GlobaliZace
Globalizace je proces, kterým se svět stává více propojeným. To se projevuje v oblasti obchodu, investic,technologií a kultury.
Globalizace je komplexní proces, který má mnoho příčin. Mezi nejdůležitější příčiny patří:
- Technologický pokrok: Rychlý rozvoj technologií, jako je internet, letectví a telekomunikace, usnadnil komunikaci a obchod mezi různými částmi světa.
- Deregulace: V 60. a 70. letech 20. století mnoho vlád začalo uvolňovat pravidla a předpisy, které regulovaly mezinárodní obchod a investice. To vedlo k většímu pohybu zboží, služeb a kapitálu napříč hranicemi.
- Mezinárodní organizace: Vznik a rozvoj mezinárodních organizací, jako je Světová obchodní organizace (WTO), Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF), pomohly podpořit globalizaci. Tyto organizace pomáhají regulovat mezinárodní obchod a investice a poskytují pomoc rozvojovým zemím.
Globalizace má dalekosáhlé důsledky pro světovou ekonomiku a společnost. Mezi pozitivní důsledky globalizace patří:
- Zvýšení hospodářského růstu: Globalizace může vést ke zvýšení hospodářského růstu, protože umožňuje firmám dosáhnout většího trhu a dosáhnout úspor z rozsahu.
- Zvýšená propagace demokracie a lidských práv: Globalizace může pomoci propagovat demokracii a lidská práva tím, že spojuje lidi z různých kultur a pomáhá jim porozumět si navzájem.
Mezi negativní důsledky globalizace patří:
- Zvýšená ekonomická nerovnost: Globalizace může vést ke zvýšené ekonomické nerovnosti, protože může vést ke ztrátě pracovních míst v bohatších zemích a k přesunu výroby do zemí s nižšími mzdami.
- Ekologické problémy: Globalizace může vést k ekologicky problémům, protože může vést ke zvýšení spotřeby energie a zdrojů.
- Kulturní homogenizace: Globalizace může vést k kulturní homogenizaci, protože může vést k tomu, že se různé kultury stanou podobnější.
Globalizace je kontroverzní proces. Jeho zastánci tvrdí, že je nezbytná pro hospodářský růst a blahobyt. Jeho kritici tvrdí, že je nespravedlivá a škodlivá pro společnost.
Neoliberalismus
Neoliberalismus je ekonomická ideologie, která zdůrazňuje volný trh, omezenou roli vlády a individuální svobodu.
Neoliberalismus vznikl v 60. letech 20. století jako reakce na rostoucí roli vlády v ekonomice. Neoliberalisté argumentovali, že vláda znemožňuje hospodářský růst a blahobyt tím, že zasahuje do trhu a poskytuje sociální služby.
Klíčové principy neoliberalismu zahrnují:
Volný trh: Neoliberalisté věří, že volný trh je nejúčinnějším způsobem, jak přidělit zdroje a podpořit hospodářský růst.
Omezená role vlády: Neoliberalisté věří, že vláda by měla mít omezenou roli v ekonomice. Měla by se soustředit na poskytování základních služeb, jako je obrana a spravedlnost, a měla by se vyhnout zasahování do trhu.
Individuální svoboda: Neoliberalisté věří, že individuální svoboda je základním lidským právem. Měli by mít volnost podnikat, utrácet své peníze a žít svůj život, jak chtějí.
Neoliberalismus měl významný dopad na světovou ekonomiku a společnost. Vedl k privatizaci státních podniků, deregulaci trhu a snižování daní. Tyto politiky vedly ke zvýšení ekonomické nerovnosti, sociálním napjavům a ekologickým problémům.
Neoliberalismus je kontroverzní ideologie. Jeho zastánci tvrdí, že je nezbytný pro hospodářský růst a blahobyt. Jeho kritici tvrdí, že je nespravedlivý a škodlivý pro společnost.
Roland Robertson
Roland Robertson byl britský sociolog, který se zabýval globalizací a jejím vztahem k jiným společenským procesům.Jeho práce je důležitá pro pochopení toho, jak globalizace ovlivňuje naše životy.
Robertsonova teorie globalizace se zaměřuje na to, jak globalizace mění naše chápání světa a sebe sama. Robertson tvrdí, že globalizace vede ke světovému sdílení, což znamená, že lidé z různých kultur a částí světa jsou stále více propojeni. To se projevuje v oblasti obchodu, investic, technologií, kultury a dalších oblastí.
Světové sdílení má podle Robertsona řadu důsledků. Mezi pozitivní důsledky patří:
- Zvýšená porozumění mezi kulturami: Globalizace pomáhá lidem z různých kultur porozumět si navzájem. To může vést ke zvýšené toleranci a porozumění.
- Zvýšená příležitost: Globalizace poskytuje lidem z celého světa nové příležitosti pro obchod, zaměstnání a vzdělání. To může vést ke zvýšení blahobytu a prosperity.
Mezi negativní důsledky patří:
- Zvýšená ekonomická nerovnost: Globalizace může vést ke zvýšené ekonomické nerovnosti, protože může vést ke ztrátě pracovních míst v bohatších zemích a k přesunu výroby do zemí s nižšími mzdami.
- Ekologické problémy: Globalizace může vést k ekologicky problémům, protože může vést ke zvýšené spotřebě energie a zdrojů.
- Kulturní homogenizace: Globalizace může vést k kulturní homogenizaci, protože může vést k tomu, že se různé kultury stanou podobnější.
Robertson také zkoumal vztah mezi globalizací a neoliberalismem. Robertson tvrdí, že neoliberalismus je ideologickým základem globalizace. Neoliberalismus zdůrazňuje volný trh, omezenou roli vlády a individuální svobodu. Tyto hodnoty jsou v souladu s globalizací, která podporuje volný pohyb zboží, služeb a kapitálu.
Robertsonova práce je důležitá pro pochopení toho, jak globalizace ovlivňuje naše životy. Jeho teorie globalizace nám pomáhá pochopit, jak se svět stává stále více propojeným a jak to ovlivňuje naše chápání sebe sama a světa kolem nás.
Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak Robertsonova teorie globalizace odpovídá na otázky o neoliberalismu a globalizaci:
- Zvýšená ekonomická nerovnost: Podle Robertsona může být zvýšená ekonomická nerovnost důsledkem globalizace, která může vést ke ztrátě pracovních míst v bohatších zemích a k přesunu výroby do zemí s nižšími mzdami. Tyto procesy mohou být podporovány neoliberalními politikami, jako je deregulace a snižování daní.
- Ekologické problémy: Podle Robertsona může být globalizace příčinou ekologických problémů, protože může vést ke zvýšené spotřebě energie a zdrojů. Tyto procesy mohou být podporovány neoliberalními politikami, které zdůrazňují růst a spotřebu.
- Kulturní homogenizace: Podle Robertsona může být globalizace příčinou kulturní homogenizace, protože může vést k tomu, že se různé kultury stanou podobnější. Tyto procesy mohou být podporovány neoliberalními politikami, které zdůrazňují globalizaci a volný pohyb zboží, služeb a lidí.
Robertsonova práce je stále relevantní i v dnešní době. Globalizace pokračuje v ovlivňování našich životů a Robertsonova teorie nám pomáhá porozumět tomu, jak to funguje.
Saskia Sassen
Saskia Sassen je nizozemsko-americká socioložka, která se zabývá globalizací, velkoměstským životem a migrací. Je známá svým konceptem globálního města, který definuje jako město, které je důležitým centrem pro globální ekonomiku, finance a kulturu.
Hlavní myšlenky Sassenové lze shrnout do následujících bodů:
- Globalizace je proces, který vede ke zvýšené ekonomické, politické a kulturní integraci mezi různými částmi světa.
- Globalizace má dalekosáhlé důsledky pro velkoměstské oblasti.
- Globalní města jsou klíčovými centry globální ekonomiky, financí a kultury.
- Globální města jsou místem koncentrace bohatství, moci a příležitostí, ale také místem sociálních napjav a nerovností.
Sassenová tvrdí, že globalizace vede ke vzniku globálních měst. Globální města jsou místy, kde se koncentruje globální ekonomika, finance a kultura. Jsou to centra světového obchodu, investic, technologií a médií.
Globální města mají řadu důsledků pro velkoměstské oblasti. Vedou k růstu ekonomiky, vzniku nových pracovních míst a zvýšení kulturní rozmanitosti. Globální města jsou však také místem sociálních napjav a nerovností. Vedou k růstu cen nemovitostí, rozdělení společnosti na bohaté a chudé a zvýšení kriminality.
Sassenova práce je důležitá pro pochopení toho, jak globalizace ovlivňuje velkoměstské oblasti. Její práce nám pomáhá pochopit, proč se velká města mění a jak tyto změny ovlivňují životy lidí, kteří v nich žijí.
Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak Sassenova práce odpovídá na otázky o globalizaci a velkoměstech:
- Zvýšená ekonomická nerovnost: Sassenová tvrdí, že globalizace vede ke zvýšené ekonomické nerovnosti v globálních městech. To je způsobeno tím, že globální města jsou místem koncentrace bohatství a moci.
- Kulturní rozmanitost: Sassenová tvrdí, že globalizace vede ke zvýšené kulturní rozmanitosti v globálních městech. To je způsobeno tím, že globální města přitahují lidi z celého světa.
- Nová pracovní místa: Sassenová tvrdí, že globalizace vytváří nová pracovní místa v globálních městech. To je způsobeno tím, že globální města jsou místem koncentrace ekonomiky a podnikání.
- Sociální napětí: Sassenová tvrdí, že globální města jsou místem sociálních napjav. To je způsobeno tím, že globální města jsou místem koncentrace bohatství a moci, což může vést k pocitu frustrace a nespravedlnosti u těch, kteří jsou z těchto výhod vyloučeni.
Immanuel Wallerstein
Immanuel Wallerstein byl americký sociolog a historik, který je známý svým konceptem světového systému.Wallerstein tvrdí, že svět není tvořen samostatnými státy, ale jediným, propojeným systémem.
Hlavní myšlenky Wallersteina lze shrnout do následujících bodů:
- Světový systém je systém, který zahrnuje všechny země světa.
- Světový systém je založen na nerovném rozdělení práce.
- Světový systém je udržován mocí a násilím.
Wallerstein tvrdí, že světový systém vznikl v 16. století s počátkem evropské kolonizace. Tento systém je založen na nerovném rozdělení práce, přičemž bohaté země (tzv. jádro) využívají chudé země (tzv. periferii).
Světový systém je udržován mocí a násilím. Bohaté země používají svou moc k tomu, aby ovládaly periferii a zajišťovaly své ekonomické zájmy.
Wallersteinova práce je důležitá pro pochopení toho, jak funguje světová ekonomika. Jeho práce nám pomáhá pochopit, proč jsou některé země bohaté a jiné chudé, a jak se tyto nerovnosti udržují.
Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak Wallersteinova práce odpovídá na otázky o světovém systému:
- Zvýšená ekonomická nerovnost: Wallerstein tvrdí, že světový systém je příčinou zvýšené ekonomické nerovnosti mezi různými zeměmi.
- Kolonialismus: Wallerstein tvrdí, že kolonialismus byl důležitým faktorem při vzniku světového systému.
- Světová ekonomika: Wallersteinova práce poskytuje komplexní pohled na fungování světové ekonomiky.
Wolfgang Streeck
Wolfgang Streeck je německý sociolog, který se zabývá politikou, ekonomikou a společností. Je známý svými kritickými pohledy na neoliberalismus a globalizaci.
Hlavní myšlenky Streeckova lze shrnout do následujících bodů:
Neoliberalismus je v krizi.
Globalizace vede ke zvýšené ekonomické nerovnosti a sociálním problémům.
Demokracie je v ohrožení.
Streeck tvrdí, že neoliberalismus, který zdůrazňuje volný trh, omezenou roli vlády a individuální svobodu, je v krizi. Tato krize je způsobena řadou faktorů, včetně finanční krize z roku 2008, zvýšené ekonomické nerovnosti a sociálních problémů.
Streeck také tvrdí, že globalizace vede ke zvýšené ekonomické nerovnosti a sociálním problémům. Globalizace vede k přesunu výroby do zemí s nižšími mzdami, což vede ke ztrátě pracovních míst v bohatších zemích. Globalizace také vede k zvýšené migraci, což může vést k sociálním napětím.
Konečně Streeck tvrdí, že demokracie je v ohrožení. Globalizace a neoliberalismus vedou k tomu, že vláda je stále méně schopna regulovat ekonomiku a poskytovat sociální služby. To může vést k tomu, že se lidé budou cítit odcizeni od politiky a že demokracie bude oslabena.
Streeckova práce je důležitá pro pochopení toho, jak se svět mění. Jeho práce nám pomáhá pochopit, proč jsou některé země v krizi a jak se tyto krize mohou vyvíjet.
Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak Streeckova práce odpovídá na otázky o neoliberalismu a globalizaci:
- Zvýšená ekonomická nerovnost: Streeck tvrdí, že neoliberalismus je příčinou zvýšené ekonomické nerovnosti mezi bohatými a chudými.
- Globalizace: Streeck tvrdí, že globalizace je příčinou zvýšené ekonomické nerovnosti a sociálních problémů.
- Demokracie: Streeck tvrdí, že demokracie je v ohrožení v důsledku globalizace a neoliberalismu.
David Harvey
David Harvey je britsko-americký geograf a sociolog, který se zabývá městskou geografií, teorií kapitalismu a sociálními hnutími. Je známý svými kritickými pohledy na neoliberalismus a globalizaci.
Hlavní myšlenky Harveyho lze shrnout do následujících bodů:
- Kapitalismus je systém, který je založen na neustálém pohybu a změně.
- Města jsou klíčovými centry kapitalismu.
- Neoliberalismus vede k gentrifikaci a sociálním nerovnostem.
Harvey tvrdí, že kapitalismus je systém, který je založen na neustálém pohybu a změně. Tento pohyb je způsoben konkurencí mezi firmami, které se snaží získat výhodu nad svými konkurenty.
Harvey také tvrdí, že města jsou klíčovými centry kapitalismu. Města jsou místa, kde se koncentrují kapitál, práce a technologie. Města jsou také místa, kde se vytvářejí nové výrobky a služby.
Konečně Harvey tvrdí, že neoliberalismus vede k gentrifikaci a sociálním nerovnostem. Gentrifikace je proces, kdy se chudinské čtvrti přeměňují na bohaté čtvrti. Tento proces je způsoben tím, že bohatí lidé se stěhují do chudinských čtvrtí, což způsobuje zvýšení cen nemovitostí.
Harveyho práce je důležitá pro pochopení toho, jak kapitalismus funguje. Jeho práce nám pomáhá pochopit, proč města jsou tak důležitá pro kapitalismus a jak neoliberalismus ovlivňuje města.
Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak Harveyho práce odpovídá na otázky o kapitalismu a městech:
- Zvýšená ekonomická nerovnost: Harvey tvrdí, že neoliberalismus je příčinou zvýšené ekonomické nerovnosti mezi bohatými a chudými.
- Gentrifikace: Harvey tvrdí, že gentrifikace je důsledkem neoliberalismu.
- Města: Harvey tvrdí, že města jsou klíčovými centry kapitalismu.
David Harvey vysvětluje geograficky nerovnoměrný geografický vývoj pomocí konceptu akumulace kapitálu. Akumulace kapitálu je proces, kdy se kapitál hromadí v rukou určitých skupin lidí nebo organizací. Tento proces je založen na neustálém pohybu kapitálu, který hledá nové příležitosti k zisku.
Harvey tvrdí, že akumulace kapitálu vede k geograficky nerovnoměrnému vývoji. To je způsobeno tím, že kapitál je soustředěn v určitých oblastech, které jsou považovány za perspektivní. Tyto oblasti se pak rychle rozvíjejí, zatímco ostatní oblasti zůstávají pozadu.
Harvey identifikuje tři hlavní faktory, které ovlivňují geograficky nerovnoměrný vývoj:
- Geografická poloha: Některé oblasti jsou z geografických důvodů považovány za perspektivnější než jiné. Například oblasti s dobrými dopravními spoji nebo zdroji jsou obvykle atraktivnější pro investice.
- Politické a ekonomické podmínky: Politické a ekonomické podmínky v určité oblasti mohou také ovlivnit její atraktivitu pro investice. Například oblasti s stabilními politickými podmínkami a příznivým daňovým systémem jsou obvykle atraktivnější než oblasti s nestabilními politickými podmínkami a nepříznivým daňovým systémem.
- Kulturní faktory: Kulturní faktory mohou také ovlivnit geograficky nerovnoměrný vývoj. Například oblasti s kulturou, která podporuje podnikání a inovace, jsou obvykle atraktivnější pro investice než oblasti s kulturou, která je méně podnikavá.
Harveyho práce je důležitá pro pochopení toho, jak se svět vyvíjí. Jeho práce nám pomáhá pochopit, proč jsou některé oblasti bohaté a jiné chudé, a jak se tyto nerovnosti mohou vyvíjet v čase.
Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak Harveyho práce odpovídá na otázky o geograficky nerovnoměrném vývoji:
- Zvýšená ekonomická nerovnost: Harvey tvrdí, že akumulace kapitálu vede k zvýšené ekonomické nerovnosti mezi různými regiony světa.
- Globalizace: Harvey tvrdí, že globalizace vede k geograficky nerovnoměrnému vývoji, protože kapitál je stále více soustředěn v určitých regionech světa.
- Města: Harvey tvrdí, že města jsou místem, kde se geograficky nerovnoměrný vývoj projevuje nejvýrazněji.
Podle Davida Harveye se nerovnoměrný geografický vývoj ve městech projevuje několika způsoby, včetně:
-
** Gentrifikace: Gentrifikace je proces, kdy se chudinské čtvrti přeměňují na bohaté čtvrti. Tento proces je způsoben tím, že bohatí lidé se stěhují do chudinských čtvrtí, což způsobuje zvýšení cen nemovitostí.
-
** Stagnující oblasti: Stagnující oblasti jsou oblasti, které nejsou součástí procesu gentrifikace. Tyto oblasti často zažívají sociální a ekonomický úbytek.
-
** Marginální oblasti: Marginální oblasti jsou oblasti, které jsou mimo hlavní městské centrum. Tyto oblasti jsou často chudé a zanedbané.
Harvey tvrdí, že tyto nerovnosti jsou důsledkem akumulace kapitálu. Kapitál je soustředěn v určitých oblastech měst,což vede k jejich rozvoji. Ostatní oblasti pak zůstávají pozadu.
Nerovnoměrný geografický vývoj ve městech může mít řadu negativních důsledků. Může vést k sociálním konfliktům,marginalizaci některých skupin obyvatel a snížení kvality života.
Harveyova práce je důležitá pro pochopení toho, jak se města vyvíjejí. Jeho práce nám pomáhá pochopit, proč jsou některé části měst bohaté a jiné chudé, a jak se tyto nerovnosti mohou vyvíjet v čase.
Luc Boltanski
Luca Boltanski je francouzský sociolog a filosof, který se zabývá sociálními hnutími, kulturou a médii. Je známý svými kritickými pohledy na neoliberalismus a globalizaci.
Hlavní myšlenky Boltanského lze shrnout do následujících bodů:
- Sociální hnutí jsou důležitým způsobem, jak lidé mohou zpochybňovat moc a usilovat o změnu.
- Kultura je důležitým faktorem, který ovlivňuje sociální hnutí.
- Mediální reprezentace sociálních hnutí je důležitým způsobem, jak hnutí vidí veřejnost.
Boltanski tvrdí, že sociální hnutí jsou důležitým způsobem, jak lidé mohou zpochybňovat moc a usilovat o změnu.Sociální hnutí jsou schopna mobilizovat lidi a vést k sociálním změnám.
Boltanski také tvrdí, že kultura je důležitým faktorem, který ovlivňuje sociální hnutí. Kultura poskytuje sociálním hnutím rámec pro pochopení světa a pro vytváření strategií pro změnu.
Konečně Boltanski tvrdí, že mediální reprezentace sociálních hnutí je důležitým způsobem, jak hnutí vidí veřejnost. Mediální reprezentace může pomoci sociálním hnutím získat podporu veřejnosti nebo je poškodit.
Boltanského práce je důležitá pro pochopení toho, jak se společnosti mění. Jeho práce nám pomáhá pochopit, jak sociální hnutí mohou zpochybňovat moc a usilovat o změnu.
Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak Boltanského práce odpovídá na otázky o sociálních hnutích:
- Zvýšená ekonomická nerovnost: Boltanski tvrdí, že sociální hnutí jsou důležitým způsobem, jak zpochybňovat nerovnost.
- Globalizace: Boltanski tvrdí, že sociální hnutí jsou důležitým způsobem, jak čelit výzvám globalizace.
- Mediální reprezentace: Boltanski tvrdí, že mediální reprezentace sociálních hnutí je důležitým faktorem, který ovlivňuje úspěch hnutí.
Colin Crouch
Colin Crouch je britský sociolog, který se zabývá politikou, ekonomikou a společností. Je známý svými kritickými pohledy na neoliberalismus a globalizaci.
Hlavní myšlenky Crouche lze shrnout do následujících bodů:
- Neoliberalismus vede k demokratickému deficitu.
- Globalizace vede k sociální nerovnosti.
- Vzniká nový typ společnosti, který Crouch nazývá postdemokratická společnost.
Crouch tvrdí, že neoliberalismus vede k demokratickému deficitu. To je způsobeno tím, že neoliberalismus zdůrazňuje volný trh a omezenou roli vlády. To může vést k tomu, že vláda bude méně schopna regulovat ekonomiku a poskytovat sociální služby. To může vést k tomu, že lidé budou mít pocit, že nemají kontrolu nad svými životy a že demokracie je v ohrožení.
Crouch také tvrdí, že globalizace vede k sociální nerovnosti. Globalizace vede k přesunu výroby do zemí s nižšími mzdami, což vede ke ztrátě pracovních míst v bohatších zemích. Globalizace také vede k zvýšené migraci, což může vést k sociálním napětím.
Konečně Crouch tvrdí, že vzniká nový typ společnosti, který Crouch nazývá postdemokratická společnost. Tato společnost je charakterizována následujícími rysy:
- Snížení účasti občanů v politice.
- Zvýšení moci elit.
- Snížení důvěry v instituce.
Crouchova práce je důležitá pro pochopení toho, jak se společnost mění. Jeho práce nám pomáhá pochopit, jak neoliberalismus a globalizace ovlivňují demokracii a společnost.
Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak Crouchova práce odpovídá na otázky o neoliberalismu a globalizaci:
- Zvýšená ekonomická nerovnost: Crouch tvrdí, že globalizace je příčinou zvýšené ekonomické nerovnosti mezi bohatými a chudými.
- Demokratický deficit: Crouch tvrdí, že neoliberalismus vede k demokratickému deficitu.
- Postdemokratická společnost: Crouch tvrdí, že vzniká nový typ společnosti, který nazývá postdemokratická společnost.
Neoliberalism
Neoliberalism is a political and economic philosophy that advocates for free markets, free trade, and limited government intervention. It emerged in the 20th century as a reaction to the economic failures of the Great Depression, and it has had a profound impact on the global economy since then.
Key tenets of neoliberalism:
Free markets: Neoliberals believe that free markets are the most efficient and effective way to allocate resources.They support the privatization of state-owned enterprises, deregulation of the economy, and the removal of trade barriers.
Free trade: Neoliberals believe that free trade benefits all countries by increasing competition, lowering prices, and promoting innovation. They support the reduction or elimination of tariffs and quotas on international trade.
Limited government intervention: Neoliberals believe that government intervention in the economy can distort markets and lead to inefficiency. They advocate for a smaller role for government in the economy, with a focus on providing public goods and regulating monopolies.
Criticisms of neoliberalism:
Neoliberalism can lead to inequality: Critics argue that neoliberalism has widened the gap between rich and poor,both within and between countries. They argue that the focus on free markets has led to the exploitation of workers and the erosion of social safety nets.
Neoliberalism can destabilize economies: Critics argue that neoliberalism has made economies more vulnerable to crises, such as the 2008 financial crisis. They argue that the focus on short-term profits has led to excessive risk-taking and the accumulation of debt.
Neoliberalism can undermine democracy: Critics argue that neoliberalism has eroded democratic institutions, as governments have become more focused on economic growth and less accountable to voters. They argue that the focus on markets has led to the commodification of everything, including healthcare, education, and natural resources.
Globalisation
- is an ongoing process that involves interconnected changes in the economic, cultural, social, and political spheres of society.
- As a process, it involves the ever-increasing integration of these aspects between nations, regions, communities, and even seemingly isolated places.
- Internal economy and the political culture and structures were led by wealthy, powerful nations until the mid 20th centrury
- Involves the spread and diffusion of ideologies (values, ideas, norms, veliefs and expectations)
These are not neutral processes and that it is ideologies from dominant nations that frame economic and political globalization
Francouzský filosof Jacques Derrida proti pojmu globalizace namítal, že to není jev zeměpisný (přesněji fyzickogeografický), takže se netýká globu, nýbrž lidského světa, společenského a kulturního. - Modern Globalisation
- Industrialization enables standardized production
Population growth starts permanent demand for it
Movement of capital
Multiculturality of society
Jean Francois Rischard - High Noon
Economist – world bank vice-president for Europe Twenty issues – twenty failures
- GLOBAL PROPERTIES
- Global warming
- Depletion of fish stocks
- Deforestation
- Lack of water
- Pollution of seas
- GLOBAL OBLIGATIONS
- World poverty
- Keeping of the peace, prevention of conflict, war against terorism
- Education – solution for population overgrowth
- Danger of world pandemics
- Digital inequality
- Prevention of catastrophies and the mitigation their consequences
- LEGAL REGULATIONS
- Reconstruction of tax system
- Technological regulation
- Illegal drug trade
- Bussiness investment and rules of competition
- Protection of intellectual properties
- Rules of electronic bussiness
- Labour conditions and rules of migration
Perspectives
- World of Davos – China and India as new economic power
- Pax Americana – a scenario describing conditions how US can keep its dominance
- New Chalifat – global movement of radical religious identity
- Cycle of fear – leads to Orwell’s world
Anthony Giddens
- Dynamic of modernity is entangled by space and time
- Process of globalization relativizes these ties
- Social world can not create the stable environment which we wish
- Runaway world – how globalization reshapes our lives
- Why modernity transformes to late modernity or post-modernity? It is a set of globalizing processes
- Process of globalization is decentralized and it does not mean a domination of US over the rest of the world – but it has a bigger influence on it
- Sceptical approach – nothing has changed
- Radical approach – the national states are about extinction
- The world market is intensive
- Global economic enables quick transfer of money without limitations of borders
- The necessary condition for globalization was communication systems (60)
- Also personal and intimate parts of our lives are touched
- – changes in families and friendship
- Four dimenses of globalization:
- System of national state
- World military order
- World capitalist economy
- International division of labour
- Cultural globalization – shared knowledge represented by the news
- Globalization creates new economic and cultural zones insiede states and also across
- The Uneven development divides the world by co-ordination without loosers But the opposite opinion is the division is between winners and loosers.
RISKS
Natural risks vs produced risks
- We stopped worrying which trouble can nature do to us but we are more worried what we are doing to nature (environmental issues)
- Risk which is doubted – viruses (AIDS, bird flu)
- Risk of radioactive pollution
- Global war or global economic crisis – leading to a war
- Rising power of totalitarism
SAFETY
- Comparison with the pre-modern systems :
Pre-modern states never reached peace in the same level as now. Inhabitants of cities and towns were permanently endangered by attacks of invaders
Traditional cultures were full of generally extended human violence
Modern world supports big areas with ontological safety for their citizens
Unsafe places are relatively isolated areas (comparison)
Safety vs Unsafety
- Industrial development provides a certain degree of safety in our personal lives and activites
- But the same technological development creates environmental issues for the whole planet
- And also the risks in social level of the society are mitigated by institutional mechanisms but the risk of possible breakdown of this system would be destructive
- Globalization of risks – endanger everyone without differences
- The possibility of nuclear war
- Increasing number of occasional affairs – extension of risk environments – global division of labour
- Risks of artificial environment – loosing natural en – natural laws don t work, n. cycles are broken or no natural renewal – agriculture.
- Development of institucionalized risk environment
- Gaps in knowledge of risks can t be transformed with the magical or religionistic knowledge.
- Distributed consciousness of risks is well known to everyone
- Consciousness of limits of expert knowledge or expert systems (they do not know the whole truth)
- Permanent naming of risks has so-called deadening effect – people get used to “threatening” and cease to take it as serious
Beliefs
- Beliefs in expert systems (mechanism of cars or plains) is joined with belief
- We trust that this invention does not betray us
- The world is constructed by risks humans is no more place for god s actions “deus ex machina”
- Risk and belief is entangled. Risk expects assign of danger and belief mitigates the danger
- The opposite of belief is not non-belief but fear or anxiety
PERSONAL
- Shell institutions – the wrap is the same but the content is different – a typical example is family
- In partnerships, sexuality, family life – everything is changing – mainly meanings, routines…
- The word “traditional family” – not well defined – depended on the context of the country
Zygmunt Bauman
- Globalization is a set of processes
- New world non-order – includes disorderliness of the world situation
- Followed by absence of the centre of world society
- Order is dependent on territorial power but the recent world is marked by extra-territorial power
- Processes are unprompted – no one controls the
- The establishment of the globalizing processes is out of anyone’s control than the results are also unmanageable
- The priorities of G. have changed. It is not concerned by what the society wants but it is more about what is happening to us.
- The powers of today are exteritorial but the political actions are local
- Power is not in parliaments but mainly in media and electronic networks – not locally bound
- The new power hierarchy – ability of a quick movement
- The fact that the politics is divided from power makes the world unmanageable, unpredictable
- The co-operation in military, economical and cultural aspects – extension
- Globalization has its opposite – localization
- Everybody is globalized but also localized
- Mobility is the main characteristic of the elite
- Movement without limits or obstacles is a reason of the chaos and obfuscating ball of cultural habits, ethnic elements social rules. It creates pressure on an individual identity – valid for individuals but also states
Aspect of Time
The aspect of time in communication influences our relationships – we can communicate with everyone as quickly with our families
Intra-community vs extra-community no difference- reachability
The space assignment is no longer meaningful – the transfer of information is shortened to “zero”
Aspect of Space
Territorial-urbanistic constructed space – “cybernizing”
Time and space are not interconnected
Time is dynamic and space restes static
The magic of “now” – an effort to use an opportunity to cut off the past and the future results from now
A special event (theatre play) – a specific occasion and then back to their daily lives
Controversy
The new stratification criterion is the ability to move
The top of the new hierarchy is exterritorial
The elite part of the society is freedom of movement contradictory to the territoriality of the rest
The territoriality of the rest is perceived as a prison
Globals vs locals
Travelling
- Everyone can be a traveller – if the person has access to global mobility
- The first are priviledged and the second deprived because they can’t change their place
- People globally mobile – live in time – globals – They have an opportunity to overcome distance. They live in the presence and use every moment
- People locally entangled – tied to a certain place. They are coerced to bear the changes over the place. They have no control over time, their time contains nothing, empty and monotonous.
Freedom
Elites were always cosmopolitan
They created their own culture and social relationships – they were always regardless of borders
The common population did not have this option
Mobility is not the only privilege of the high steps of the social hierarchy but this influence is a part of the social striving.
Elites
- Elites are global because they are mobile
- Mobility is the ability to escape and avoid danger or criminality which is connected with the locality
- Forced territoriality causes separation and segregation and also alienation.
- The locals have to be aware that the only way how to get to the elite is to thrive amidst chaos and have the courage to dwell in disorder
Glocalization
Why chaos?
The globalized world did not find rules of fluent cooperation between global pressures and local orders
The contradictory pressure is not neutralized but the differences are bigger – for example, freedom and abundance of the rich are accompanied by bigger poverty for poor
Poverty
- Globalization brings new opportunities to earn money but it can be used only by the “mobile elite”
- The Fortune of the rich is increasing and the poor can t use these advantages
- Abundance is global but poverty is local nevertheless the reasons are global
- States become – multicultural and multi ethnical