Filosofie vědy a epistemologické diskuze o povaze sociálních věd
- Auguste Comte: zkoumání v sociálních vědách by mělo být založeno na stejném principu jako přírodní vědy – snaha o objektivitu
- Émile Durkheim: vyvinul koncept sociálních fakt. Sociální fakto jsou externí vůči individuím a mají donucovací vliv na jejich chování
- Max Weber: vyvinul koncept verstehen (porozumění). Říká že sociální vědec musí rozumět subjektivním obsahům, které lidé přikládají jejích jednání.
- Thomas Kuhn: vyvinul koncept paradigm shift (změnu paradigmatu), která předpokládá, že vědecké revolouce se objevují, když staré paradigma už nevyhovuje a nové paradigma se stává vládnoucím
- Paul Feyerabend: vystupoval proti unifikované metodě v sociálních vědách
- Bruno Latour: vyvinul teorii ANT (actor-network-theory), která poukazuje na to, že sociální a vědecké entity nejsou pouze pasivními objekty, ale že aktivně tvarují vědeckou znalost
Epistemologická diskuze o povaze sociálních věd se zabývá tím, jak lze získat poznání o společnosti. Diskuse se točí kolem dvou hlavních přístupů: pozitivismu a interpretativního přístupu.
Pozitivismus je přístup, který se snaží aplikovat metody přírodních věd na společenské vědy. Pozitivisté tvrdí, že sociální vědy mohou být objektivní a že lze získat pravdivé poznání o společnosti pomocí vědeckého výzkumu.
Interpretativní přístup je přístup, který tvrdí, že sociální vědy se liší od přírodních věd a že je třeba je studovat jinými metodami. Interpretivní vědci tvrdí, že společnost je složité a dynamické místo a že je třeba ji studovat z pohledu lidí, kteří ji tvoří.
Hlavní rozdíly mezi pozitivistickým a interpretačním přístupem lze shrnout takto:
| Charakteristika | Pozitivismus | Interpretativní přístup |
|---|---|---|
| Objektivita | Cílem je dosáhnout objektivního poznání | Subjektivita je nutná pro pochopení lidského chování |
| Metody | Empirický výzkum, kvantitativnější metody | Kvalitativní výzkum, kvalitativnější metody |
| Vědecký status | Sociální vědy jsou vědy | Sociální vědy jsou vědy, ale odlišné od přírodních věd |
Max Weber
Za prvé, Weber odmítl pozitivistický přístup k sociálním vědám. Weber tvrdil, že sociální vědy se liší od přírodních věd v tom, že se zabývají lidským chováním, které je subjektivní a proměnlivé. Weber věřil, že sociální vědci musí být vědomi svých vlastních hodnot a předsudků a že tyto hodnoty a předsudky mohou ovlivnit jejich výzkum.
Za druhé, Weber rozlišil mezi rozuměním a vysvětlením. Weber tvrdil, že sociální vědy se zaměřují na rozumění lidskému chování, nikoli na jeho vysvětlení. Rozumění znamená pokusit se vidět svět z pohledu lidí, které studujeme. Vysvětlení znamená pokusit se najít zákonitosti, které řídí lidské chování. Weber věřil, že oba přístupy jsou důležité pro sociální vědy, ale že rozumění je základním kamenem sociálního poznání.
Za třetí, Weber rozlišil mezi sociálním jednáním a přírodním jevem. Weber tvrdil, že sociální jednání je jednání, které je zaměřeno na dosažení cíle. Přírodní jev je jev, který není zaměřen na dosažení cíle. Weber věřil, že sociální vědci se musí zaměřit na sociální jednání, protože to je jediný způsob, jak porozumět lidskému chování.
Weberovy myšlenky o epistemologii sociálních věd byly velmi vlivné a nadále se diskutují dodnes. Jeho myšlenky zpochybnily pozitivistický přístup k sociálním vědám a pomohly vytvořit prostor pro interpretativní přístup. Weberovy myšlenky o rozumění a sociálním jednání jsou také důležitými koncepty v sociálních vědách.
Karl Popper
Hlavní myšlenky Popperovy filozofie vědy lze shrnout takto:
Věda je postupná rekonstrukce poznání. Popper odmítl názor, že věda postupuje od pozorování k teorii. Podle Poppera vědci začínají s hypotézou, která je pak testována experimentem. Pokud experiment hypotézu nepotvrdí, musí být hypotéza odmítnuta nebo modifikována.
Teorie nelze nikdy definitivně dokázat. Popper tvrdil, že teorie lze pouze vyvrátit, ale nikdy dokázat. To proto, že je vždy možné, že se objeví nový experiment, který teorii vyvrátí.
Falzifikovatelnost je kritériem vědecké teorie. Popper tvrdil, že vědecká teorie musí být falzifikovatelná. To znamená, že musí být možné ji vyvrátit experimentem. Pokud teorie není falzifikovatelná, není vědecká.
Pozitivismus je nevědecký. Popper odmítl pozitivistický přístup k věde, který tvrdí, že věda je založena na pozorování a experimentu. Podle Poppera je pozitivistický přístup příliš optimistický a nerealistický.
Popperovy myšlenky měly velký vliv na vývoj vědecké metody. Jeho důraz na falzifikovatelnost inspiroval vědce k tomu, aby byli opatrnější při formulování svých teorií a aby se více soustředili na testování těchto teorií. Popperovy myšlenky také pomohly vytvořit prostor pro interpretativní přístup v sociálních vědách.
Popperovy myšlenky byly také kritizovány. Někteří kritici tvrdí, že Popperův důraz na falzifikovatelnost je příliš striktní a že může vést k tomu, že vědci budou příliš opatrní při formulování svých teorií. Jiní kritici tvrdí, že Popperův negativistický pohled na vědu je pesimistický a že podceňuje schopnost vědy dosahovat poznání.
Thomas Kuhn
Hlavní myšlenky Kuhnovy Struktury vědeckých revolucí lze shrnout takto:
Vědecký pokrok není lineární, ale probíhá v cyklech. Kuhn rozlišuje mezi normální vědou a vědeckými revolucemi. Normální věda je období, kdy je vědecké společenství sjednoceno kolem jednoho paradigmatu. Vědci v tomto období pracují na řešení problémů, které vyplývají z tohoto paradigmatu.
Paradigma je soubor základních předpokladů, představ a hodnot, které sdílejí členové vědeckého společenství. Paradigma určuje, jaké otázky lze zkoumat, jaké metody lze použít a jaké jsou platné výsledky.
Vědecké revoluce jsou události, při kterých je nahrazeno jedno paradigma jiným. Vědecké revoluce jsou často násilné a nejednoznačné.
Vědecké revoluce jsou nezbytné pro vědecký pokrok. Paradigma se může stát neschopným vysvětlit nové jevy nebo problémy. V tomto případě dochází k vědecké revoluci a je nahrazeno novým paradigmatem, které je schopné lépe vysvětlit nové jevy nebo problémy.
Kuhnovy myšlenky měly velký vliv na filozofii vědy a na způsob, jakým se věda vnímá. Kuhnovo pojetí vědy je mnohem komplexnější a méně lineární než tradiční pojetí, které se zaměřovalo na postupný růst vědeckého poznání.
Kuhnovy myšlenky byly také kritizovány. Někteří kritici tvrdí, že Kuhnovo pojetí vědy je příliš subjektivní a že podceňuje roli experimentu ve vědě. Jiní kritici tvrdí, že Kuhnovo pojetí vědy je příliš relativistické a že podceňuje schopnost vědy dosahovat pravdy.
I přes kritiku jsou Kuhnovy myšlenky stále důležitým příspěvkem k filozofii vědy. Kuhnovy myšlenky o paradigmatech, vědeckých revolucích a relativitě vědeckého poznání jsou stále široce diskutovány a uplatňovány ve vědě.
Paul Karl Feyerabend
Hlavní myšlenky Feyerabendovy knihy lze shrnout takto:
Věda nemá žádnou metodu. Feyerabend odmítl existenci jediné vědecké metody, která by byla univerzálně použitelná. Podle Feyerabenda vědci používají různé metody v závislosti na konkrétní situaci.
Věda není racionální. Feyerabend tvrdil, že věda není racionální v tradičním slova smyslu. Podle Feyerabenda vědci často používají iracionální metody, jako je dogmatismus, autorita a násilí.
Věda je politická. Feyerabend tvrdil, že věda je politická v tom smyslu, že je ovlivněna sociálními, ekonomickými a politickými faktory. Podle Feyerabenda vědci často používají vědu k prosazování svých vlastních zájmů.
Feyerabendovy myšlenky byly velmi kontroverzní a byly kritizovány mnoha filozofy a vědci. Někteří kritici tvrdili, že Feyerabendova kritika vědy je příliš extrémní a že podceňuje schopnost vědy dosahovat poznání. Jiní kritici tvrdili, že Feyerabendova kritika vědy je příliš relativistická a že podkopává základy vědy.
I přes kritiku jsou Feyerabendovy myšlenky stále důležitým příspěvkem k diskusi o povaze vědy. Feyerabendovy myšlenky o tom, že věda nemá žádnou metodu, že není racionální a že je politická, jsou stále široce diskutovány a uplatňovány v filozofii vědy.
Zde jsou některé konkrétní příklady Feyerabendových argumentů:
- Feyerabend tvrdil, že vědci často používají dogmatismus, což je přesvědčení, že určitá teorie je správná, i když je v rozporu s fakty. Například Galileo Galilei byl obviněn z hereze za to, že tvrdil, že Země se otáčí kolem Slunce, i když to bylo v rozporu s tehdejším dominantním paradigmatem.
- Feyerabend tvrdil, že vědci často používají autoritu, což je přesvědčení, že určitá teorie je správná, protože ji podporuje respektovaná osoba nebo instituce. Například teorie atomu byla přijata vědeckým společenstvím, i když nebyla v té době experimentálně podpořena, protože byla podporována Albertem Einsteinem.
Feyerabendovy argumenty mají několik důsledků pro povahu vědy. Za prvé, naznačují, že věda není tak racionální, jak se obvykle předpokládá. Za druhé, naznačují, že věda je ovlivněna sociálními, ekonomickými a politickými faktory. Za třetí, naznačují, že neexistuje žádná jediná vědecká metoda, která by byla univerzálně použitelná.
alfred schutz
Hlavní jeho myšlenka je rozumět intersubjektivní povaze sociální reality. On říká, že seociální realita není jednoduše set objektivních faktů, ale je tvarována subjektivními významy, které individua přinášejí do interakce.
Fenomenologická metoda
Několik klíčových konceptů:
žitý svět je svět každodennosti (lifeworld) který bereme automaticky. Je to sdílené pozadí naší zkušenosti a znalosti, které dává smysl našemu sociálnínu světu.
Typifikace je proces zjednodušení a klasifikace našízkušenosti. Dáváme tím smysl světu okolo nás a našim interakcím s ostatními.
Socialita
Schopnost jednotlivců sdílet společný svět mínění. Je to základ pro komunikaci a kooperaci.
Interpretace: je proces kterým dáváme smysl jednáním a záměrům druhých. Je esenciální pro sociální interakci.
Peter Winch
Konceptuální relativismus:
koncepty, které používáme pro porozumění světu jsou vždy relativní.
Teorie jako narativ:
Sociální teorie nejsou jen popisy reality, ale spíš narativy které se pokoušejí dát nějaký smysl lidkm,sému jendání. tyto narativy jsou vždy zabudo ané ve specifickém sociálním kontextu a nemůžou být aplikovány univerzálně.
Hermeneutický kruh:
porozumění sociální relaitě je vždy v kruhu, používáme rozuměníní individuálním jednání k porozumění sociálních struktur a nemáme možnost prohlásit je za správné nebo špatné.
Důležitost jazyka
Hraje centrální roli ve vytváření sociální relaity, koncepty a kategorie jazyka vytvářejí naše rozumění světu.
Odmítání sociálního inženýrství
sociální realita je komplexní a nemůže být jednoduše redukována na sadu pevných pravidel nebo principů.
Michel Foucault
Foucault odmítl tradiční epistemologický pohled na vědu, který tvrdí, že věda je neutrální a objektivní. Podle Foucaulta je věda vždy ovlivněna sociálními, politickými a kulturními faktory.
Foucault tvrdil, že věda je diskurzívní praxe. Diskurz je soubor výroků, které jsou spojeny dohromady a vytvářejí určitý způsob vidění světa. Podle Foucaulta je věda založena na konkrétním diskursu, který určuje, co je považováno za pravdu a co za omyl.
Foucault zkoumal, jak se vědecké diskursy mění v průběhu času. Podle Foucaulta jsou vědecké diskursy výsledkem určitých mocenských vztahů. Když se mocenské vztahy změní, změní se i vědecké diskursy.
Foucaultovy myšlenky o epistemologii a filozofii vědy mají několik důsledků. Za prvé, naznačují, že věda není tak neutrální a objektivní, jak se obvykle předpokládá. Za druhé, naznačují, že věda je vždy ovlivněna sociálními, politickými a kulturními faktory. Za třetí, naznačují, že vědecké diskursy jsou výsledkem určitých mocenských vztahů.
Zde jsou některé konkrétní příklady Foucaultovy práce:
Ve své práci Zrození kliniky (1963) Foucault zkoumá, jak se změnil způsob, jakým je v moderní společnosti vnímáno a léčeno šílenství. Podle Foucaulta byla změna způsobena změnou vědeckého diskursu o šílenství.
Ve své práci Vývoj trestu (1975) Foucault zkoumá, jak se změnil způsob, jakým je v moderní společnosti trestáno. Podle Foucaulta byla změna způsobena změnou vědeckého diskursu o trestu.
Ve své práci Výzva k genealogii (1971) Foucault představil metodu genealogie, která se používá k zkoumání historie vědy. Genealogie se zaměřuje na to, jak se vědecké diskursy mění v průběhu času a jak jsou ovlivněny sociálními, politickými a kulturními faktory.
Robert Merton
Teorie Středního dosahu
Myšlenky:
- sociologie nemá stejný charakter jako přírodní vědy
- není zde příležitost budovat velkou teorii
- Alternativa je derivovat tzv. teorii středního dosahu z dat.
V knize Neočekávané důsledky (1936) Robert K. Merton zkoumá, jak mohou mít vědecké objevy neočekávané a nepříznivé důsledky. Merton tvrdí, že vědecké objevy jsou vždy zasaženy sociálními faktory, které mohou vést k neočekávaným důsledkům.
Merton rozlišuje mezi eufunkčními a dysfunkčními neočekávanými důsledky. Eufunkční neočekávané důsledky jsou pozitivní, zatímco dysfunkční neočekávané důsledky jsou negativní.
Merton dává několik příkladů eufunkčních neočekávaných důsledků. Například objev elektřiny vedl k rozvoji elektrických zařízení, která zjednodušila a zrychlila lidskou činnost.
Merton také dává několik příkladů dysfunkčních neočekávaných důsledků. Například objev atomové bomby vedl k rozvoji jaderných zbraní, které představují hrozbu pro lidstvo.
Mertonovy myšlenky o neočekávaných důsledkech měly velký vliv na sociologii vědy. Mertonovy práce pomohly vědcům pochopit, že vědecké objevy mohou mít komplexní a někdy i nepředvídatelné důsledky.
Zde jsou některé konkrétní příklady Mertonových argumentů:
Merton tvrdil, že vědecké objevy jsou vždy zasaženy sociálními faktory, jako jsou politické, ekonomické a kulturní faktory. Tyto sociální faktory mohou vést k neočekávaným důsledkům.
Merton tvrdil, že eufunkční neočekávané důsledky jsou pozitivní. Například objev elektřiny vedl k rozvoji elektrických zařízení, která zjednodušila a zrychlila lidskou činnost.
Merton tvrdil, že dysfunkční neočekávané důsledky jsou negativní. Například objev atomové bomby vedl k rozvoji jaderných zbraní, které představují hrozbu pro lidstvo.
David Bloor
Hlavní přínos Davida Bloora k epistemologii a filozofii vědy lze shrnout takto:
Bloor odmítl tradiční epistemologický pohled na vědu, který tvrdí, že vědecké znalosti jsou objektivní a neutrální. Podle Bloora jsou vědecké znalosti vždy ovlivněny sociálními faktory, jako jsou kulturní hodnoty, politické zájmy a ekonomické podmínky.
Bloor rozvinul koncept sociálního konstruktivismu, který tvrdí, že vědecké znalosti jsou konstruovány sociálními praktikami. Podle Bloora vědci neobjevují svět tak, jak skutečně je, ale vytvářejí si vlastní obraz světa na základě svých sociálních zkušeností.
Bloor zavedl řadu konceptů, které jsou důležité pro sociální konstruktivismus, jako jsou symmetry principle, impartiality a reflexivity.
Bloorovi myšlenky o epistemologii a filozofii vědy měly velký vliv na rozvoj těchto oborů. Bloorovy práce pomohly vědcům pochopit, že vědecké znalosti jsou sociálním produktem a že jsou vždy ovlivněny sociálními faktory.
Zde jsou některé konkrétní příklady Bloorových argumentů:
Bloor tvrdil, že vědecké znalosti jsou vždy ovlivněny sociálními faktory, jako jsou kulturní hodnoty, politické zájmy a ekonomické podmínky. Například teorie evoluce je ovlivněna kulturními hodnotami, které preferují vysvětlení, která jsou založena na přírodním výběru.
Bloor tvrdil, že vědci neobjevují svět tak, jak skutečně je, ale vytvářejí si vlastní obraz světa na základě svých sociálních zkušeností. Například vědci, kteří jsou členy určité vědecké komunity, mají tendenci přijímat teorie, které jsou v souladu s hodnotami této komunity.
**Bloor tvrdil, že sociální konstruktivismus je impartialní, protože se zaměřuje na sociální faktory, které ovlivňují vědecké znalosti, bez ohledu na to, zda tyto faktory jsou pozitivní nebo negativní. Například Bloor zkoumal, jak jsou vědecké znalosti ovlivněny politickými zájmy, a to jak pozitivně, tak negativně.
**Bloor tvrdil, že sociální konstruktivismus je reflexivní, protože se zaměřuje na to, jak sám sociální konstruktivismus ovlivňuje vědecké znalosti. Bloor zkoumal, jak sociální konstruktivismus ovlivňuje způsob, jakým lidé chápou vědu.
Bloorovi myšlenky o epistemologii a filozofii vědy jsou stále relevantní v dnešním světě. Vědecké znalosti mají stále větší dopad na společnost a je důležité, abychom byli vědomi sociálních faktorů, které ovlivňují tyto znalosti.
Bernard Barnes
Konceptuání relativismus.
Barnes mluví o konceptuálním relativismu, kde koncepty a kategorie nejsou fixni a universální ale jsou místo toho historicky a sociálně konstuované. to znamená, že způsob jakým uvažuje o světě je tvarován naším sociálním a kulturním kontextem.
Role rétoriky ve vědě
Barnes říká že věda není jednoduše objektivní hledání faktů ale také rétorická aktivita.
Sociální distribuce znalostí
Barnes argumentuje že znalosti a vědění není rovnoměrně rozložené do společnosti ale místo toho je koncentrováno v rukách elit. ˇříká že to může mít řadu negativních konsekvencí jako posilování sociálních nerovností a také zabraňování vyvíjení nových znalostí.
Sociologie vědecké praxe
není jednoduše následování vědeckých pravidel ale také ovlivněna sociálními faktory jako je moc a autorita
Bruno Latour
ANT nebo akcionistická teorie vědy je teoretický rámec pro studium vědy, který byl vyvinut Bruno Latourem a jeho kolegy. ANT odmítá tradiční epistemologický pohled na vědu, který tvrdí, že věda je objektivní a neutrální. Místo toho ANT tvrdí, že věda je sociální a politická činnost, která je vždy ovlivněna sociálními a politickými faktory.
Hlavní myšlenky ANT lze shrnout takto:
- Vědci nejsou pouhými pozorovateli světa, ale aktivně jej konstituují svými činnostmi. Latour tvrdí, že vědci nejsou pouhými pozorovateli světa, kteří objevují objektivní realitu. Místo toho tvrdí, že vědci jsou aktivní účastníci, kteří pomáhají vytvářet realitu svými činnostmi.
- Věda je sociální a politická činnost. Latour tvrdí, že vědecké teorie jsou vždy ovlivněny sociálními a politickými faktory, jako jsou kulturní hodnoty, politické zájmy a ekonomické podmínky. Například teorie evoluce byla ovlivněna kulturní hodnotou, která preferuje vysvětlení, která jsou založena na přírodním výběru.
- Věda je aktocentrická, což znamená, že se zaměřuje na aktéry.** Latour definuje aktéry jako jakékoli entity, které mohou jednat, a to včetně lidí, věcí, idejí a institucí. Například v případě vědecké teorie evoluce jsou aktéry nejen vědci, ale také zvířata, fosílie a experimentální zařízení.
English version
Philosophy of Science and Epistemological Discussions on the nature of social science.
(Weber, Popper, Kuhn, Feyerabend, Schutz, Winch, Foucault, Merton, Bloor, Barnes, Latour)
a list of some of the main thinkers in epistemology and philosophy of science in social sciences:
Auguste Comte: A French philosopher and sociologist who is considered to be the founder of positivism. He argued that social science should be based on the same principles as the natural sciences.
Émile Durkheim: A French sociologist who developed the concept of social facts. He argued that social facts are external to individuals and have a coercive influence on their behavior.
Max Weber: A German sociologist who developed the concept of verstehen. He argued that social scientists need to understand the subjective meanings that people attach to their actions.
Ernst Mach: An Austrian physicist and philosopher who developed the principle of economy of thought, which argues that scientific theories should be as simple as possible.
Wilhelm Dilthey: A German philosopher and sociologist who developed the distinction between nomothetic (causal) and idiographic (interpretive) approaches to social science.
Clifford Geertz: An American anthropologist who developed the concept of thick description, which argues that social phenomena should be understood in their cultural context.
Thomas Kuhn: An American philosopher of science who developed the concept of paradigm shifts, which argues that scientific revolutions occur when new paradigms emerge.
Paul Feyerabend: An Austrian-born American philosopher of science who argued against the idea of a unified methodology for science.
Bruno Latour: A French sociologist of science who developed the concept of actor-network theory, which argues that social and scientific objects are not simply passive entities, but are actively involved in shaping scientific knowledge.
Pierre Bourdieu: A French sociologist who developed the concept of habitus, which argues that social structures are internalized by individuals in the form of dispositions or habits.
Anthony Giddens: A British sociologist who developed the concept of structuration theory, which argues that social structures and human agency are mutually constitutive.
Philosophy of science is the branch of philosophy that investigates the nature of science, the methods of scientific inquiry, and the relationship between science and reality. In the context of social sciences, Philosophy of science addresses the unique challenges of studying human behavior, society, and culture.
Key questions addressed by Philosophy of science in social sciences include:
What is the nature of social facts? Social facts are aspects of society that exist independently of individuals, such as norms, values, and institutions. How can we study and understand these phenomena scientifically?
How can we reconcile the subjective nature of human experience with the objective goals of science? Social science often involves understanding the subjective meanings and interpretations of people’s actions and experiences. How can we make sense of these subjective experiences using objective scientific methods?
How can we balance the demand forgeneralizability with the need to understand the unique context of social phenomena? Social science research often aims to make generalizations about human behavior and society. However, social phenomena are also shaped by specific historical, cultural, and geographical contexts. How can we strike a balance between these two important goals?
Main schools of thought in Philosophy of science in social sciences include:
Positivism: Positivists believe that social science can be studied using the same methods as natural sciences. They emphasize the use of quantitative data, statistical analysis, and controlled experiments.
Interpretivism: Interpretivists believe that social science requires a different approach than natural sciences. They emphasize the use of qualitative data, such as interviews, observations, and documents, and they focus on understanding the subjective meanings and interpretations of participants.
Critical theory: Critical theorists argue that social science should be used to critique and challenge existing power structures and social inequalities. They emphasize the importance of social justice and the role of social science in advocating for positive social change.
Current debates and issues in Philosophy of science in social sciences include:
The role of values in social science research: Can social scientists conduct objective research without being influenced by their own values and biases?
The relationship between social science and policy making: Can social science research provide reliable guidance for making policy decisions?
The ethics of social science research: How can social scientists protect the privacy and well-being of their research participants?
The most prominent thoughts in the epistemological discussions on the nature of social science:
The relationship between social science and natural science: Is social science fundamentally different from natural science, or can it be studied using the same scientific methods?
The nature of social facts: Do social facts exist independently of individuals, or are they simply the product of human interpretation?
The role of language and meaning in social science: How do language and meaning shape our understanding of the social world?
The role of values and subjectivity in social science: Can social scientists avoid bias and subjectivity in their research?
The relationship between social science and policy: Can social science research be used to inform public policy?
Here is a summary of the different perspectives on these issues:
Positivists: Positivists believe that social science can be studied using the same methods as natural science. They emphasize the use of quantitative data, statistical analysis, and controlled experiments. They believe that social facts exist independently of individuals, and that social science research can be objective and value-free.
Interpretivists: Interpretivists believe that social science requires a different approach than natural sciences. They emphasize the use of qualitative data, such as interviews, observations, and documents. They focus on understanding the subjective meanings and interpretations of participants. They believe that social facts are created through social interaction, and that social science research is always subjective and value-laden.
Critical theorists: Critical theorists argue that social science should be used to critique and challenge existing power structures and social inequalities. They emphasize the importance of social justice and the role of social science in advocating for positive social change. They believe that social science should be used to empower marginalized groups and to promote social change.
- Science as a Vocation 1918
- The main purpose of science is keeping and civilization and culture
- Science does not provide answers to fundamental questions
- How to live their lives
- What to value
Indoctrination
- A role of a teacher – impart knowledge
- Never preach their personal political views
- Separates fact from the value in politics
- The personality of a scientist:
- Allowing them to be wholly devoted to his work
Science as Impressum
- Weber shows the inequity of the system
- Not the best people are promoted or recognized
- Great teacher vs great leader
- Great teachers are forgotten
- Students are impressed by performance – a great leader has a big impact
Practical Purpose
- The Past – the only purpose of social sciences
- Was creating evaluation judgement about
- Economic or politic provisions by state.
- Science can not teach anyone “what to do”
- But only what he/she CAN do in certain conditions
- And also what he/she wants to do
Objectivism
- The main assumption:
- Possibility to recognize “objective rules”
- It would imply – the prediction of future states of the society in an objective way
- Vs…. WEBER – emphasises particularity of knowledge
About knowledge
- Knowledge about human reality by ephemeral human mind (Geist)
- → only a part of the reality
- – often – we consider our knowledge as complete reality
- Our knowledge is always particular and selective
- We cannot recognize all the coincidences in
- A static or dynamic way
Recognition vs evaluation
- Analysis of empirical reality
- Vs
- Demonstration practical opinion
- “values” – would create “polytheism of values”
- A battle defined by John Stuart Mill
- Values are relative – always is the relationship to conditions – they aren’t determined by objects
Prediction of future
- It is a mutual thing for Social and Natural Sc
- Example: smashing a stone
- Impossible to predict in which directions all the crumbles will fall
- Unpredictable – the same as the behaviour of any social group
Cognitive vs evaluative
- The theory is not a set of instructions – no recipes
- Not to blend empirical and theoretical fields – different approaches
- Natural sciences can answer what to do and how to manage our lives technically
Beliefs vs science
- Positive expert sciences – has no impact to the beliefs and opinions – should be non-evaluative
- Human beings need to believe – some “gods” are excluded and some are served – More salient than science
Cognition of reality
Rationality, causality, methodological individualism, value neutrality, understanding and “ideal types”
Rational behaviour
- Instrumentally rational
- Ideal instruments for attaining goals set by the mind
- Valuative rational
- Ideal instruments for fulfilling an actor’s values or beliefs
- Affective rational
- Instruments for fulfilling goals on an emotional base
- Traditionally rational
- Sustaining traditions which lost their purpose
What is important?
- Connection with our values and interests
- Causality – the probability of change
- A previous occurrence + or – probability
- Metodological individualism:
- The causal process is not set by a group but personal motivation of individual actors of the group
Ideal types
a defined type of concept in social theory
Example:
ideal types of authority
- traditional
- rational
- charismatic
- Falsifiability is the first criterion
- Science vs non-science
- The task of the scientific discovery
- To give a logical analysis of the processes (hypothesis and testing)
- Inductive logic – does not always work
- We can not always make a generalization
- Induction – must come from theory (not single empirical issues)
Scientific discovery
- Inductive knowledge – confusion of psycho problems with epistemological
- Psychologism – ideas derived from creative intuition – irrational element
- Psychology of knowledge vs the logic of knowledge
- Empirical facts vs the logic of relations
Falsifiability
- Theories are not empirically verifiable
- Falsiability should be taken as a criterion for demarcation
- The game of science is without end
- A hypothesis proposed and tested –
- Not be allowed to drop out without “good reason”
- The Structure of Scientific Revolutions
- Normal science
- Research – attempt to force nature into conceptual boxes
- Shift – subverts existing tradition
- Paradigms = attract people from competing modes of scientific activity + open-ended research
Paradigms
- Create avenues of inquiry
- Formulate questions
- Select methods with which examine questions
- Define areas of relevance
- Establish or create meaning
Paradigm changes
- 1) result of discovery – the novelty of facts
- 2) result of invention – the novelty of theory
- professionalization leads to the restriction of scientists’ vision
Emergence of theories
- The theory is not able to solve the problems stated by this theory
- => establishing new rules
- possible cause by the changes in the social climate
- no surprise- the change takes a long time to be recognized
Three results of the crisis
- Back to normal
- Science proves ability to handle the crisis
- The problem resists and is labelled
- Resulting in failure to possess the necessary tools
- A new candidate for the paradigm emerges
- Paradigm wars
Progress
The old paradigm is declined
1) Theory is rejected when outcomes predicted
2) No theories can solve all the puzzles
3) one failure is not enough to reject the theory
4) imperfection of the data theory fit
Normal science
- Against method 1975
- Science in a free society 1978
- Anarchistic view of science
- Rejection of the existence of a universal method
- Sociology of scientific knowledge
Science – anarchy
- Anarchism is more human – add more to progress than order
- The only principle which doesn’t restrain is:
- Anything goes
- Possible to use hypotheses which are in contradiction with proven theories or empirical results
New or old ideas
- The condition requiring a new hypothesis to agree with an old theory – goes nowhere
- The quantity of theories is profitable for science – uniformity weakens the critical force
- Every idea can enrich our knowledge – no idea is too obsolete or absurd
Theory vs data
- No theory ever agrees with all the facts – some of them were aquired in the time of the former theory
- Neither science nor rationality is not universally superior to other types of knowledge
- Science is neither a single tradition nor the best tradition – except for people who have become accustomed to its presence, benefits and disadvantages.
- Power and knowledge are co-constituting
- Dyadic concept
- Words and things 1966
- Archaeology of knowledge 1969
- Modern vs classic epistémé
From Structure to Time
- Typology of knowledge
- Not possible to derive the new one from the previous one
- “discourse”
- Movement from archaeology to genealogy
- Sociology is not developed as natural sciences
- No option to create a “big theory”
- The alternative is to derive the “middle range theory” from the empirical data
Middle range theory
Functions:
- Generalization, systemization, explanation
- Generate presumptions for following “big theory”
- Conceptual support for empirical research
- Actor-network-theory
- The doubted inevitability of a border between
- nature and society
- A concept of “hybrid actors”
- Material objects can acquire “human qualities”
Non-human actors
Each actor is shaped by the “heterogeneous network” which consists of other actors