Aktuality z Výzkumu

Momentálně pracujeme na výzkumném projektu

Únik z metropole

Projekt Únik z Metropole se zabývá jednotlivci a rodinami, kteří se z nejrůznějších důvodů odstěhovali z městského prostředí na venkov nebo do rurálního okolí velkoměsta. V rámci projektu analyzujeme motivační faktory, ale i rozhodovací proces, který vede k samotnému rozhodnutí, ale i k výběru lokality. Mapujeme sídelní preference a vlivy podílející se na jejich vzniku, ať už se jedná o vlivy zprostředkované nebo vlastní zkušenost.

Migrace z městských center do venkovských oblastí je často vysvětlována nostalgickým hledáním venkova. Nicméně řada výzkumů zabývajících se tímto tématem ukazuje, že toto jednoduché prohlášení nevysvětluje ani samotné důvody pro odchod z města a ani zdaleka složité předivo motivačních vláken, která vedou ke konečnému rozhodnutí výběru místa pro bydlení. Jednoduchým způsobem není možné vysvětlit ani přiliv nových obyvatel do oblíbených venkovských lokalit a objasnění situace v méně oblíbených venkovských regionech neposkytuje tento přístup vůbec. Pro nalezení důvodů proč někteří lidé zvolí jedno místo a jiní lidé preferují jiné místo, je nutné se ponořit do zkoumání motivací hlouběji. Klíč k pochopení struktury decentralizačního migračního chování leží nepochybně v rozmanitosti způsobů, jakými různé skupiny lidí vnímají pozitiva a negativa určitých míst.

V rámci projektu Únik z Metropole (Urban Escape) nabízíme spolupráci makléřům v oblasti realit!

Jste odborník v realitách a pomáháte klientům najít nový domov na venkově nebo někde mimo metropoli? Prostřeednictvím našeho výzkumu chceme pochopit, co všechno je pro ně důležité. Zapojte se do našeho výzkumu a získejte cenné poznatky pro svou práci. Nabízíme exkluzivní sdílení našich výzkumných výsledků.

Šárka Tesařová, sarka@saturnin.eu

Fáze výzkumu

I.Fáze

Příběhy kontraurbanizace

V první fázi, kterou jsme nazvali Příběhy Kontraurbanizace, provádíme nestrukturované rozhovory se samotnými aktéry této změny, zaměřujeme se především na důvody jejich rozhodnutí a proces výběru lokality, případně konečného objektu. Zjišťujeme sociální vazby, ekonomické souvislosti, vlivy životního stylu a hodnot rodiny a nakonec způsob vytváření sídelních preferencí prostřednictvím druhotných zdrojů a vlastní zkušenosti. Získáme tím ucelený zajímavý příběh, který analyzujeme metodami narativní analýzy, hledáme v příbězích společné prvky, které následně využijeme pro další fáze výzkumu. Časem zvážíme i sdílení jednotlivých příběhů po úpravách zajišťujících anonymitu respondenta.

Shrnutí našich dosavadních rozhovorů je k dispozici v přehledu, kde jsou u každého dotazovaného uvedeny základní charakteristik místa, způsob hledání místa a faktory, které byly v tomto případě rozhodující. Z těchto několika málo rozhovorů vyplývá, že téma stěhování na venkov je poměrně komplexní a obsahuje celou řadu témat, která na první pohled nevypadají, že s tímto tématem souvisí. V řadě případů narážíme na sídelní preference, které úzce souvisí s dětstvím dotazovaných osob nebo se může v některých případech jednat pouze o některé životní období, které zanechalo nesmazatelnou stopu ve vzpomínkách a někteří lidé přiznávají, že jim trvalo velice dlouho tento motiv ve svém podvědomí odhalit. V řadě případů jsou ovšem motivy pragmatické, zaměřené na benefity daného místa, ať už je to sportovní vyžití u mladých lidí nebo přítomnost občanské vybavenosti v místě u lidí v pokročilejším věku. Nicméně téměř ve všech případech hrají významnou roli sociální kontakty v daném místě. Jak jsme zjistili, je to jeden z klíčových faktorů, který přispívá spokojenosti člověka v dané lokalitě ať už o tomto tématu při výběru místa přemýšleli nebo ne. Na základě tohoto zjištění uvažujeme o třetí výzkumné fázi, která by byla postavena na zúčastněném pozorování.

Shrnutí výzkumných rozhovorů a situací provedených v rámci první části kvalitativního sběru dat, naleznete v sekci “Výzkum”. U každého jednotlivého případu je vždy popsána situace a nejvýraznější prvky celého příběhu. Účastníci jsou z důvodů anonymity pojmenováni fiktivními jmény. Fotografie jsou ve většině případů pouze ilustrativní, opět z důvodu zajištění anonymity dotazovaných. Počítáme se zveřejněním reálné fotodokumentace na závěr projektu, samozřejmě za předpokladu, že k tomu získáme souhlas.

Pohled realitního odborníka

Kromě vyjádření samotných aktérů prostřednictvím nestrukturovaných rozhovorů, získáváme také názory a zkušenosti odborníků z realitního trhu, které jsou vzhledem ke zkušenosti s mnoha případy klíčové svou schopností nadhledu na fenomén. Pohled z vyšší perspektivy nám umožní identifikovat rozhodovací vzorce, které migrační chování jedinců i rodin významně ovlivňují. Na základě takto získaných dat vytváříme pomocí námi zvoleného metodologického přístupu “reason analysis” rozhodovací schéma pro standardizovaný dotazník, který budeme distribuovat ve druhé-kvantitativní fázi projektu. Pohled profesionála zajistí především pokrytí alternativ, které bychom při malém vzorku dotazovaných mohli vynechat. a nezahrnuli bychom je do možností standardizovaného dotazníku v další, kvantitativní fázi výzkumu.

Výzkumný Projekt

Současný stav poznání

Fenomén migrace mění tvář společnosti významnou měrou. Migrující subjekty mění charakter společnosti nejen v místě kam odcházejí ale v místě odkud odcházejí. Jedná se o změny na sociální úrovni, ale v případě větších migračních toků může docházet i ke změnám institucionálním. V řadě případů s sebou nese i změny charakteru samotné krajiny z pohledu životního prostředí, ale i z pohledu architektonického (Dahms, McComb 1999).

V rámci specifického fenoménu migrace z městského prostředí do venkovského, můžeme pozorovat viditelné změny především v přijímajícím prostředí. Noví obyvatelé mohou přinášet svůj sociální a kulturní kapitál do míst kam přicházejí a nebo naopak vytvořit velmi uzavřenou komunitu, která se s původními obyvateli nepropojuje a vznikají tak oddělené světy s odlišnými požadavky, nároky a potenciálně i zdroj konfliktů (Moss 2006). Abychom mohli popsat a pochopit jevy, ke kterým dochází v cílových, ale i v původních (opouštěných) lokalitách, je klíčovou informací motivace k migraci a výběru místa (Moss, Glorioso 2014). Pokud se zaměříme na důvody proč odcházejí a proč vybírají určité místo, kde se chtějí usadit, můžeme z této výpovědi rekonstruovat jaká jsou jejich očekávání od samotnoho aktu migrace a jaké budou pravděpodobné důsledky jejich migrační strategie pro cílovou lokalitu (Halfacree 200

Teoretické Souvislosti

Součástí teorie individualizace Ulricha Becka je předpoklad, že individuum akceptuje odpovědnost za vytváření svého vlastního života včetně vlivů, které nemůže ze své pozice žádným způsobem ovlivnit. Těmi jsou myšleny především problémy na institucionální úrovni způsobené systémovými rozpory, které ovšem jeho život reálně ovlivňují. Na druhou stranu proces individualizace umožnuje nalézt své místo ve společnosti bez ohledu na tradiční struktury a tím reálně otevírá možnost hledat ideální variantu vlastní biografie prostřednictvím změny lokality působení, v tomto případě bydliště. V této souvislosti je možné odchod z městského prostředí na venkov vnímat jako součást tvorby vlastních životních podmínek, tedy vypořádání se s nevyhovujícími atributy místa odkud jedinec odchází a nalezení vhodného místa, které se tak stává součástí aktivního vytváření životních podmínek individua (Beck 2002).

Definice vlastních životních podmínek tedy v tomto případě obsahuje charakteristiku místa, které se stává novou základnou pro vytváření vlastního životního příběhu. Součástí snahy o kontrolu nad vlastním životem se tedy stává i vytvoření ideálně autonomního sociálního prostoru, který bude možno mít alespoň částečně pod kontrolou, tedy definovat vlastní sociální prostor v rámci reálného fyzického prostoru, který ještě není sociálně definován jinými skupinami do takové míry, jak se děje v urbánním prostoru, kde jednotlivá místa mohou mít i více sociálně definovaných funkcí. V rurálním prostředí zůstává ještě prostor pro realizaci vlastních sociálních definic daného místa. V teorii Henriho Lefébvra o produkci prostoru je tato snaha přisuzována především společnostem. Nicméně nahlíženo na jednotlivce jako na odpovědnou aktivní jednotku v dynamice sociálního života, může jednotlivec řešit svoji akceptovanou odpovědnost podobnými mechanismy, tedy vytvořením vlastního sociálního prostoru kolem sebe. V rámci možností může pak prostor definovat vlastními vzorci, které budou vyhovovat jeho vlastním potřebám (Lefébvre 1991).

Vymezení pojmů

Migrační pohyb, který směřuje z měst mimo metropolitní regiony můžeme označit souhrnným názvem „decentralizační migrace“ Je možné se setkat i s pojmem „proces residenční decentralizace“ ve shodném významu (Halfacree 2008).

Definovat přesně význam pojmů město („městské prostředí“) a venkov („venkovské prostředí“) je poměrně problematické. Vzhledem k tomu, že se budu právě charakteristikami těchto prostředí zabývat detailně při popisování jednotlivých lokalit, vytvořím si pro obecná vyjádření jednoduchou pracovní definici. „Město“ bude znamenat oblast vymezenou katastrální mapou jako tzv. Intravilán obce, větší než 100 000 obyvatel. Ostatní území pak mohu definovat jako „území mimo metropolitní regiony“. Charakterem jednotlivých lokalit mimo město se budu velmi detailně zabývat ve svém výzkumu, proto je nebudu v tuto chvíli nijak rozlišovat.

V existující literatuře k tématu decentralizační migrace je možné nalézt více pojmů, které označují určitou část tohoto souhrnného fenoménu a často se jejich významy překrývají nebo označují shodný fenomén sledovaný z jiného zorného úhlu

Kontraurbanizace („couterurbanisation“)
Amenitní migrace („amenity migration“)
Lifestyle migration

Jedním z nejvíce používaných termínů je kontraurbanizace („counterurbanisation“). Tento koncept zahrnuje obecnou představu o střední třídě která odchází na venkov z důvodů většího pohodlí, prostoru a částečně z důvodu zvýšení sociálního statusu, tedy jakýsi „mainstream“ v migraci do venkovských lokalit (Mitchell 2004, Halfacree 2011). Tento jev je někdy v literatuře nazýván „counterurbanisation story“ (Grimsrud 2011, Halfacree, Rivera 2012). Tento „příběh“ implicitně zahrnuje řešení velmi obvyklého přání vlastnického bydlení v rodinném domě. Toto řešení se zároveň vypořádá s nedostatkem prostoru a možností upravovat bydlení dle svých představ. Tyto potřeby představují hlavní důvody, které přimějí rodinu nebo jednotlivce k rozhodnutí se přestěhovat. V této souvislosti je možno považovat za významné zpřesnění důvodu pro stěhování, jak je uvádí Peter Rossi (Rossi 1955a: 467), totiž ne samotný nedostatek prostoru, ale momentální změna potřeb rodiny způsobená např. zvýšením počtu členů rodiny (narození dítěte apod.). Současnou podobu rozboru úlohy pro rozbor motivací uvádí Hans Zetterberg (Zetterberg 2012), když rozlišuje a) důvody pro opuštění původního sídla, tedy jak hodnotí svou „původní adresu“ „previous choice“, b) důvody pro přestěhování na novou adresu „prospective choice“ a c) bezprostřední příčinu změny „trigger event“, tedy jakýsi „spouštěč akce“. (Zetterberg 2012: 43) V jiné své publikaci Zetterberg podrobně rozlišuje mezi racionálním a emocionálním rozhodováním. (Zetterberg 2009: 155-160)

Nicméně samotný koncept kontraurbanizace je označován jako chaotický. Jeho obsah není jednotně definován a také je používána řada dalších pojmů jako „anti-urbanisation“ nebo „ex-urbanisation“ ale i „de-urbanisation“. Obsahy těchto pojmů se velmi často překrývají (Mitchell 2004, Simon 2009).

Další koncept používaný v podobné souvislosti je amenitní migrace („amenity migration“). Tento je zaměřen na jedince, kteří odcházejí i do odlehlých lokalit a hledají tam intenzivnější kontakt s přírodou a zemí než běžný „counterurbanisation mainstream“ (Halfacree 2001; Moss 2006, Glorioso, Moss 2006, Osbaldiston 2010). Fenomén amenitní migrace je možné odlišit od kontraurbanizace právě svými specifickými důvody, které mohou být definovány dvěma základními typy: kvalita životního prostředí a kvalita sociálního prostředí (Moss 1994).

Benson a O‘Reilly představují jinou perspektivu pohledu na migraci tzv „lifestyle migration“, kde důvody k odchodu na venkov jsou spojeny s žádaným životním stylem (Benson, O‘Reilly 2009). V tomto případě je hlavním důvodem migrace hledání „dobrého života“ (good life) (Benson, O’Reilly 2009 str. 621). Vzhledem k tomu, že cílové místo je nazíráno jako součást životního stylu, můžeme tedy očekávat důsledně zvažovanou volbu, která není primárně založena na finančních aspektech. Nicméně to neznamená, že ekonomické důvody nehrají v těchto migračních strategiích žádnou roli. Naopak v některých případech jim právě migrace umožní život ve větším materiálním komfortu, než by byl dosažitelný v původním domově. Ekonomické faktory se prolínají s faktory ostatními I když v těchto případech nejsou klíčové nebo převažující. (Benson, O’Reilly 2009 str. 621).

Všechny uvedené koncepty jsou zaměřené na migraci, která je dobrovolná a neřeší základní potřeby přežití nebo ekonomické nouze, ale jakési vyšší aspirace („higher aspiration“) (Petersen 1958). Jedná se tedy v každém případě o migraci „privilegovanou“. (Benson 2012). Této situaci je velmi vhodně přizpůsobena metoda analýzy zdůvodnění (Reason Analysis). Zabývá se jen konkrétní skupinou rodin, které uskutečnili dané přestěhování. Je tedy možno specifikovat právě tuto „privilegovanou migraci“ prostřednictvím výběru rodin, které odešly z městské aglomerace do rodinného domku mimo město.

Role moderních technologií

Rozvoj technologií umožnil nárůst mobility (Moss 2006) a právě s rozvojem telekomunikačních technologií dochází k obecnému zvýšení mobility obyvatelstva ekonomicky rozvinutých zemí a důsledkem je právě sílící trend odchodu z velkých městských aglomerací do venkovského prostředí. Pro manifestaci změn v krajině je také důležitý životní styl nových obyvatel. Jedná-li se o příchozí, kteří si zachovávají své spojení s městem ve svém každodením rozvrhu, pak lokality s tímto charakterem nabývá jejich potřeba dopravní obslužnosti a nabývá nutnost nových dopravních staveb, které mění ráz krajiny významě. Naopak jestliže přetrhali svoje vazby s městským životem a odcházejí na venkov za účelem změny životního stylu mohou mít rozdílný vliv na tvář krajiny, pokud součástí této změny je provozování zemědělské činnosti (Benson, O‘Reilly 2009)

Možné důvody pro výběr místa

V rámci konceptu kontraurbanizace odcházejí příslušníci střední třídy na venkov, aby si zajistili větší míru soukromí a klidu a částečně i zvýšili sociální status (Halfacree 2008, Benson, O‘Reilly 2009). V samotném výběru místa sehrává významnou roli visuální preference místa (Bijker, Haartsen 2012). Často jsou vyhledávány specifické vlastnosti míst („amenity“), které obvykle leží v typu krajiny, případně právě v sociálních strukturách daného místa (Moss 2006). Koncept amenitní migrace vysvětluje preference určitých míst prostřednictvím rozdělení míst na typy, které jsou spojené s určitými tématy: „sacred“ – téma vzestupu, „mundane“ – téma každodennosti (běžný, obvyklý stav), „liminal“ – téma absurdity (rozporuplnosti) nebo „profane“ – téma úpadku (Smith 1999). Lidé vyhledávají blízkost míst označovaných jako “sacred” a vyhýbají se místům “profane” (Osbaldiston 2012; Benson, O‘Reilly 2016; Moss 2006). Prostředí metropolí jsou často viděna jako místa symbolizující právě úpadek (Moos 2006). Případně může jít o přesun mezi místem

vnímaným jako běžné (mundane) do místa spojeného s tématem vzestupu (sacred). Žádaná místa jsou především panenská příroda (Moss 2006, Osbaldiston 2010) nicméně místa spadající do téže kategorie mohou být i ta, která jsou spojena s hrdinskými činy (Benson, O‘Reilly 2009).

Oba tyto přístupy vysvětlují migraci do oblíbených venkovských lokalit, které splnují daná kritéria pro “vhodné místo”. Nicméně I přesto můžeme najít silný migrační proud do méně oblíbených venkovských lokalit. Pro hledisko oblíbenosti lokality bylo v empirickém výzkumu na území Nizozemí použito hledisko ceny nemovitostí v dané lokalitě (Bijker, Haartsen 2012). Bylo zjištěno že i v těchto lokalitách je proud migrantů významný, nicméně jedná se o jiný typ migrantů s odlišnými motivy a jinou názorovou orientací. Detailní zkoumání rozdílnosti motivů mezi volbami určitých míst, je navrženo v rámci závěrů této studie jako inspirace pro další výzkumy (Bijker, Haartsen 2012 str.13)

Pro lepší porozumění motivům pro výběr určitého místa k bydlení v rámci privilegované migrace, je možné změnit pohled jakým se na tento fenomén nahlíží. Jedním z důvodů pro opouštění měst a stěhování na venkov může být také hledání tzv. “dobrého života” (Benson, O’Reilly 2009 str.621), kterou se migranti rozhodují docílit v rámci svého rozhodnutí opustit místo kde žijí a odejít jinam. Je to právě ten pohled, kde je nahlíženo na motivace migrantů v souvislosti s jejich představou o tom jak má vypadat žádoucí životní styl, který je “ten pravý” právě pro ně. Z tohoto pohledu můžeme nalézt podobné motivy u skupiny Britů odcházejících do jižní Francie stejně jako u Australanů, kteří odcházejí z měst na pobřeží, tzv. „Seachange“ (Osbaldiston 2010). Ačkoliv se jedná o odlišnou lokalitu a odlišný příběh, tak motiv je jeden: Hledání tzv “good life”. Nicméně je zřejmé, že žádoucí životní styl znamená pro každou skupinu, a dost možná i pro každého jednotlivého člověka něco jiného. V konečném důsledku tedy některé “amenity” mohou mít jinou hodnotu pro různé migrující subjekty. Proces rozhodování o výběru místa bude tedy velmi záviset na tom jak vlastně chtějí žít. Zatímco můžeme najít důvody, které mnoho vzdělaných a finančně nezávislých Čechů vyhánějí z metropole, tak mnoho cizinců s víceméně shodnými charakteristikami je do metropole přitahováno a usazují se zde a žijí tady. Důvody proč si lidé vybírají určité místo kde budou žít, je uloženo v jejich představách o tom, co je právě ten jejich “dobrý život” (Benson, O‘Reilly 2009) Pokud se tato představa setká s charakteristikami místa pak se může toto místo stát cílem těchto „hledajících„

Motivace migrantů proč volí určité místo se mohou měnit v rámci toho zda lokalita je již zavedena jako lokalita oblíbená. Čím více se lokalita stává oblíbenější, pak může nastat efekt že další migranti odcházejí do tohoto místa, aby zvýšili svůj sociální status tím, že budou bydlet na tzv. “dobré adrese”, zatímco vlna migrantů která přišla před nimi měla důvody právě opačné, tedy uniknout z konzumního světa včetně jeho honby za společenským statusem (Benson 2015; Benson, O‘Reilly 2009). V této situaci může právě tento typ migrantů nacházet nové lokality splňující „jejich“ kritéria, která tato již “zavedená” lokalita nesplňuje. Tento jev nastává často v místech která jsou původně vyhledávaná pro svou panenskou přírodu a jakmile se do takové lokality nastěhuje příliš mnoho lidí, tak tato lokalita ztrácí tuto svoji charakteristiku a přestává být atraktivní pro stejný typ migrantů jako dříve (Moss 2006). Tedy motivace pro výběr daného místa může se může lišit nejen vzhledem k místu, ale i vzhledem k času.

Podle již provedených výzkumů se ukazuje, že lidé si tvoří pozitivní obrázek o místě, kam se chtějí přestěhovat více podle osobních důvodů jako je jejich předchozí zkušenost z prázdnin nebo určitý obrázek získaný z filmů nebo knih, než podle objektivních charakteristik krajiny nebo daného místa (Hjort, Malmberg 2006), ale také z reklamních materiálů společností, které se zabývají turistikou nebo přímo migrací do atraktivních lokalit (Benson, O‘Reilly 2009).

Významnou roli při výběru místa hraje také typ krajiny. Jedna z možných typologií byla definována třemi základními typy krajiny: zemědělskou (‘farmscapes’) divokou (‘wildscapes’) a sportovní, ve smyslu vyzývající k pokoření limitů (‘adventurescapes’) (Bell 2006, str. 150). Zde je možné zaznamenat zřetelný rozpor mezi žádanou idylickou krajinou (v českém kontextu symbolizované ladovskými obrazy venkova) a reálnými venkovskými místy. Typickým příkladem rozporu v pojetí “farmscape” je anglická představa venkovské idyly založené na malých víceméně ručně obdělávaných usedlostech je v přímém rozporu se současnou zemědělsko krajinou, která zahrnuje hospodářské objekty moderního zemědělství která s rurální idylou nemají nic společného. (Halfacree 2006a). Přesto I do takových míst se stěhují lidé. Můžeme se tedy domnívat, že I tato místa mohou mít pro migranty svůj půvab (Bijker, Haartsen 2012).

Hledání „rurální idyly“ (Halfacree 2006; Benson, O‘Reilly 2009) ani hledání vhodného sociálního nebo životního prostředí (Moss 2006) nejsou jediné důvody migrace do venkovských lokalit. Migranti mají ještě další motivy svázané s charakteristikami domu (housing), nižší náklady na bydlení v domě, důvody spojené s prací, případně bydlení blízko přátel nebo rodiny (Grimsrud 2011; Halfacree 1994; Halliday, Coombes 1995).

Empirické výzkumy v Českém prostředí

Empirické výzkumy provedené v českém prostředí potvrzují jako jeden z nejčastějších uváděných důvodů stěhování z města rodinné nebo bytové důvody (Tuček 2003; Maříková 2003), především přání bydlet ve vlastním rodinném domě (Posová 2004; Potočný 2006). Tato hlavní motivace tzv. „counterurbanisation story“ zůstává v českém prostředí nezměněna. V tomto kontextu je ovšem dobré zmínit, že řada respondentů vnímala koupi domu, zejména v letech, kdy ceny nemovitostí ještě nerostly, jako vhodnou investici také z ekonomického pohledu (Potočný 2006).

Významným motivem pro odchod z městské zástavby, který byl otestován v českém kontextu, je kvalita nejen přírodního, ale i sociálního prostředí (Bartoš 2011). Z hlučných a prašných centrálních částí měst mají obvykle zájem odejít především rodiny (Gremlica 2002). Zatímco rodinný dům ve městě je dostupný pouze pro nejvyšší příjmové kategorie, za katastrální hranicí města je tento typ bydlení dostupnější. Jistou roli v tomto procesu mohou sehrávat i kvalitnější bydlení a naplnění volného času (Bernard 2006).

Pro pochopení situace lidí, kteří odcházejí z města na venkov byla provedena studie zaměřená na to, odkud lidé odcházejí (Potočný 2006). Nejčastěji se jednalo o rodiny, které žily v nájemním bytě na panelovém sídlišti v Praze. Primární důvod jejich odchodu mimo město byl, že chtěli bydlet v objektu, jehož budou vlastníky, a tedy získají maximální míru nezávislosti v otázce uspořádání svého domova. Tatáž studie objevila, že důvodem odchodu do vlastního domu byla také změna sociálního prostředí, eliminace konfliktů se sousedy a hledání prostředí s menšími třecími plochami v sousedských vztazích (Potočný 2006). Navíc žádané statky, které jsou důvodem pro stěhování mimo Prahu, jsou především prostor, klid, příroda a bezpečnost (Potočný 2006). Tato studie tedy potvrdila některé závěry výzkumu provedeného Peterem Rossim (1955) a relevanci fenoménu amenitní migrace i pro současnou českou populaci.

Výzkumy realizované v českém prostředí se zaměřují i na faktory, které ovlivňují výběr konkrétních lokalit a jsou to:

dopravní obslužnost (Stanislav Kraft, Marián Halás, Michal Vančura 2014)
kvalita životního prostředí (Ouředníček, Temelová 2011)
upřednostnění jihu před severem (Štěpánková, Drbohlav 2014; Špačková, Ouředníček 2012)

Upřednostnění jihu před severem je velmi typické české specifikum potvrzené výzkumem sídelních preferencí v roce 2014, kde obecně jižní část České republiky je atraktivnějším cílem pro přestěhování než její severní část (Štefánková, Drbohlav 2014). Podle empirického výzkumu sídelních preferencí obyvatel je obecná vyšší oblíbenost jižního směru dána předpokládanou vysokou kvalitou životního prostředí v těchto oblastech (Štefánková, Drbohlav 2014).

Výše uvedené výzkumy jsou zaměřené jen na některé z mnoha faktorů popsaných
v zahraniční literatuře. Detailnímu rozboru rozhodovacího procesu proč si v rámci řešení své bytové situace rodina nebo jednotlivec zvolili určité konkrétní místo k bydlení se tyto výzkumy nevěnují.

Další faktory

Kromě výše uvedených faktorů z českého prostředí je popsána ještě řada dalších faktorů v literatuře ale v českém prostředí nebyly dosud předmětem výzkumu. Velmi detailně popsaným faktorem jako podstatným kritériem pro výběr lokality je hledisko estetické a tento aspekt je nahlížen jako esenciální pro určitý typ migrantů (Moss 2006). Dalším popsaným faktorem je duchovní hloubka místa (Locke 2006; Osbaldiston 2011) “spiritual dimension”, které shledává jako klíčový důvod pro výběr daného místa ve specifických případech. Působení okolí v estetické rovině je čistě záležitostí zraku, ale preference určitých míst ovlivněny i jinými smysly (Pink 2015). Opravdovost, nefalšovanost (Osbaldiston 2011) místa („authenticity“) nebo naopak jeho osobitost (Low 2003) může působit atraktivně. Místo může mít určitou specifickou vlastnost, určité uspořádání nebo jedinečný objekt. Můžeme se setkat i s přístupem kde estetického vnímání krajiny není nic jiného než náš pocit vytvoření ideální vize krajiny, kde se „cítíme bezpečně“ (Brook 2013 str. 111) tedy krajina, která poskytuje útočiště, ale zároveň dostatek zdrojů (Ingold 2002). Místo a krajina, která k němu náleží, může mít svůj příběh, který může mít největší vliv na naše vnímání místa (Cílek 2002). Ještě jiný pohled můžeme najít v dichotomii pojmů “landscape” a “taskscape” (Ingold 2002), která vystihuje rozdíl, zda je člověk součástí dění v daném místě nebo zda je jen pozorovatelem.

Cíle Projektu

Výzkum se zaměřuje na rodiny a jednotlivce, kteří se stěhují z území hlavního města mimo metropolitní území do rodinného domu.

Pro přehlednější mapování jejich důvodů pro výběr místa využijeme členění vlivů na „push effects“, tedy charakteristiky, které respondenty vyhánějí z jejich původního bydliště a „pull effects“, tedy charakteristiky, které je přitahují na nové místo (Walmsley 1998; Halliday, Coombes 1995).

Plánujeme vytvořit rozhodovací modely, které budou zahrnovat všechny zvažované charakteristiky cílového místa v příslušném pořadí a vzájemné závislosti, tedy vytvoříme strukturu priorit jednotlivých „pull factors“ pro jednotlivé rozhodovací modely. Počítám že z první fáze výzkumu získám více rozhodovacích modelů pro více typů respondentů.

Zároveň budou rozhodovací modely obsahovat charakteristiku výchozí situace, tedy lokality, odkud se respondent odstěhoval a jeho/jejich interpretaci negativ daného místa, tedy „push factors“.

Cílem je tedy vytvořit detailní přehled motivací pro výběru místa k bydlení, sílu jejich působení, pořadí důležitosti a jejich vzájemné závislosti.

Výzkumná otázka:

je zaměřena právě na zjišťování motivací, tedy : Proč lidé, kteří se stěhují z Prahy do blízkých okresů, volí určitou lokalitu?

Dílčí otázky:

Proč jsou některé lokality v okolí Prahy oblíbenější (dražší) než jiné?
Jaký typ migrantů je přitahován do určitých lokalit a jaké důvody v jejich rozhodnutí hrají roli?
Jaké přesně jsou priority rodin a jednotlivců, kteří se stěhují z města do jeho zázemí? Co je pro ně zajímavé (tzv. „pull factors“)?

Jaký vliv mají na výběr místa k bydlení důvody proč lidé odcházejí ze svého původního bydliště (tzv. „push factors“):
Jak dochází k rozhodnutí o výběru lokality? Jaké je rozhodovací schéma?

Odpovědi na tyto otázky pomohou získat přehled o motivacích a preferencích lokalit. Nové vhledy tak přispějí k doplnění a rozšíření stávajícího poznání v oblasti kontraurbanizace.

Hypotéza větší výměry poskytující možnost větší kontroly území.

Zároveň plánuji otestovat hypotézu, která by mohla přispět k vysvětlení migračního toku do méně oblíbených lokalit a podobně vzdálených, a to je možnost koupit větší výměru pozemku neboť v těchto lokalitách je ještě k dispozici a cenově dostupná. Tzv. „zavedené lokality“ jsou obvykle již zastavěné a větší plochy pozemků nejsou k dispozici. Domnívám se, že naleznu případy, kdy lidé mají zájem koupit relativně velký pozemek, aniž by měli zájem na něm cokoliv dělat, ale pouze deklarovat tento prostor jako vlastní. Jestliže se potvrdí tato hypotéza, pak budu hledat širší souvislosti pro takový jev. Tuto hypotézu podporuje také prokázaná existence tzv. „counterurbanisation cascade“, která se projevuje postupným stěhováním do více a více rurálních lokalit. (Champion 2001).

Literatura

Bartoš, M. (2011). Amenitní migrace do venkovských oblastí České republiky. Lesnická práce.

Beck, U., E. Beck-Gernsheim. 2002. Individualization. Institutionalized

Individualism and its Social and Political Consequences . London: Sage.

Bell, D. (2006). Variations on the rural idyll. Handbook of rural studies, 149-160.

Benson, M., & O’Reilly, K. (2009). Migration and the search for a better way of life: a critical exploration of lifestyle migration. The sociological review, 57(4), 608-625.

Benson, M. (2012). How culturally significant imaginings are translated into lifestyle migration. Journal of Ethnic and Migration Studies, 38(10), 1681-1696.

Benson, M., & Osbaldiston, N. (Eds.). (2014). Understanding lifestyle migration: Theoretical approaches to migration and the quest for a better way of life. Springer.

Benson, M. (2015). Lifestyle Migration: From the State of the Art to the Future of the Field. Two Homelands, 42, 9-23.

Benson, M., & O’Reilly, K. (2016). From lifestyle migration to lifestyle in migration: Categories, concepts and ways of thinking. Migration Studies, 4(1), 20-37.

Bernard, J. (2006). Sociální integrace přistěhovalců z velkoměsta na vesnici v České republice av Rakousku. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 42(04), 741-760.

Bijker, R. A., & Haartsen, T. (2012). More than counter‐urbanisation: Migration to popular and less‐popular rural areas in the Netherlands. Population, Space and Place, 18(5), 643-657.

Brook, I. (2013). Aesthetic appreciation of landscape. The Routledge companion to landscape studies, Oxon, Routledge, 108-18.

Cílek, V. (2002). Krajiny vnitřní a vnější. Dokořán, Praha.

Champion, T. (2001). The continuing urban-rural population movement in Britain: trends, patterns, significance. Espace Populations Societes, 19(1), 37-51.

Dahms, F., & McComb, J. (1999). ‘Counterurbanization’, interaction and functional change in a rural amenity area—a Canadian example. Journal of rural studies, 15(2), 129-146.

Fleck, Ch. and N. Stehr. (2010) Introduction. In: Lazarsfeld, P.F. (2010): Empirical Theory of Social Action. (Ch.Fleck & N.Stehr eds). Oxford: Bardwell Press. pp. 1-46. An Empirical Study of Social Action: Collected Writings. Edited by Christian Fleck and Nico Stehr.

Glorioso, R. S., & Moss, L. A. (2006). Santa Fe, a fading dream: 1986 profile and 2005 postscript. Moss, LAG Amenity Migrants: Seeking and Sustaining Mountains and Their Cultures, 73-93.

Gremlica, T. (2002). Neuspořádaný, neregulovaný az dlouhodobého hlediska neudržitelný růst městských aglomerací. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, 21-38.

Grimsrud, G. M. (2011). How well does the ‘counter‐urbanisation story’travel to other countries? The case of Norway. Population, Space and Place, 17(5), 642-655.

Halfacree, K. (2008). To revitalise counterurbanisation research? Recognising an international and fuller picture. Population, Space and Place, 14(6), 479-495.

Halfacree, K. (2011). ‘A solid partner in a fluid world’and/or ‘line of flight’? Interpreting second homes in the era of mobilities. Norsk Geografisk Tidsskrift-Norwegian Journal of Geography, 65(3), 144-153.

Halfacree, K. (2012). Heterolocal identities? Counter‐urbanisation, second homes, and rural consumption in the era of mobilities. Population, space and place, 18(2), 209-224.

Halfacree, K. H., & Rivera, M. J. (2012). Moving to the countryside… and staying: lives beyond representations. Sociologia Ruralis, 52(1), 92-114.

Halfacree, K. (2001). Constructing the object: taxonomic practices,‘counterurbanisation’and positioning marginal rural settlement. International Journal of Population Geography, 7(6), 395-411.

Halfacree, K. (2006). Rural space: constructing a three-fold architecture. Handbook of rural studies, 44-62.

Halfacree, K. (2006a). From dropping out to leading on? British counter-cultural back-to-the-land in a changing rurality. Progress in Human Geography, 30(3), 309-336.

Halfacree, K. H. (1994). The importance of ‘the rural’in the constitution of counterurbanization: Evidence from England in the 1980s. Sociologia ruralis, 34(2‐3), 164-189.

Halliday, J., & Coombes, M. (1995). In search of counterurbanisation: some evidence from Devon on the relationship between patterns of migration and motivation. Journal of Rural Studies, 11(4), 433-446.

Hjort, S., & Malmberg, G. (2006). The attraction of the rural: Characteristics of rural migrants in Sweden. Scottish Geographical Journal, 122(1), 55-75.

Ingold, T. (2002). The perception of the environment: essays on livelihood, dwelling and skill. Routledge.

Jeřábek, H. (2001). Paul Lazarsfeld—The founder of modern empirical sociology: A research biography. International Journal of Public Opinion Research, 13(3), 229-244.

Jeřábek, H. (2010). Lazarsfeldova analýza zdůvodnění (reason analysis): metoda pro 21. století. Data a výzkum-SDA Info, 4(1), 5-18.

Kadushin, Ch. (2006 [1969]). Why People Go To Psychiatrists. New York: Transaction Publishers, 2006, first ed. Atherton Press 1969.

Kraft, S., Halas, M., & Vančura, M. (2014). The delimitation of urban hinterlands based on transport flows: a case study of regional capitals in the Czech Republic. Moravian geographical reports, 22(1), 24-32.

Lazarsfeld, P. F. (1935). The art of asking WHY in marketing research: three principles underlying the formulation of questionnaires. National marketing review, 26-38.

Lazarsfeld, P. F. (1942). The statistical analysis of reasons as research operation. Sociometry, 5(1), 29-47.

Lazarsfeld, P.F. (1973) Attribution Theory and Reason Analysis, Multi D Seminar 1973

Lazarsfeld, P.F. (2010): Empirical Theory of Social Action. (Ch.Fleck & N.Stehr eds). Oxford: Bardwell Press

Lefebvre, H., & Nicholson-Smith, D. (1991). The production of space (Vol. 142). Blackwell: Oxford.

Locke, H. (2006). The spiritual dimension of moving to the mountains. The amenity migrants: Seeking and sustaining mountains and their cultures, 26-33.

Low, S. M. (2003). Embodied space (s) anthropological theories of body, space, and culture. Space and culture, 6(1), 9-18.

Maříková, P. (2003). Lokální identita. V. Majerová et al. Český venkov.

Maslow, A. H., Frager, R., Fadiman, J., McReynolds, C., & Cox, R. (1987). Motivation and personality, 3rd. New York.

Massey, D. S., Arango, J., Hugo, G., Kouaouci, A., Pellegrino, A., & Taylor, J. E. (1993). Theories of international migration: A review and appraisal. Population and development review, 431-466.

Mitchell, C. J. (2004). Making sense of counterurbanization. Journal of rural studies, 20(1), 15-34

Moss, L. A. (1994). Beyond tourism: the amenity migrants. Chaos in our uncommon futures, 121-128.

Moss, L. (2006). The amenity migrants. Seeking and sustaining mountains and their cultures. Wallingford: CABI.

Moss, L. A., & Glorioso, R. S. (2014). Global Amenity Migration.

Osbaldiston, N. (2010). Elementary forms of place in seachange. Journal of Sociology, 46(3), 239-256.

Osbaldiston, N. (2011). The authentic place in the amenity migration discourse. Space and Culture, 14(2), 214-226.

Osbaldiston, N. (2012). Seeking authenticity in place, culture, and the self: The great urban escape. Springer.

Ouředníček, M. (2007). Differential suburban development in the Prague urban region. Geografiska Annaler: Series B, Human Geography, 89(2), 111-126.

Ouředníček, M., & Temelová, J. (2011). Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky. L. Pospíšilová (Ed.). Univerzita Karlova v Praze.

POSOVÁ, D. (2004). Změny v prostorovém rozmístění obyvatelstva a bydlení v metropolitní oblasti Prahy. Geografický pohled na současné Česko. Acta Universitatis Purkynianae, 100, 61-72.

Potočný, T. (2006). Lidé na okraji. Případová studie satelitního městečka. IVRIS Papers.

Petersen, W. (1958). A general typology of migration. American Sociological Review, 23(3), 256-266.

Pink, S. (2015). Doing sensory ethnography. Sage.

Rossi, P. H. (1955). Why families move: A study in the social psychology of urban residential mobility. Glencoe, IL: Free Press.

Rossi, P. H. (1955a). Why families move. Pp. 457-468. In: Lazarsfeld, P. F. & Rosenberg. M. eds. The Language of Social Research. New York: The Free Press 1965.

Smith, P. (1999). The elementary forms of place and their transformations: a Durkheimian model. Qualitative Sociology, 22(1), 13-36.

Stockdale, A. (2016). Contemporary and ‘messy’rural in‐migration processes: Comparing counterurban and lateral rural migration. Population, space and place, 22(6), 599-616.

Šimon, M. (2012). Kontraurbanizace: rytmy, identity, domovy.

Špačková, P., & Ouředníček, M. (2012). Spinning the web: new social contacts of Prague’s suburbanites. Cities, 29(5), 341-349.

Stefankova, M., & Drbohlav, D. (2014). ” Golden Prague”,” a Promised South” and the rest…? Regional and settlement preferences of the inhabitants of Czechia. GEOGRAFIE, 119(3), 218-239.

Tuček, M. (2003). Sociální struktura venkova a mobilita jeho obyvatel. Český venkov 2003. Situace před vstupem do EU, 197-208.

Walmsley, D. J., Epps, W. R., & Duncan, C. J. (1998). Migration to the New South Wales north coast 1986–1991: Lifestyle motivated counterurbanisation. Geoforum, 29(1), 105-118.

Zetterberg, Hans (2009). The Many-Splendored Society. Vol. 1. Surrounded by Symbols. Stockholm: Zetterberg.

Zetterberg, Hans (2012). Asking for Justifications: An Aspect of Paul Lazarsfeld’s „Reason Analysis“. pp. 43-48. In: Early Days of Survey Research and Their Importance Today. Vienna, Braumüller Verlag.