hypothetical self” – a self we could be if only we had time”